ČESKÝ VÝROBCE DŘEVĚNÝCH OBALŮ ZÁŘÍ I VE ŠPANĚLSKU

Společnost Pilous dokazuje, že dřevěné obaly mohou být inovativní a zároveň šetrné k životnímu prostředí. Z rodinné firmy se vypracovala na evropského hráče, který převzal svého německého konkurenta a dostal se tak i na španělský trh.

Bývaly doby, kdy proudění firemního kapitálu připomínalo v Česku jednosměrku. Zatímco u nás řada investorů ze západní Evropy nakupovala podíly ve firmách, české společnosti se na Západě v roli majitelů neobjevovaly. Takové časy už jsou pryč. Přesto se ale občas objeví příběh netradiční investiční cesty na západní trhy, který je z českého pohledu výjimečný.

Hlavním aktérem jednoho takového úspěchu se loni stala rodinná firma Pilous, která se specializuje na kartonové a dřevěné obaly. Její příběh vypadá tak trochu jako podnikatelská pohádka. Firma, kterou si ve středočeské Loučeni založila rodina Klimešových v roce 1993 v garáži, totiž loni koupila svého největšího německého konkurenta Holzverpackung Hüfingen (někdejší Holzindustrie Fürst zu Fürstenberg), který po nevydařené epizodě s americkým investorem skončil v insolvenci. Svým způsobem se tak uzavřel kruh: zámek Loučeň totiž v 18. století vyženil Josef Fürstenberg, prapředek majitelů německé firmy, kterou Pilous loni převzal. A to bez velkého investora v zádech, Pilous dodnes vlastní rodina Klimešů. „Až do té doby jsme rostli organicky, byla to naše první akvizice podobného typu,“ říká Lukáš Cee, obchodní ředitel firmy Pilous, ve své loučeňské kanceláři v budově bývalé fary.

Převzetím německého konkurenta získala česká společnost i tři výrobní závody, které Fürstenbergové kontrolovali. Především základnu v Hüfingenu v Bádensku-Württembersku na jihu Německa, ale také dceřiné společnosti v Polsku a Španělsku. Nešlo ale jen o výrobní závody. Pilous po Fürstenbercích převzal i lukrativní zákazníky v podobě velkých automobilek. Z Hüfingenu míří speciální obaly do firmy Mercedes-Benz, z baskického města Vitoria-Gasteiz do tamní automobilky Daimleru, kde se mimo jiné vyrábí legendární užitkový vůz Mercedes Vito. Mezi zákazníky dceřiné společnosti ve Španělsku patří i Volkswagen v Barceloně.

Pilous věří, že oběma automobilkám dokáže nabídnout to, v čem patří mezi evropskou špičku – klíčovou část technologie CKD/SKD (Complete Knock-Down/Semi Knock-Down), jejíž tradice sahá až do dob Henryho Forda. Jde o speciální dřevěné konstrukce, do nichž se ukládají jednotlivé díly automobilů. Ty se pak naloží do kontejnerů a putují ke kompletaci do montážních závodů po celém světě. V řadě asijských nebo afrických zemí, ale třeba také na Ukrajině nebo v Rusku, jde o běžný způsob, jak na tamější trh dostat vůz konkrétní automobilky, aniž by bylo třeba vyrábět na místě. Podstatnou roli hraje samozřejmě také clo – mnoho zemí na hotová dovážená auta uplatňuje vysoké tarify.

4 v 1 pro Škodu Auto

S technologií CKD/SKD má Pilous bohaté zkušenosti v Česku, kde je hlavním dodavatelem této „skládačky“ pro Škodu Auto, v jejímž mladoboleslavském areálu má svou pobočku. „Zjednodušeně řečeno jsme dokázali do lodního kontejneru, kam se dříve vešly dvě škodovky, naskládat čtyři auta. Automobilka tím šetří prostor, a tím samozřejmě i přepravní náklady,“ vysvětluje Lukáš Cee. Pilous za své puzzle vyskládané do dřevěných obalů hned dvakrát získal ocenění Obal roku: v národním kole zvítězil, ve světovém pak obsadil bronzovou příčku.

Sofistikované dřevěné bedny jsou sice náročné co do prostorových výpočtů, Pilous ale míří dál. Nabízí firmám také kompletní obalovou logistiku, která zefektivní přepravu výrobků doslova do posledního šroubku. Vzorovým projektem je závod ZF Slovakia v Levicích, který je součástí předního světového výrobce převodovek. Pilous pro slovenskou pobočku německé firmy od základu změnil používání a oběh obalů. „Zatímco dříve závod používal různé obalové materiály různých velikostí, které bylo třeba skladovat, dnes ve fabrice žádné skladiště obalů nenajdete. Funguje tu takzvaný line feeding, kdy se vše přiváží a odváží přímo k výrobní lince. Firmě to přináší velké úspory místa, času i finančních nákladů,“ zdůrazňuje Lukáš Cee.

Ušetřit lze ale i na používání takové obyčejné věci, jako je dřevěná bedna. Pilous si to vyzkoušel v továrně Opel Szentgotthárd v Maďarsku, která vyráběla motory GM určené pro jihokorejský trh. „Vyvinuli jsme snadno rozebíratelné palety, které byly navíc vratné. A k tomu oběhový systém, díky němuž zákazník předem věděl, jaké bude mít náklady na obalový materiál,“ objasňuje obchodní ředitel firmy Pilous. Inovativní projekt ale již nepokračuje. Opel se stal součástí skupiny PSA a reorganizace výroby se dotkla i maďarského závodu.

Pro Pilous to ale neznamenalo konec působení v Maďarsku, spolupracuje tu třeba se závodem Audi v Györu. V sousedním Rumunsku zase funguje dceřiná firma Pilous Ambalaje, mezi jejíž klienty patří tamní automobilka Dacia (součást skupiny Renault). Česká společnost se začíná poohlížet i v Srbsku. A jak říká Lukáš Cee, stojí za tím dobrá zkušenost s českou ekonomickou diplomacií. „Nás dříve ani nenapadlo, že by nám ekonomičtí diplomaté mohli nějak pomoci. Ve Španělsku jsme si ale ověřili, že spolupráce jde dál, než je setkání na recepci. Myslím si, že pro každou firmu, která zvažuje nějakou expanzi je dobré, aby se obrátila na naši ambasádu. Diplomaté mají cenné zkušenosti, které hned tak nezískáte,“ dodává.

Ústup od plastů

Hlavním byznysem firmy Pilous nadále zůstávají obaly, u nichž se čím dál častěji hledí na ekologickou stopu. Rodinná firma z Loučeně, která před lety vsadila především na dřevo, nemá problém s tím, aby ji kdokoliv zkoumal pod enviromentálním drobnohledem. „Odklon od plastů nám hraje do karet. A s dřevem zacházíme úsporně a hospodárně. Máme na vše certifikáty, dřevěný odpad používáme na vytápění výrobních hal a sušáren dřeva, zbytek dodáváme třeba výrobcům OSB desek. Je to uzavřený koloběh. My planetě neubíráme ani třísku,“ zdůrazňuje Lukáš Cee.

A jak vidí budoucnost v oboru, v němž Pilous uspěl na mnoha evropských trzích? „Myslím, že bude pokračovat ústup od plastů – to se týká třeba smršťovacích fólií nebo obalových pěn. Určitě se bude experimentovat s netkanými textiliemi nebo materiály na přírodní bázi,“ předvídá. Pro Pilous to znamená více investic do výzkumu a vývoje, do něhož chce přitáhnout i studenty. Chystá například spolupráci s Univerzitou J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.

A protože úspěch firmy Pilous přímo souvisí i s budoucností automobilek, nechce firma propásnout ani nástup elektromobility. Tady ale naráží na neexistující legislativu. Podobně jako si zákony nedokáží prozatím poradit třeba se specifikací nebezpečnosti baterie při nehodě vozu, existují i nejasnosti, jak správně baterie zabalit k transportu. Pilous už na tomto problému spolupracuje se zkušebnami firmy Dekra. V jednom má ale jasno. „Pro nás to znamená nové pole působnosti. Protože při výrobě aut budou obaly potřeba stále. A je jedno, zda bude automobil pohánět elektřina nebo benzín či nafta,“ uzavírá Lukáš Cee, obchodní ředitel firmy Pilous.

BLAHOSLAV HRUŠKA

​