EXPORT ČESKÝCH SLUŽEB ROSTL, POTENCIÁL JE STÁLE OBROVSKÝ

Služby jsou v diskuzích o mezinárodním obchodě často upozaďovány, přestože se tento sektor podílí na globálním obchodu jednou čtvrtinou a export služeb generuje 7 % světového HDP. Přitom, podíváme-li se na data, mezi lety 2005 a 2017 obchod se službami rostl rychleji než obchod se zbožím – v průměru o 5,4 % ročně.

Martin Tlapa. Foto: MZV

​Stejně tak je tomu i v České republice. Export českých služeb se zvýšil ze 419 miliard korun v roce 2010 na 661 miliard v roce 2018. Vyvážet služby do zahraničí tradičně znamenalo vysoké náklady, ty se však v posledních letech snižují a otevírají se také nové trhy. Potenciál pro české firmy je proto obrovský.

Podle odhadů Světové obchodní organizace (WTO) navíc může podíl sektoru služeb na mezinárodním obchodě do roku 2040 vzrůst až o 50 %. Tento trend je zapříčiněn především vlivem nových technologií, ale také demografickými změnami a rostoucími příjmy, které mají za důsledek rozšiřování skupiny potenciálních zákazníků.

Pozitivní saldo

A jak je na tom vlastně sektor služeb v České republice a jejich export? Služby se u nás na HDP podílí stabilně zhruba 60 procenty, export v roce 2018 dosáhl 661 miliard korun a import 541 miliard. Zastoupení služeb na celkovém exportu činí 16 % a na importu 14 %. Podobně jako u zboží putují přes dvě třetiny služeb do zemí EU (konkrétně 80 %), následuje Asie s 8 %. Významným partnerem jsou také Spojené státy, kam v roce 2018 putovalo 7 % vyvezených služeb v hodnotě 46 miliard korun.

O důležitosti sektoru služeb debatujeme nejen vzhledem k jejich významu a značné přidané hodnotě, ale také díky perspektivě, kterou do budoucna pro český zahraniční obchod nabízí. Doplňkové služby jsou navíc často důležitou součástí toho, proč firmy primárně soustředěné na export zboží trvale působí v zahraničí. Proto nás těší, že v posledních letech množství vyvezených služeb značně překonává ty dovezené – za rok 2015 činilo pozitivní saldo zahraničního obchodu se službami 76 miliard korun a v roce 2018 již 121 miliard.

Dlouhodobý silný trend zlepšení bilance vykazují například ICT služby. Ještě v roce 2004 činila bilance -7,2 miliardy korun, v roce 2018 však bylo saldo 40 miliard. Konkrétním příkladem a inspirací nám mohou být české ICT firmy jako Bohemia Interactive, Jablotron, nebo Avast. V ICT službách vidíme velký potenciál i do budoucna – v České republice je mnoho začínajících a mladých firem, o kterých možná v tuto chvíli nevíme, ale mají potenciál být dalším Avastem nebo Kiwi.

Vyšší náklady

Obchod se službami však tradičně čelí vyšším nákladům než obchod se zbožím. Je očekávána blízkost dodavatele k zákazníkovi a často právě také trvalá přítomnost v daném teritoriu. Tyto náklady se však díky digitálním technologiím snižují (o 9 % mezi lety 2000 a 2017). S přibližováním českých firem k zákazníkům může také pomoci ministerstvo zahraničí. Naši ekonomičtí diplomaté na více než stech ambasádách tvoří unikátní síť kontaktů. Ta českým firmám pomáhá nejen při hledání nových trhů a příležitostí pro zboží i služby, ale také s investicemi a rozvojem jejich působení na zahraničních trzích.

Českým firmám se navíc do budoucna otevírají nové příležitosti. Poptávka služeb se bude ve světě spolu s rostoucí kupní silou zvyšovat a důkazem jsou již i stávající data. V Africe rostl import služeb v roce 2018 rychleji než export, meziročně o 11,9 %, v Asii o 9 %. České firmy navíc disponují velkou konkurenční výhodou – poskytují mimořádně kvalitní služby. Potenciál do budoucna je tedy obrovský.

MARTIN TLAPA, náměstek ministra zahraničních věcí

 

ministr Tomáš Petříček navštívil firmu Linet