CESTA K OBNOVĚ UKRAJINY: OD FINANČNÍ POMOCI KE SPOLEČNÝM PROJEKTŮM

Lidské životy a ekonomika. To jsou hlavní oběti každé války, včetně probíhající ruské agrese na Ukrajině. Tento konflikt je však jiný, nejen díky podpoře ze strany západní koalice, ale také přístupem významných mezinárodních organizací, jako jsou Světová banka či Mezinárodní měnový fond. Jejich zapojení je unikátní, protože nikdy předtím se zemí v živém konfliktu nevyjednávaly.

Ukrajinská ekonomika se v minulém roce propadla o třetinu a její obnova bude zdlouhavá a finančně nákladná. Již nyní přesahuje vyčíslení škod bilion dolarů. Při jízdě autem však většinu své pozornosti soustředíme pohledem dopředu. Stejně tak bychom se měli dívat i na situaci na Ukrajině a s ní spojenou obnovu. Takzvaný Marshallův plán pro Ukrajinu již nyní nastiňuje klíčové oblasti, ve kterých bude rekonstrukce země probíhat a také to, jakou bude mít podobu.

CO UŽ JE ZŘEJMÉ

Uběhl více než rok od počátku ruské agrese na Ukrajině. Ekonomické predikce byly od začátku konfliktu nejisté a ekonomové považují stále za velmi složité budoucí vývoj modelovat. Je však nutno zmínit, že se nacházíme v bezprecedentní situaci, která je ovlivněna dvěma po sobě jdoucími krizemi s postupně doznívajícími dopady, a není proto možné aplikovat běžná opatření.

Co je ale již dnes zřejmé? Že Rusko schopnost Ukrajiny vzdorovat značně podcenilo. Vedle toho, že agresor nedokázal obsadit hlavní město Kyjev, nepodařilo se mu udržet ani většinu zprvu dobytých území. Ruská sázka na rozdělený Západ a evropskou závislost na ruských komoditách rovněž nevyšla. Sankce západní koalice se začínají zvolna projevovat, na jejich výsledný efekt si však budeme muset počkat.

Z makroekonomických ukazatelů, které jsou dostupné v omezené míře, můžeme vyčíst, že ukrajinská ekonomika zažívá nejvyšší hospodářské ztráty od doby, kdy v roce 1991 získala svou nezávislost. Přestože jsme si v době covidové a válečné zvykli na vysoké, dvouciferné, hodnoty ekonomických statistik, zůstává hodnota meziročního poklesu ukrajinské ekonomiky z minulého roku o 30 % stále do očí bijící. Pozitivnějším aspektem však je, že pokles nebyl tak velký, jak se původně očekávalo, tedy o 40–50 %.

ŠKODY PŘESAHUJÍCÍ BILION DOLARŮ

V současnosti zůstává ekonomická situace na Ukrajině obtížná. Kromě výpadků elektřiny se musí země vypořádat také s narušením dodavatelských řetězců a četným poškozením infrastruktury. Pomalejší kontroly zásilek v Bosporu dále oslabily vývoz, který byl na druhou stranu podpořen možností exportu v rámci černomořského koridoru. Dopad války bude mít také významné důsledky pro zemědělský sektor, který představoval 11 % HDP a téměř 40 % celkových vývozů v předválečném období. Sektor navíc zaměstnával téměř 20 % pracovní síly.

Prudšímu propadu ekonomiky zabraňuje výrazná zahraniční pomoc, která přichází z celého světa. V srpnu 2022 publikovala Evropská komise, Světová banka a další instituce svůj společný odhad výdajů potřebných na obnovu Ukrajiny. Na základě dat z května až července 2022 vyčíslily svůj odhad na 349 miliard dolarů. Viceprezidentka Světové banky Anny Bjerde v prosinci 2022 navýšila odhadovanou částku na nejméně 500 miliard eur. Ještě vyšší náklady odhaduje ukrajinský premiér Denys Šmyhal (750 miliard dolarů) a prezident Evropské investiční banky Werner Hoyer. Ten hovoří o částce 1,1 bilionu dolarů. Což je pro představu HDP 260miliónové Indonésie za rok 2022.

JE UKRAJINA SCHOPNA SPLNIT SVÉ ZÁVAZKY?

Jedním z velmi problematických aspektů této otázky bude zásadní pokles daňových příjmů Ukrajiny. Světová banka předpokládá, že schodek státního rozpočtu se bude s každým měsícem války zvyšovat o 5 miliard dolarů, což představuje 2,5 % předválečného HDP. Podle výpočtů ekonomů se tak roční deficit vyšplhá na 25 % HDP, zatímco před konfliktem to bylo jen 3,5 %.

Téměř všechny peníze poskytnuté mezinárodními partnery byly půjčky – i když s nízkým úrokem. To znamená, že závislost země na dluhu a její dluhové břemeno budou jen narůstat a bude velmi obtížné tyto půjčky splácet. I to bude zásadní otázkou pro další rozhovory a podpůrné programy v následujících měsících.

POHLED DOPŘEDU

Podle Mezinárodního měnového fondu se ukrajinská ekonomika v tomto roce již přizpůsobí vleklé válce a její aktivita se stabilizuje. Dále se předpokládá růst reálného HDP na úrovni 1 % – do této prognózy zohlednil Mezinárodní měnový fond i očekávané dopady na ekonomickou aktivitu, jako jsou slabá úroda a utlumený spotřebitelský sentiment. Zároveň by ale mělo dojít k  určitému oživení soukromé spotřeby.

Postupná stabilizace bezpečnostní situace by do konce roku 2023 mohla vést k návratu lidí do svých domovů. Přestože státy nabízejí pro uprchlíky útočiště, podporovat návrat kvalifikovaných pracovníků bude pro rekonstrukci Ukrajiny klíčové.

PROJEKTY, KTERÉ UKRAJINĚ POMÁHAJÍ

Nad rámec vojenské a finanční pomoci jednotlivých zemí západní koalice přiložily svou ruku k dílu také významné mezinárodní organizace. Jedním z významných projektů je iniciativa Světové banky na Opravu základní logistické infrastruktury a síťového propojení (RELINC). Odhaduje se totiž rozsáhlé narušení dopravní sítě, a to u více než dvou tisíc měst a vesnic. Cílem projektu je proto obnova klíčových mostů a železnic a zlepšení dopravního spojení směrem na západ. Projekt je financován ze Svěřenského fondu pro pomoc, obnovu, rekonstrukci a reformy na Ukrajině a aktuálně zahrnuje 50 milionů dolarů s perspektivou dalšího financování ve výši až 535 milionů dolarů, které by mělo brzy následovat.

Další významnou iniciativou Světové banky je projekt Veřejné výdaje na udržení administrativních kapacit pod zkratkou PEACE, v jehož rámci dochází ke shromažďování finančních prostředků od mezinárodních dárců. Tyto finance následně ukrajinská vláda využívá v klíčových oblastech, jako jsou důchody, sociální pomoc pro chudé či postižené děti, granty pro vnitřně vysídlené osoby či finanční podpora nemocnic a pracovníků státní záchranné služby.

Svůj projekt na pomoc Ukrajině realizuje také Mezinárodní měnový fond, který se pomocí Programu monitorování se zapojením předsednictva (PMB) snaží zajistit na Ukrajině ekonomickou stabilitu spolu s vnější finanční podporou. V rámci projektu byl vytvořen speciální bankovní účet, přes který dárci mohou posílat na Ukrajinu finanční podporu. Program byl odsouhlasen v prosinci 2022 na dobu čtyř měsíců. Lze ovšem očekávat, že PMB by v budoucnu mohl být zaveden jakožto plnohodnotný program Mezinárodního měnového fondu.

MODRO-ŽLUTÝ MARSHALLŮV PLÁN

Vzhledem k tomu, že současný konflikt je největší v Evropě od druhé světové války, nabízí se paralela  mezi obnovou Ukrajiny a Marshallovým plánem z roku 1948. Tento příměr zazněl z úst jak ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, tak německého kancléře Olafa Scholze a další vysokých představitelů.

Nicméně plán na obnovu Ukrajiny se bude muset výrazně lišit od Marshallova plánu v několika klíčových aspektech. Určitě nebude mocI být financován pouze Spojenými státy americkými jako před 75 lety a bude v něm hrát důležitější roli soukromý sektor.

Podle generální ředitelky MMF Kristaliny Georgievové by finanční pomoc Ukrajině měla probíhat spíše formou grantů než půjček, protože Ukrajina bude bojovat s dramatickým poklesem příjmů státního rozpočtu, takže přidávat jí za těchto okolností další dluhy není dle jejího názoru moudré.

Pro úspěšný proces obnovy bude klíčová i transparentnost procesu. Ukrajina historicky bojovala s problematikou korupce. Země je však nyní vzhledem ke zvýšenému toku peněz ze zahraničí pod větší kontrolou donorů, kteří zároveň dohlížejí na to, že poskytnuté prostředky končí na účtech důchodců a učitelů. Očekáváme, že se tyto a další kontrolní mechanismy do budoucna stanou běžnou součástí řízení státu a celkově povedou k transparentnějšímu a důvěryhodnějšímu prostředí, které potenciální investoři ve výsledku očekávají a požadují.

Současná situace na Ukrajině je jednoznačně velmi komplikovaná a obnova ekonomiky bude dlouhým, nákladným procesem, který lze přirovnat k největší poválečné obnově na evropském kontinentu. Jelikož si státy uvědomují nutnost bezpečnostní a ekonomické suverenity Ukrajiny, budou vynakládat spolu s ní značné úsilí na opětovnou stabilizaci ukrajinské ekonomiky. Ukrajina navíc vidí v rámci své budoucnosti jasný záchytný bod, a tím je členství v Evropské unii, které by jí otevřelo přístup k volnému pohybu zboží a pracovní síly. Všechny výše zmíněné iniciativy jistě pomohou ukrajinské ekonomice postavit se opět na vlastní nohy. Nyní nezbývá než myslet pozitivně a dívat se dopředu, neboť jak poznamenal jeden z nejvlivnějších amerických prezidentů Abraham Lincoln: „Jdu možná pomalu, ale nikdy nejdu zpátky.“

MAREK PYSZKO, hlavní ekonom MZV