ČESKÝ FINTECH MÍŘÍ DO SVĚTA, POMOHLA BY STÁTEM ZAŠTÍTĚNÁ LABORATOŘ

Česko je líhní finančních technologií, které mají vysoký exportní potenciál. Firmám by pomohla jasnější pravidla, testovací prostředí pod patronací státu i budování renomé země jako evropského lídra v oboru.

Čekat v restauraci na zaplacení může být pěkná otrava, která dokáže pokazit i zážitek z dobrého večera. Vyřešit to může malá kovová destička, kterou používá již více než tisícovka restaurací. Stačí naskenovat QR kód a i bez aplikace zaplatit z některé z běžných elektronických peněženek nebo zaměstnaneckého Gastro Passu. S placením bez obsluhy přišel český startup Qerko v roce 2019 a z jednoúčelové finesy je dnes oceňovaná služba pro restaurace i jejich hosty. S Qerkem lze platbu rozdělit a díky spolupráci se službou Twisto i odsunout, problémem není ani rezervace stolu. Loni navíc Qerko získalo novou investici a chce s pohodlným placením od stolu dobýt i Bratislavu, Vídeň nebo Berlín.

Qerko není jediná fintechová firma, která se z malého českého trhu vydala do zahraničí. Již zmíněné Twisto se dobře etablovalo v Polsku, loni na podzim ohlásil startup Lemonero, který se specializuje na rozjezdy e-shopů za použití umělé inteligence, expanzi do Francie a Nizozemska. A dále tu jsou společnosti, které z Česka řídí svůj globalizovaný software: třeba Spendee dokáže propojit do mobilu účty stovek bank ze 60 zemí světa, služby brněnského Tatumu, který vymýšlí nástroje pro vývojáře rozvíjející technologii blockchainu, využívají velké světové banky nebo herní studia.

Česká fintechová scéna dnes čítá více než stovku firem, z nichž se většina zaměřuje na platby, osobní finance nebo účetnictví, druhou nejpočetnější skupinu tvoří P2P půjčky, pojišťovnictví a projekty v oblasti blockchainu nebo crowdfundingu. Jisté je to, že celý obor má dobře našlápnuto. Odhad společnosti Deloitte, který vznikl před čtyřmi lety, tedy před koronavirovou epidemií, jež zvedla zájem o finanční technologie, spočítal potenciál českého prostředí s fintech službami až na 15 miliard korun. Ve srovnání s celkovou hodnotou evropského fintechového trhu, kterou loni v létě auditoři z McKinsey odhadli na 430 miliard eur, je to jen zlomek. Ovšem s nepřehlédnutelnými konkurenčními výhodami. „Česko má velké zkušenosti s e-commerce, jsme zemí s jednou z nejvyšších penetrací elektronického obchodu v Evropě, která navíc stále roste. Dokážeme nabídnout špičkové finanční a digitální služby, a to i ve srovnání s mnohými zeměmi západní Evropy. To vše samozřejmě z fintechu dělá obor s vysokým exportním potenciálem,“ říká Miroslav Lukeš, předseda představenstva České fintechové asociace (ČFA).

VYSOKÝ EXPORTNÍ POTENCIÁL

Přestože je fintech relativně mladý obor, který se v Česku začal formovat před zhruba deseti lety, dostal se do hledáčku české ekonomické diplomacie. Kromě tradičních hráčů, kterými jsou ministerstvo zahraničí a průmyslu, tu do popředí vystupuje ještě třetí resort, ministerstvo financí. Objemově největší část oboru, kterou jsou technologie pro platby a půjčky, totiž spadá pod finanční trhy, nad nimiž právě resort financí provádí dohled. Kromě rozvoje trhu a spolupráce na unijní legislativě s dopadem na digitální ekonomiku, mezi niž patří třeba návrh nařízení o umělé inteligenci, který za českého předsednictví prošel Radou EU, chce také pomáhat nasměrovat český fintech do světa. „Byznysový aspekt by měl být důležitý i pro nás, protože z potenciálu datové ekonomiky může Česko profitovat. Chceme proto identifikovat technologie i příležitosti na světových trzích, kde by český fintech mohl kromě renomé v kyberbezpečnosti rozvíjet možnosti práce s otevřenými daty za použití inovativních řešení, “ vysvětluje Alex Ivančo, ředitel odboru Finanční trhy III Ministerstva financí ČR (MF ČR) s tím, že právě záštita státu může fintechové scéně pomoci v získávání důvěryhodnosti.

MF ČR proto společně s Českou fintechovou asociací a ministerstvem zahraničí zorganizovalo webináře, které se zaměřily na Japonsko, Jižní Koreu a Tchaj-wan. Za účasti vysokých státních úředníků a centrálních bankéřů tu řada českých firem nabídla svá řešení využití umělé inteligence pro svět digitálních financí. Konkrétní exportní teritoria chce objevovat pro své členy také ČFA. Loni se české firmy představily na Nordic Fintech Week, na letošní březen se v rámci projektu ekonomické diplomacie chystá prezentace českého fintechu na ambasádě v Dublinu.  „Představovat na mikroúrovni konkrétní případové studie v jednotlivých zemích má určitě smysl. A neměli bychom si dávat malé cíle, vzhledem k vyspělosti a renomé českých digitálních technologií by bylo vhodné zaměřit se více na teritoria, jako je západní Evropa, USA nebo Blízký a Střední východ,“ soudí Miroslav Lukeš.

STÁTEM CHRÁNĚNÁ LABORATOŘ

V podpoře české fintechové scény chce ministerstvo financí každopádně pokročit. Dění ve světě mapuje prostřednictvím Bulletinu inovací, cílem je také zahrnout fintech do informačního systému SINPRO, který umožňuje sdílenou a efektivní podporu napříč resorty. „Pomohlo by nám to lépe využít exportní potenciál řady českých firem v oblasti finančních služeb, a také koordinovat služby, které stát může nabídnout,“ vysvětluje Alex Ivančo. Rozvíjet chce MF ČR i doporučení ze studie o ekosystému českého fintechu, kterou loni za peníze EU vypracovala Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Z ní mimo jiné vyplývá, že Česku chybí platforma, kde by firmy pod patronací státu mohly testovat své produkty v reálném prostředí a v souladu s aktuální legislativou, a to bez rizika zneužití citlivých informací nebo ztráty dat. „Sandbox“ (pískoviště), jak se takové laboratoři přezdívá, přitom třeba naši sousedé v Polsku, Rakousku a na Slovensku již provozují. „Bylo by to účelné nejen z technologického hlediska. Česko by tím zároveň dávalo do světa signál, že je vstřícné k lákání talentů ze zahraničí. Sandbox zaštítěný regulačním úřadem totiž obecně zvyšuje důvěryhodnost prostředí a umožňuje tak rozvíjet výzkum a vývoj nových technologií, který se neobejde bez špičkových expertů,“ upřesňuje Miroslav Lukeš. „Státní pískoviště“ by uvítaly i samotné firmy. Ze zmíněného průzkumu OECD vyplývá, že více než 70 procent dotázaných společností by mělo zájem do podobné laboratoře vstoupit, pokud by se zaměřila na data.

ČESKU CHYBÍ BRAND

Sandbox by pomohl i šíření renomé Česka na světové fintechové scéně. A právě v něm vidí Miroslav Lukeš důležitou roli státu. „V zahraničí nestačí říkat, že umíme všechno. Je třeba se zaměřit na klíčové obory, k nimž fintech určitě patří. S Českem si ho dosud nikdo neasociuje, což bychom měli změnit. Částečně se o to pokusila iniciativa Czech Republic: The Country for the Future, ale budování takového brandu je běh na dlouhou trať,“ říká. Také samotné firmy by se ale podle něj měly více snažit umět jasně definovat svůj produkt a odprezentovat ho. „O dobré nápady není v naší branži nouze. Měli bychom je ale umět také lépe prodat,“ dodává předseda představenstva České fintechové asociace.

BLAHOSLAV HRUŠKA