ČÍNA ZAVÁDÍ PŘÍSNĚJŠÍ DOHLED. ZVÝHODNÍ FIRMY, KTERÉ DODRŽUJÍ PRAVIDLA

Čínská vláda hodlá během letošního roku spustit nový systém, který zásadním způsobem ovlivní tamní regulatorní prostředí. Číňané budou důsledněji monitorovat firmy, jak dodržují zákony a regulatorní standardy, a podle toho jim poskytovat výhody. Cílem je podle Pekingu vyčistit trh od podvodníků a zvýšit důvěru v tamní podnikatelské prostředí.

Foto: Shutterstock

Nové postupy jsou součástí takzvaného sociálního kreditového systému, který zahrnuje také část zaměřenou právě na působení korporací. České firmy, jež působí na čínském trhu nebo se o něj zajímají, by tomuto novému systému měly věnovat velkou pozornost.  

Mezinárodní byznysová komunita začala na chystaný systém upozorňovat loni v létě. Hospodářská komora Evropské unie v Číně představila analýzu konzultantské společnosti Sinolytics, která popisuje plánované fungování systému i jeho potenciální dopady na firmy v Číně. Ve zjednodušené formě lze systém popsat tak, že jde o automatizované monitorování chování firem. Systém jejich jednání vyhodnocuje a určuje, zda mohou na základě dobrého hodnocení čerpat výhody nebo budou naopak čelit postihům. Smyslem systému není zavádění nových pravidel, ale vynucení těch stávajících.

SYSTÉM MÍŘÍ NA ČÍNSKÉ I CIZÍ FIRMY

Čínské orgány, které kontrolují například výběr daní nebo dodržování celních pravidel, již nyní hodnotí firmy podle jejich schopnosti dostát pravidlům. Hříšníky, kteří tato pravidla opakovaně porušují, zařazují na vlastní černé listiny. Jakmile bude nový systém plně implementován, všeobecný dohled nad firmami se ještě zvýší.

Dosud oddělené databáze různých úřadů budou sjednoceny v rámci jednoho systému a prohřešky v jedné oblasti mohou vést k sankcím napříč celým spektrem. Mluví se navíc o propojení s personálním kreditovým systémem. Za jistých okolností by se mohlo prolínat kreditové ohodnocení zaměstnanců ve firmě s posuzováním firem jako takových.

Není důvod se domnívat, že by systém měl být primárně zaměřen proti zahraničním firmám. Jeho důsledky by měly víceméně dopadat na všechny podniky rovným dílem. Analýza společnosti Sinolytics ho ale označuje za součást zásadního posunu v regulaci přístupu cizích firem na čínský trh. Čína se dál otevírá zahraničním firmám, umožňuje jejich vstup do většího počtu sektorů a ruší povinnosti zakládat společné podniky s čínskými firmami. Nově budovaný korporátní kreditový systému ale zároveň umožní čínským orgánům zachování silné kontroly. Té by neměl uniknout žádný domácí, ani zahraniční subjekt.

Zájemci o investice v Číně musejí počítat s přísnějším dohledem, který by se ale mohl celkově vyplatit – pokud „vyčistí“ trh od podvodníků. Hospodářská komora EU v Číně nicméně vyjádřila také obavy, aby firmy nedoplácely na to, že nerespektují čínské pozice v politicky citlivých tématech. Foto: Shutterstock

ČERVENÉ A ČERNÉ LISTINY

Firmy se na základě monitoringu čínských orgánů mohou dostat na červenou nebo černou listinu. Pozitivně hodnocené firmy – zařazené na červenou listinu – mohou získat konkrétní odměny ve formě menšího počtu celních kontrol, nižších daních, lepších podmínek pro čerpání úvěrů, rychlejšího vyřizování žádostí nebo snazšího zapojení do veřejných tendrů. Kromě dodržování platných pravidel může firmám v posunu k lepšímu hodnocení pomoci účast na vládou definovaných společensky prospěšných aktivitách.

Tresty za přestupky proti řádnému chování firem – zařazených na černou listinu – budou analogické k odměnám, jen s minusovým znaménkem. Tyto společnosti mohou čelit zvýšenému množství kontrol, cíleným auditům, omezení vydaných povolení nebo vyjmutí z preferenčních politik. Mohou také mít těžší přístup do veřejných soutěží a může je postihnout reputační újma způsobená zveřejněním špatného hodnocení firmy.

DŮVĚŘUJ, ALE PROVĚŘUJ

Pozitivním důsledkem nového systému pro celé firemní prostředí v Číně by mělo být jeho vyčištění od subjektů, které můžeme shrnout pod označení „podvodné“. Mezi největší slabiny tohoto prostředí dnes patří relativně nízká vzájemná důvěra mezi hospodářskými subjekty. Firmy i jednotlivci musejí v Číně počítat s nemalou pravděpodobností, že narazí na subjekt, který se bude snažit dosáhnout finančního zisku všemi prostředky. Tím se zvyšuje „riziková přirážka“ podnikání.

Očekávané zvýšení důvěry uvnitř společnosti ostatně podle nedávného průzkumu – zveřejněného pod hlavičkou University College London – patří mezi hlavní přínosy, které čínští občané na všeobecném projektu sociálního kreditového systému oceňují. Také korporátní sociální kreditový systém bývá v tomto světle interpretován jako velmi přínosná inovace. Pokud bude implementován efektivně a rovnou měrou vůči všem subjektům, včetně státem vlastněných firem, mohl by významně posílit dodržování platných pravidel. V konečném důsledku by mohl vést k větší důvěře konzumentů vůči firmám i mezi hospodářskými subjekty navzájem.

Nový systém může být také cestou k efektivnímu očištění společensko-podnikatelského prostředí od palčivých problémů například s kvalitou potravin, padělaným zbožím či nerespektováním environmentálních standardů. Podle vyjádření čínského ministerstva obchodu usiluje Čína o vytvoření takového prostředí, které bude lépe regulované, spravedlivější, transparentní, předvídatelné a založené na pravidlech. Jelikož má systém fungovat do velké míry automaticky a bez vnějších lidských zásahů, mohl by přinést i zúžení prostoru pro možnou korupci.

RIZIKA PRO EVROPSKÉ FIRMY

Systém má ambici přesunout zátěž dohledu nad dodržováním pravidel ze státních orgánů přímo na firmy. Ty by si měly nově mnohem důkladněji prověřovat své partnery a dodavatele, neboť za případná porušování pravidel z jejich strany budou odpovídat i ony samy. Systém bude po firmách vyžadovat sběr velkého množství dat a jejich povinné předávání vládním orgánům. Kromě toho mají být zdrojem dat pro systém také informace získané během vládních inspekcí, údaje získané automatizovanými systémy v reálném čase nebo informace poskytnuté třetími stranami.

I když nové požadavky mají být platné bez rozdílu pro domácí i zahraniční firmy, cizí firmy mohou být vůči čínským v určité nevýhodě. Nemusejí mít totiž tak snadný a okamžitý přístup k aktuálním informacím ohledně fungování systému. Systém také může znevýhodnit malé a střední podniky, které se budou potýkat s nedostatkem nástrojů či personálních kapacit k monitorování všech potřebných informací. Prostor k nečestné manipulaci může obsahovat nedostatečně definované ustanovení, kdy kredit mohou zkazit i „nepříznivé ohlasy firmy v médiích“. Prezident Hospodářské komory EU v Číně Jörg Wuttke, citovaný deníkem Financial Times, upozorňuje, že firmy by mohly být v rámci nového systému sankcionovány i za to, že nerespektují čínské pozice v politicky citlivých tématech.

DOPORUČENÍ PRO ČESKÉ FIRMY

Otázek ohledně finální podoby systému zůstává mnoho. Přes avizovaný plán nasadit systém do plného provozu v roce 2020 zřejmě bude i v průběhu následujících let průběžně upravován a přizpůsobován. Jisté je, že mu všechny firmy, které chtějí působit v Číně, musí věnovat mimořádnou pozornost. I když jeho finální podoba není ještě daná, nezbyde jim než se mu přizpůsobit.

Analýza Sinolytics nastiňuje několik základních doporučení pro evropské firmy:

1) přesně se seznámit s tím, jaké požadavky má systém pro danou firmu na národní, provinční i lokální úrovní;

2) důkladně vyhodnotit, zda praxe firmy vyhovuje novým požadavkům;

3) zvážit postupy, kterými může firma odstranit nedostatky v plnění požadavků včetně analýzy jejich nákladů a přínosů;

4) monitorovat nový vývoj regulací a okamžitě reagovat;

5) být v kontaktu s čínskými úřady, aktivně zjišťovat informace o směřování systému, ptát se na nejasnosti a reagovat na doporučení.

Také Evropská unie se snaží diplomatickými kanály získat od čínských autorit přesnější vysvětlení k různým aspektům nového systému. Systém se jistě stane doménou právních kanceláří nebo specializovaných poradců.

Zájemcům o další informace doporučujeme průběžně sledovat aktivity EU SME Center i Hospodářské komory EU v Číně. Další vývoj kolem korporátního kreditního systému bude sledovat také obchodně-ekonomický úsek českého velvyslanectví v Pekingu, který je českým firmám k dispozici pro případné dotazy či pomoc.  

DALIBOR JENNE, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Pekingu

 

ministr Tomáš Petříček navštívil firmu Linet