ČESKO NABÍZÍ TRUMFY PRO BOJ O DOSTATEK POTRAVIN

Většina zemí na naší zeměkouli usiluje o potravinovou soběstačnost a v současnosti se toto téma stává pro mnoho zemí naprostou prioritou, upozorňuje Karolína Bartošová z ministerstva zemědělství. Obavy o nedostatek potravin umocňují válečné konflikty. Ruská agrese na Ukrajině narušila dodávky obilí do rozvojového světa. Nabídka tuzemských exportérů míří právě k potřebám rozvoje agrárního sektoru, který musí produkci potravin zajistit.

Česko nabízí široké spektrum produktů od zemědělských strojů přes technologie precizního zemědělství až po býčí inseminační dávky. Karolína Bartošová, která vede oddělení zahraničně obchodní spolupráce, připomíná, že například exportéři strojů mohou dodnes navazovat na tradici značky Zetor, která je ve světě známá od poloviny minulého století. Češi se prosadili také v oblasti genetiky hospodářských zvířat, kde patří k desítce nejúspěšnějších zemí. Mezi české trumfy patří vysoká „mléčná užitkovost“ skotu a jeho kvalitní a důsledný systém evidence včetně údajů o rodokmenové hodnotě jednotlivých zvířat. Na zahraničních trzích jsou hodně žádaná také násadová vejce.

SMĚR SAHARA

Na konci října navštívili Česko zástupci alžírského státního podniku Sonatrach. Jedna z největších ropných a plynárenských firem na světě rozšiřuje své aktivity o zemědělství. Jak popisuje Karolína Bartošová, při rozhovorech přišla řeč i na to, jak Alžírsko hodlá využít svých podzemních zásob vody a ve velkém zavlažovat Saharu. Počítá tam s pěstováním pšenice a kukuřice na 30 tisíci hektarech, v nadcházejících desetiletích hodlá zúrodnit až dva miliony hektarů pouště.

V Česku se Alžířané zajímali zejména o zemědělskou techniku, v centru jejich pozornosti byly stroje na zpracování a kultivaci půdy od firem Farmet a Bednar FMT. Ty už vyvážejí do mnoha zemí světa. Zástupci podniku Sonatrach se zde zároveň dozvěděli také o české nabídce v oblasti chytrého zemědělství včetně satelitního sledování půdy, které farmářům značně usnadňuje práci, omezuje užívání hnojiv a vede k účinnější ochraně před škůdci a nákazami. „Precizní zemědělství navíc umožňuje snižovat nároky na počet zaměstnanců, což se velmi hodí firmám, které čelí nedostatku pracovních sil,“ říká Karolína Bartošová.

Alžírská „incomingová mise“ byla jedním ze stovek projektů ekonomické diplomacie PROPED, které každoročně pořádá ministerstvo zahraničí ve spolupráci s jinými rezorty. Jde o úzce oborově zaměřené cesty zástupců českých firem i výzkumných institucí do zahraničí, nebo naopak návštěvy stávajících i potenciálních zahraničních importérů českého zboží či služeb v tuzemsku. Ministerstvo zemědělství se podle Karolíny Bartošové podílí na více než čtyřiceti projektech ročně a přispívá na ně zhruba deseti miliony korun. Jednotlivé „PROPEDy“ mají užší zaměření na obory jako pivovarnictví, vinařství, zemědělská technika, zemědělské vstupy typu osiv, krmiv či veterinárních přípravků, dále stájových technologií nebo právě genetiky zvířat, a stále více také na precizní zemědělství.

PRŮLOM V UZBEKISTÁNU

Díky projektu PROPED v říjnu zavítaly více než čtyři desítky zástupců českých firem do Kazachstánu a Uzbekistánu v doprovodu ministra zemědělství Marka Výborného. Také střední Asie se aktivně snaží najít cesty k potravinové soběstačnosti a jak zdůrazňuje Michal Kukula, prezident Asociace zemědělské a lesnické techniky (A.Zet), právě tento geografický směr má oproti jiným částem světa své výhody při hledání náhrad za ruský trh.

Karolína Bartošová si nejspíš právě tento projekt ekonomické diplomacie uchová v paměti hodně dlouho. Česko totiž několik dlouhých let jednalo s Uzbekistánem o otevření dalšího trhu pro býčí inseminační dávky a násadová vejce. Docílit dohody o tom, jak mají vypadat veterinární osvědčení pro takový vývoz, ale bylo hodně náročné. Poté, co se to ministrům zemědělství obou zemí v Taškentu definitivně podařilo, následovalo okamžité potvrzení předjednaných obchodních kontraktů v celkové hodnotě zhruba 3,5 milionu eur.

Genetika tím přitom nesehrála v česko-uzbeckých vztazích zdaleka svou poslední roli a v budoucnu by se její využití nemuselo týkat jen živočišné výroby. Ministr zemědělství Uzbekistánu Aziz Voitov zmínil možnost společných projektů v oblasti šlechtění révy vinné.

ZEMĚDĚLŠTÍ DIPLOMATÉ

Dominantním trhem pro české agrární vývozce je dlouhodobě Evropská unie, ambice mnoha exportérů ale sahají daleko za její hranice. Ministerstvo zemědělství proto před časem ve spolupráci s Černínským palácem zřídilo posty zemědělských diplomatů a zemědělských zahraničních specialistů, kteří usilují právě o diverzifikaci exportu do dalších částí světa. Ministr Výborný v Kazachstánu ocenil jednoho z těchto specialistů – spolupracovníka českého velvyslanectví v Astaně Artyoma Lukashova, který pomohl na tamní trh už řadě českých firem.

Zemědělských diplomatů vysílaných z Prahy má Česko sedm, přičemž seznam zemí, ve kterých působí, se mírně změní. Čerstvý „agrární přírůstek“ nyní zaznamenává ambasáda v kanadské Ottawě, nová posila se chystá také do Kyjeva. Jinak jsou tito diplomaté ve Spojených státech, Japonsku, Číně, Srbsku a Spojených arabských emirátech.

Karolína Bartošová vysvětluje, že role těchto „agrárních tykadel“ se podstatně liší podle zemí, v nichž působí. Jejich společným cílem je vyhledávat nové příležitosti pro české exportéry a pomáhat navazovat kontakty, rozdíly ale vyplývají z místního prostředí. Podobně jako celá ekonomická diplomacie se také ta zemědělská oproti minulosti daleko více propojuje s vědecko-výzkumnou spoluprací. Zvláště ve vyspělých zemích jako USA nebo Japonsko čeští diplomaté hodně sledují technologický vývoj a snaží se pomáhat výměně nejnovějších poznatků mezi tamními a českými firmami, výzkumnými instituty i univerzitami.

Práce agrárního diplomata z velvyslanectví v Abú Dhabí spočívá mimo jiné ve sledování početných oborových výstav a veletrhů na Arabském poloostrově, zatímco v Číně věnuje hodně úsilí tomu, aby českým firmám nebránily ve vývozu různé obchodní překážky.

OD STROJŮ K PIVU

Striktně vzato agrární stroje do kompetence ministerstva zemědělství ani nepatří – fakticky jde o odvětví strojírenského průmyslu. Dlouhodobě ale panuje napříč rezorty shoda v tom, že pro agrární diplomacii je právě zemědělská technika tím „klíčem“, který otevírá bránu na zahraniční trhy celému oboru. Pověst Česka jako strojírensky vyspělé země tady pořád sehrává své.

Jestliže stroje dláždí cestu agrárnímu vývozu, české pivo plní takovou roli v rámci celého exportu. Odborníci si občas stěžují, že pivo, případně víno, zastiňuje potenciál dalšího českého zemědělského vývozu. Něco na tom možná bude, na druhou stranu, jak říká Karolína Bartošová, propagace českého piva třeba v Severní Americe zůstává pro diplomacii důležitým úkolem. Slovním spojením „český ležák“ se ohání kdekdo, ale o to více je třeba vysvětlovat, co opravdu znamená. Díky incomingovým projektům PROPED do Česka občas zavítají také zahraniční sládci, kteří nasají zdejší pivní atmosféru a kulturu a v ideálním případě se začnou více orientovat na český chmel, slad i pivovarnické technologie.

Pozoruhodné pak mohou být i světové cesty moravského vína. Díky české zemědělské diplomacii má namířeno třeba do hotelů v arabských emirátech.

JAN ŽIŽKA