DELONG INSTRUMENTS: PRŮHLEDY DO MIKROSVĚTA

Brněnská firma Delong Instruments patří mezi světové špičky v transmisní elektronové mikroskopii. Dokázala, že i v lékařských oborech lze se stolním zařízením pozorovat živé organismy v řádu nanometrů, aniž by k tomu byla potřeba zvláštní technická průprava nebo složitá úprava vzorků.

Mikroskop LVEM 25 patří mezi jednu z vlajkových lodí společnosti Delong Instruments. Foto: Delong Instruments

Každý velký konstruktér má svůj sen. A měl ho i Armin Delong (1925-2017), jeden z průkopníků elektronové mikroskopie. Přál si, aby jednou každý vědec, který to ke své práci potřebuje, měl ve své laboratoři k dispozici mikroskop, který namísto světla pracuje se svazkem elektronů a umožňuje tak bádat ve světě, kde se vzdálenosti měří na nanometry. V době, kdy k ovládání elektronových mikroskopů byl potřeba speciálně vyškolený technik a notná dávka fines a zkušeností, se takový sen zdál bláhový. Brněnská firma Delong Instruments, která nese jméno slavného českého vědce a konstruktéra, nicméně sen „otce zakladatele“ pomalu uskutečňuje.

Dvě vlajkové lodě Delong Instruments, přístroje LVEM 25 a LVEM 5, jsou v mnoha ohledech ve své kategorii světové unikáty. „Nepotřebují žádné zvláštní antivibrační prostředky, zatemnění ani odstínění před elektromagnetickým polem. Nemají vodní chlazení a můžete je zapojit rovnou do klasické zásuvky s jednou fází a běžným jističem,“ vypočítává Tomáš Papírek, člen představenstva brněnské firmy.

LÁSKA PROCHÁZÍ KONZOLÍ

Snaha o kompaktní řešení, které nezabere místo v laboratoři a zároveň nabízí vysoký uživatelský komfort v ovládání, vede někdy i k úsměvným situacím. To když se potenciální zákazníci na odborných veletrzích ptají, kde je schovaný zbytek technologie. „Někteří konzervativní zákazníci nechtějí uvěřit tomu, že by něco tak malého mohlo fungovat. Změní názor, až když dostanou možnost si náš přístroj na místě sami vyzkoušet. Jak někdy s nadsázkou říkáme, láska u nás prochází ovládací konzolí,“ říká marketingová specialistka Radka Martínková.

Podle ní oblibě přístrojů s logem Delong Instruments nahrává také netrpělivost mladých vědců. Výsledky své práce chtějí vidět rychle, nejsou tak jako jejich učitelé zvyklí připravit preparáty a pak se s ostatními zařadit do pomyslné fronty na pozorování pod mikroskopem. Z přístroje, který se sdílí napříč laboratořemi, se tak stává něco na způsob osobního počítače. Přesně tak, jak o tom Armin Delong mluvil před patnácti lety v dokumentu České televize. V případě výrobků Delong Instruments jde navíc o mikroskopy robustní a odolné konstrukce. Dokresluje to i prostředí, kde vznikají. Sídlo firmy leží nad brněnskou výpadovkou, hned před budovou duní tramvaje a v přízemí vibrují soustruhy. „Horší podmínky už v laboratoři mít nebudete,“ vtipkuje Radka Martínková.

Řada LVEM najde uplatnění v mnoha oborech, zatímco menší „pětka“ je jako stvořená pro materiálový výzkum, větší „pětadvacítka“ je oblíbená především v biomedicíně a specializovaných lékařských oborech, jako je virologie nebo patologie. Výhodou brněnských přístrojů v biologických oborech je fakt, že pracují s nižší energií zobrazovacích elektronů a dávají tedy dostatečně kontrastní obraz vzorků, který není nutné dobarvovat pomocí těžkých kovů, což je jinak v elektronové mikroskopii běžná praxe.

Mezi zákazníky, kteří si elektronový mikroskop z produkce Delong Instruments pořídili, patří řada prestižních institucí. Třeba Technická univerzita v Berlíně, Massachusettský institut technologie, americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) a také řada firem nebo vysokých škol v USA, Kanadě, Koreji, Turecku nebo také v Číně. „Nejvíce prodaných mikroskopů máme v Evropě, Severní Americe a východní Asii,“ říká marketingová specialistka. Nadějné jsou podle ní i některé rozvojové země, které mají prostřednictvím donorů peníze na rozvoj vlastního výzkumu. „Naše malé a nenáročné elektronové mikroskopy jsou totiž pro jejich začínající výzkum jako dělané,“ dodává Radka Martínková.

Brněnská firma se specializuje také na zakázkovou výrobu na klíč. Pro laserové centrum ELI Beamlines dodává vakuové komory a optomechanické prvky. Foto: Delong Instruments

ÚSPĚCHY V AMERICE

Své vlajkové lodě Delong Instruments pravidelně prezentuje na odborných konferencích. Loni se takto brněnská firma představila třeba v Manchesteru, Berlíně, Bostonu nebo San Diegu.  V zahraničí má nejvýznamnějšího distributora za oceánem – Delong America v kanadském Montrealu. Podle Tomáše Papírka je to dáno především rozložením trhu s rutinními transmisními elektronovými mikroskopy – na americkém kontinentě totiž žádný výrobce nesídlí, a navíc je třeba být zákazníkům nablízku. V mnoha ostatních zemích využívá Delong Instruments distributorů. Jejich struktura ale dozná změn. „Pracujeme v Evropě na zvýšení našich marketingových a obchodních aktivit a vybudování sítě lokálních distributorů, kteří by dobře znali potřeby našich potenciálních zákazníků,“ vysvětluje Radka Martínková. Firma se chce více zaměřit také na domácí trh.

Podle Papírka nejsou možnosti obou strojů LVEM uplatnit se na světových trzích ještě zdaleka vyčerpány. Již jen proto, že LVEM 25 se vyrábí od roku 2015, o dva roky později brněnští konstruktéři představili novou generaci „pětky“. Delong Instruments nicméně nežijí jen oběma mikroskopy. Na trh dodávají také elektronové trysky DIGUN a mají řadu individuálních zakázek. Od roku 2012 se například brněnská firma podílí na vývoji, konstrukci a následných dodávkách pro laserové centrum ELI Beamlines. Delong Instruments pro evropské výzkumné centrum v Dolních Břežanech dodal vakuové komory a optomechanické manipulátory, zařízení, s jejichž pomocí se pracuje s laserovými svazky. Brněnská společnost takové celky dodává na klíč, bez subdodávek – i v tom se řadí mezi světovou špičku.

UMĚLÁ INTELIGENCE BADATELE NENAHRADÍ

Od uvedení prvního komerčního transmisního elektronového mikroskopu (vyráběla ho německá firma Siemens a Halske) na trh loni uplynulo osmdesát let. O necelé dvě desítky let později získal Armin Delong se svým týmem Zlatou medaili na Světové výstavě Expo 58 v Bruselu za přístroj z produkce Tesly Brno, který v elektronové mikroskopii odstartoval „stolní revoluci“. Kam se ještě může vývoj tohoto technického oboru, který umožňuje bádání v řádu nanometrů, posunout? Tomáš Papírek soudí, že bude posilovat trend kompaktních přístrojů, které budou uživatelsky jednoduché. A také se elektronová mikroskopie bude propojovat se světem umělé inteligence, která se postará o automatické vyhodnocování snímků. „U inspekčních mikroskopů, které kontrolují například kvalitu polovodičů, je to představitelné. V oborech živé přírody ale půjde o postupnou evoluci. Zkušené oko badatele hned tak nic nenahradí,“ myslí si člen představenstva Delong Instruments.

BLAHOSLAV HRUŠKA   

 

Díky našim firmám o nás ví celý svět