EGO ZLÍN ZAJIŠŤUJE „MEDICÍNU KATASTROF“ 

Společnost EGO Zlín vyvíjí a vyrábí více než 200 produktů, které pomáhají lékařům a zdravotníkům v mimořádných situacích po celé zeměkouli. Výrobky ze Zlína chrání zdraví lidí v době přírodních katastrof, průmyslových havárií i ve válečných konfliktech – a to také v případě, že jsou nasazeny chemické nebo biologické zbraně.

Šéf a majitel rodinné firmy Pavel Kostka hrdě prezentuje produkty společnosti ze zlínského předměstí Štípa, hlavní důraz ale klade na její celkovou filozofii. Když na začátku devadesátých let zakládal svůj podnik na zelené louce, stálo za tím silné rozhodnutí, že chce vyrábět produkty vlastního výzkumu a vývoje s vyšší přidanou hodnotou: „Vždy jsem chtěl dělat něco výjimečného.“

Mezi prvními výrobky byly vakuové dlahy a matrace pro rychlou imobilizaci a přepravu zraněných, Kostkova firma se v tomto ohledu stala průkopníkem i v mezinárodním měřítku. Začátky byly těžké. Trh zpočátku odmítal cokoliv jiného než tradiční Kramerovy dlahy. Dnes jsou vakuové výrobky zařazeny do povinné výbavy ve všech vyspělých státech, mají je k dispozici všechny vozy rychlé záchranné pomoci. „Nikdo už si nedokáže představit, že by sanitky vyjížděly k pacientům bez nich,“ říká Pavel Kostka.

Podle zakladatele a generálního ředitele firmy EGO je z hlediska strategie firmy zásadní to, že se neprezentuje jako „pouhý“ dodavatel skvělých výrobků, ale jako dodavatel systémů, které spojují jednotlivé produkty do větších celků. Ty jsou pro klienty zajímavé právě tím, že jim zajišťují připravenost na mimořádné situace. Zákazníci získávají také veškeré návody, celou metodiku. EGO Zlín prezentuje své „systémy“ na několika úrovních – od základních záchranných systémů včetně zmiňovaných vakuových dlah a matrací, přes systém pro imobilní pacienty, až po systémy, které by bylo možné zahrnout pod pojem „medicína katastrof“. Tak se ostatně jmenuje konference, kterou EGO Zlín pravidelně pořádá v Luhačovicích a jíž se účastní zástupci více než 30 zemí.

Systém biologické ochrany zahrnuje ochranné oděvy, transportní a izolační biovaky a takzvané izolační bioboxy – komory pro izolaci nakažených lidí, které navíc propojuje se sprchami pro dekontaminaci. Součástí systému dekontaminace jsou pak kromě sprch dekontaminační kruhy s tryskami pro nános dekontaminačního roztoku a dekontaminační stany. Klíčové místo v portfoliu firmy mají stanové systémy – stanové celky, které se využívají jako mobilní zdravotnická pracoviště v polních podmínkách.

Produkty EGO Zlín používají ve více než padesáti zemích světa, tržby společnosti se vzhledem k charakteru byznysu liší rok od roku – dosahují vyšších desítek milionů korun, v minulosti překročily i stomilionovou hranici. Na export míří 80 procent produkce. Firma má ve své nabídce více než 200 výrobků, které jsou určené pro všechny složky integrovaného záchranného sboru, armádu i civilní ochranu.

Síla duševního vlastnictví

Základem všeho je nadále vlastní vývoj, spojený s ochranou duševního vlastnictví. „Devadesát procent našich výrobků je chráněno buď formou patentu nebo průmyslového vzoru,“ zdůrazňuje Pavel Kostka. K vlastnímu podnikání ostatně zamířil poté, co dlouho působil ve Výzkumném ústavu gumárenské a plastikářské technologie v bývalém Gottwaldově, kde to postupně „dotáhl“ až na ředitele.

„Tato instituce měla velkou tradici, navazovala historicky na výzkumné a vývojové pracoviště Tomáše Bati,“ uvádí majitel zlínské firmy. K historii výzkumného pracoviště ve Zlíně se váže také působení Otto Wichterleho, vynálezce nejenom známých gelových kontaktních čoček, ale také umělého polyamidového vlákna – silonu. Gottwaldovský ústav byl podle Pavla Kostky „mozkovým centrem“, ve kterém pracovalo mnoho významných vědců a výzkumníků, kteří se zaměřovali jak na základní, tak hlavně na aplikovaný výzkum. Výsledky výzkumu se přenášely do práce více než třiceti plastikářských a gumárenských podniků, které spadaly pod tehdejší VHJ – výrobně hospodářské jednotky.

Pavel Kostka vzpomíná, že vše skončilo po zrušení VHJ v devadesátých letech minulého století, kdy převládla filozofie, podle níž žádný vlastní výzkum nepotřebujeme. „Někteří lidé říkali – přijdou Němci a ti nám dají všechny potřebné stroje,“ dodává zlínský podnikatel. Od té doby se mnohé změnilo, ale i dnes se setkává s tím, že v Česku dostává přednost zahraniční produkce před stejně kvalitní nebo i kvalitnější domácí. Přesně opačný přístup mají podle Pavla Kostky Němci nebo Američané: „Když už poskytují peníze do různých fondů pro mimořádné události, pečlivě si hlídají, aby veškeré výrobky dodané v rámci navazující mezinárodní pomoci byly z jejich vlastní země.“

Celé české know-how

Na druhé straně velký přínos pro export zdravotnické techniky má ekonomická diplomacie. Důležité jsou sektorové mise, kdy se jejich čeští účastníci mohou sejít například s představiteli příslušných ministerstev v partnerských zemích. Do kompetence těchto úředníků ministerstev zdravotnictví, obrany nebo vnitra spadá celý systém zvládání mimořádných situací. „Tito úředníci samozřejmě vědí, jak důležitá je preventivní příprava, ale nevědí, jak nastavit základní parametry systému. Nemají ani zkušenosti, ani potřebné vybavení,“ dodává Pavel Kostka. „A rádi převezmou celé české know-how, které je jedno z nejlepších na světě.“

EGO Zlín se v poslední době hodně zaměřuje na ochranu proti šíření vysoce nebezpečných nákaz typu ebola, marburg, horečka lassa, SARS, MERS, nebo i tuberkulózy a černého kašle. Výrobky ze Zlína slouží k izolaci, základnímu ošetření a převozu pacientů s nebezpečnou nákazou. Zájem o kompletní systémy včetně celého know-how řešení mimořádné události mají například v těch afrických zemích, které sousedí s Kongem a připravují se na případné šíření epidemie eboly. Výrobky ze Zlína se tak prostřednictvím norského partnera dostávají do Rwandy, významná přímá dodávka se rýsuje v Angole. Produkty společnosti EGO Zlín je dále vybavena například ukrajinská vrtulníková letka, která operuje v rámci mezinárodní potravinové pomoci Africe. Pavel Kostka připomíná, že před dvěma lety zase jeho firma dodala na 400 biovaků do Jižní Koreje – v době, kdy se tato země potýkala s nákazou MERS.

Olympiáda i fotbal v Brazílii

Zájem mívají i pořadatelé velkých sportovních události, kteří se v rámci prevence také zaměřují na ochranné systémy. Izolační podtlakový stan, který vznikl v rámci systému biologické ochrany, tak zamířil na zimní olympiádu v ruském Soči nebo na mistrovství světa ve fotbale do Brazílie. Velkým trumfem v rámci „medicíny katastrof“ se stávají velké nafukovací haly, které mohou sloužit pro urgentní příjem a okamžité ošetření pacientů, nebo i jako polní protiinfekční pracoviště. Nafukovací haly si mohou pro případ mimořádných událostí pořizovat velká zdravotnická zařízení – přivezení pacienti budou z takového urgentního příjmu přímo před nemocnicí posíláni do jejích jednotlivých oddělení. Podobnou halu, která může být podle potřeby dlouhá až 60 metrů, už má k dispozici Ústřední vojenská nemocnice v Praze.

„Nafukovací halu je možné postavit velmi rychle, za pouhé dvě hodiny,“ vysvětluje Pavel Kostka. Očekává, že velký zájem budou mít mimo jiné ostrovní státy jako Indonésie nebo Filipíny, které pochopitelně nemají na všech ostrovech stálá zdravotnická zařízení.

JAN ŽIŽKA

​