EVROPSKÉ MILIARDY POHÁNĚJÍ MOLDAVSKÝ MOTOR INVESTIC

Moldavsko vstoupilo do roku 2026 v okamžiku, kdy evropská integrace přestává být vzdáleným politickým cílem a stává se každodenní ekonomickou realitou. Po náročném období energetické krize, dopadů války na Ukrajině a vysoké inflace se hospodářství postupně stabilizuje a země zároveň zrychluje sbližování s Evropskou unií – v oblasti finanční regulace, technických standardů i obchodních pravidel.

Již loni proběhly změny s přímým dopadem na podnikatelské prostředí: integrace do systému SEPA zjednodušuje platby s Evropskou unií a mobilní tarify v režimu „roam like at home“ prakticky přibližují zemi evropskému prostoru. EU je cílem zhruba dvou třetin moldavského vývozu a zároveň hlavním zdrojem přímých zahraničních investic. Ty ožívají, byť celkový objem investic zůstává pod potenciálem země.

Moldavsko se také profiluje jako „koridor k rekonstrukci Ukrajiny“, nejen politicky, ale hlavně logisticky – například investicemi do obnovy železničního spojení Berezino–Basarabeasca, výstavbou mostu Yampil–Coșăuți, zřízením společné celnice Reni–Giurgiulești či rozvojem leteckého spojení.

EVROPSKÝ PLÁN RŮSTU PRO MOLDAVSKO

Zcela novou a z pohledu soukromého sektoru významnou příležitostí je Evropský plán růstu pro Moldavsko (EU Growth Plan). Nejde jen o finanční nástroj, ale o politický a investiční rámec, kterým Evropská unie podporuje hospodářskou transformaci země a její postupné přibližování k členství. Celkový objem Moldova Facility činí 1,9 miliardy eur, přičemž přibližně 1,5 miliardy eur tvoří úvěrové prostředky určené především na financování investičních projektů (zejména prostřednictvím evropských bank a dalších mezinárodních finančních institucí). Zbývající část je poskytována formou grantů směřujících na technickou asistenci, přípravu investičních projektů, posílení institucí a podporu reformního procesu, ale také na občanskou společnost či nezávislá média.

Základní logika EU Growth Plan stojí na kombinaci reformních kroků a strategických investičních projektů. Reformy mají zlepšit „pravidla hry“ a investice přinášet hmatatelné výsledky – modernizaci infrastruktury, služeb i celé ekonomiky. Reformní agenda se zaměřuje na posílení konkurenceschopnosti, a to zejména skrze zlepšování podnikatelského prostředí, zjednodušování regulací, podporu malých a středních podniků, lepší přístup k financím a přibližování pravidlům hospodářské soutěže v EU. Významnou součástí je modernizace zemědělství a potravinářství, konektivita a digitalizace, modernizace dopravní infrastruktury, rozvoj logistických kapacit, digitální infrastruktura a kybernetická bezpečnost. Cílem reforem je, aby bylo Moldavsko lépe napojené na evropské trhy a aby obchod i služby fungovaly rychleji a levněji.

Důraz je kladen i na kvalitu veřejných financí a řízení státu. To zahrnuje reformu státních podniků, profesionalizaci jejich řízení, efektivnější veřejné investice, posílení fiskální disciplíny, ale také transparentnost a boj proti korupci – faktory pro investory často velmi důležité. Reformní agenda se věnuje rovněž sociálním tématům, jako je vzdělávání, trh práce či zdravotnictví.

Samostatnou prioritou je energetická bezpečnost, liberalizace trhu s elektřinou a plynem a hlubší integrace do evropského energetického prostoru, včetně snižování závislosti na ruském plynu prostřednictvím zelené transformace, energetické účinnosti a podpory obnovitelných zdrojů. Vedle sektorů uvedených přímo v reformní agendě se v investiční „pipeline“ mohou objevit i další oblasti s vysokou investiční potřebou, typicky voda a sanitace, odpadové hospodářství či širší ochrana životního prostředí.

VYPISOVÁNÍ TENDRŮ

Letos se očekává vypisování veřejných výběrových řízení a mezinárodních tendrů v rámci pěti strategických investičních projektů, které vstupují do přípravných fází. Koordinaci Growth Plan zajišťuje moldavská obdoba Úřadu vlády (Cancelaria de Stat) a do budoucna se počítá se vznikem koordinační rady přímo pod předsedou vlády. Na Ministerstvu hospodářského rozvoje a digitalizace vzniká specializovaný útvar pro metodickou podporu resortů a na úrovni ministerstev se zřizují tzv. Project Implementation Units (PIU), které řídí životní cyklus projektů od přípravy a zadávání zakázek po realizaci. Pro české firmy se tak otevírá prostor nejen jako dodavatelům technologií, ale i jako poskytovatelům poradenství, projektového řízení či studií proveditelnosti.

Pro orientaci v investičních prioritách lze využít Register of Public Investment Projects (RPIC) a interaktivní investiční mapu. Jednotlivé zakázky se vypisují jak na stránkách mezinárodních finančních institucí, tak u příslušných PIU.

Přehled vybraných schválených či připravovaných projektů:

• modernizace a renovace škol, energetická efektivita, centrální zásobování teplem, infrastruktura výzkumu a vývoje, digitalizace zdravotnictví, primární zdravotní péče na venkově, rozvoj silniční a železniční infrastruktury (EIB)
• energetická účinnost veřejných budov a zalesňování (Agence Française de Développement)
• závlahy, management nebezpečného odpadu a silniční infrastruktura (EBRD)
• rozvoj zemědělství a venkova (International Fund for Agricultural Development)
• projekty bez určeného investora, jako přístup k financím pro startupy v digitálních inovacích (AI, biotech, agritech) nebo rozvoj technologického parku a kapitálového trhu

BRÁNA PRO SOUKROMÉ INVESTICE

Vedle veřejných investičních projektů je zásadním nástrojem Growth Plan také výzva Evropské komise (Call for Expressions of Interest) k identifikaci kvalitních soukromých investičních projektů připravených k realizaci v Moldavsku. Nejde o veřejnou zakázku ani grantovou výzvu, ale mechanismus předběžného výběru a Evropská komise zde působí jako „matchmaker“, tedy propojuje projekty s mezinárodními finančními institucemi a dostupnými podpůrnými nástroji.

Výzva je otevřena firmám, společným podnikům a konsorciím se sídlem v EU, Evropském hospodářském prostoru nebo v Moldavsku. Základní podmínkou je realizace investice v Moldavsku a minimální velikost projektu 10 milionů eur. Investor dokládá alespoň 15 % vlastního kapitálu, u některých nástrojů může být požadavek vyšší (například až 30 %). Projekty se hodnotí průběžně a v prvotní fázi se předkládá pouze stručný popis projektu přes webový formulář Evropské komise. Úspěšné projekty mohou získat podporu formou zvýhodněných úvěrů, záruk či grantových komponent včetně financování studií proveditelnosti a technické asistence.

Výzva je otevřena do 4. června 2026. Mezi prioritní okruhy patří agropotravinářství a rozvoj venkova, zdravotnictví a life sciences, energetika a zelená transformace, infrastruktura a konektivita, IT a aplikovaný výzkum či pokročilá výroba a industrializace.

ZAHRANIČNÍ INVESTICE JAKO NÁRODNÍ PRIORITA

Vedle evropského rámce Growth Plan Moldavsko výrazně posiluje i vlastní politiku podpory přímých zahraničních investic. Klíčovou roli v tom hraje agentura Invest Moldova Agency, která investorům nabízí praktickou podporu při vstupu na trh a orientaci v místním prostředí – od koordinace s úřady a vysvětlování pravidel přes One-Stop Shop přístup až po následnou podporu pro firmy, které už v zemi působí a chtějí se rozšiřovat.

Důležitou součástí služby je také pomoc s výběrem lokality a napojením na průmyslové parky, zóny volného obchodu a místní partnery, případně zprostředkování sektorových informací a datových podkladů. Pro firmy, které uvažují o výrobě či montáži přímo v Moldavsku, je atraktivním doplňkem také státní schéma podpory industrializace, které umožňuje refundaci části investic ve zpracovatelském průmyslu formou grantů a daňových úlev. Mezi prioritní sektory patří rostlinná výroba, farmaceutický průmysl, automobilový průmysl, elektronika, textil, informační technologie a kreativní průmysl. Vedle podpory nových projektů se českým firmám a investorům otevírají i příležitosti v oblasti privatizace státního a obecního majetku, kterou administruje Agentura pro veřejný majetek. Privatizace obvykle probíhá soutěžními metodami a pro zahraniční zájemce je důležité, že účast je obecně možná i bez předchozí registrace v Moldavsku.

„Investoři už nemají zájem jen o levnou práci nebo o výhodnou geografickou polohu. Čím dál častěji jde o pragmatické rozhodnutí: stabilnější prostředí, talent, otevřenost spolupráci a konkrétní nástroje, které zrychlují realizaci projektů,“ říká Natalia Bejan, ředitelka Invest Moldova Agency. Investice, které dnes přicházejí – od výroby a exportně orientovaných provozů přes logistiku a datové služby až po zdravotnictví a hotelnictví – podle ní potvrzují, že Moldavsko umí nabídnout konkurenceschopné podmínky i pro projekty s vyšší přidanou hodnotou. „Moldavsko také leží na křižovatce obchodních tras a opírá se o napojení na námořní dopravu přes přístav Giurgiulești, klíčový logistický uzel pro import i export,“ doplňuje Bejan.

DIGITÁLNÍ MOLDAVSKO: NEJEN „VÍNO A ŠVESTKY“

Moldavsko se cíleně profiluje jako regionální destinace pro vývoj softwaru, IT outsourcing a služby pro firemní procesy. Stát tomu jde naproti jak investičními pobídkami, tak zjednodušováním administrativy. Důležitým nástrojem je Moldova Innovation Technology Park (MITP), první evropský „virtuální“ technologický park, který umožňuje firmám fungovat flexibilně a s nízkou administrativní zátěží.

Kombinace jednoduchého vstupu, zvýhodněného režimu a dostupné kvalifikované pracovní síly přispívá k tomu, že digitální služby dnes patří mezi nejdynamičtější a nejviditelnější vývozní položky Moldavska a služby jako celek tvoří téměř polovinu celkového exportu země. Export IT a podpůrných byznysových služeb činil asi 207,5 milionu eur, přičemž samotné IT služby rostly téměř o 20 %.

Služby navíc generují kladné saldo – přebytek kolem 190 milionů eur, který pomáhá vyvažovat deficit v obchodě se zbožím a posiluje odolnost ekonomiky. Symbolickým milníkem bylo, že ve druhém čtvrtletí roku 2025 Moldavsko poprvé vyvezlo více služeb než produktů. Digitalizace navíc není jen doménou soukromých firem, rychle se mění i stát. V červnu 2025 bylo online dostupných 60 % služeb státu pro podnikatele (G2B), během několika měsíců přibylo dalších 37 digitalizovaných služeb a pokrytí se zvýšilo na 73 %. Z celkem 410 veřejných služeb pro podnikatele je dnes 299 plně dostupných online.

Na tento trend chce navázat i česká ekonomická diplomacie. Velvyslanectví ČR v Kišiněvě letos spolu s Ministerstvem průmyslu a obchodu připravuje misi moldavských technologických firem do Česka a následně plánuje pozvat do Moldavska i zájemce z řad českých investorů do technologických startupů.

BARBORA CHARVÁTOVÁ, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR v Kišiněvě