ČESKÉ NEBE PLNÉ HVĚZD: BEZPILOTNÍ TECHNOLOGIE, KTERÉ PATŘÍ DO SVĚTOVÉ ŠPIČKY

Česko se řadí mezi světovou špičku v bezpilotních technologiích, které najdou uplatnění v civilním i vojenském sektoru.

Pařížská letecká show je špičkovou akcí, kterou má červeně v kalendáři označenou každá firma, jež chce v globálním leteckém byznysu něco znamenat. Letos se navíc konala po čtyřleté covidové pauze, a tak byly smlouvy a kontrakty, které se tu uzavírají, pečlivě sledované. S důležitým podpisem v kapse se z letiště Le Bourget, kde se airshow koná, do Prahy vracela i společnost Primoco UAV, která vyvinula a vyrábí bezpilotní letadlo, schopné udržet se ve vzduchu 15 hodin a udržovat šifrované rádiové spojení až na vzdálenost 200 kilometrů. V Paříži firma podepsala memorandum o spolupráci s Airbus Defense and Space a její dceřinou společností Airbus DS Airborne Solutions.

Když v létě roku 2015 dřevěný prototyp hornoplošníku One vzlétl, měl velké ambice: nešlo jen o původní konstrukci, ale i motor vlastní výroby. Primoco UAV za osm let dolétlo daleko: prošlo všemi certifikacemi, vstoupilo na pražskou burzu, chystá se vybudovat novou výrobní halu na letišti v Krašovicích, a především začalo bezpilotní letadlo vyrábět sériově. Z jednotek kusů se v Radotíně u Prahy dostali až na padesát strojů v letošním roce, navíc se proměnil i teritoriální záběr. Zatímco dříve hornoplošník končil především na afrických a asijských trzích, válka na Ukrajině probudila zájem evropských kupců. A nejen kvůli tomu, že řada strojů One 150 nakoupených z Nizozemska a Lucemburska skončila právě na ukrajinském nebi.

DRONY DO SAVANY I DO BOUŘKY

Primoco UAV není jediný český výrobce bezpilotních letadel, kterému zvýšený zájem o zajištění bezpečnosti hraje do karet. Nové příležitosti zaznamenali i v Liberci, kde v Modelárně Liaz vznikl vrtulník Skyspotter. Stroj ovládaný ze země vydrží ve vzduchu až pět hodin, a přitom v podvěsu dokáže unést až 70 kilogramů nákladu, což je víc, než nabízí konkurence. Skyspotter má za sebou několik úspěšných afrických misí: v Etiopii pomáhal hledat vodu a bojovat s kobylkami, v Botswaně zase lokalizoval ze vzduchu pytláky. Také v Liberci hlásí pro letošek několik novinek. „Vyvinuli jsme nový model, snižujeme zachytitelnost Skyspotteru radarem, pracujeme na nové aerodynamice a snížení hmotnosti. Úspěch v Africe nám otevřel cestu k zajímavým příležitostem, vyjednáváme na vládní úrovni o dvou kontraktech v Etiopii,“ říká Zuzana Beranová, projektová manažerka Modelárny Liaz.

Na originální letové vlastnosti svých bezpilotních prostředků ale nevsadilo jen Primoco UAV nebo „liazácký“ Skyspotter, ale řada dalších českých výrobců. Sem patří třeba ThunderFly, který vyrábí vírník jako stvořený pro atmosférická měření ve ztížených klimatických podmínkách. Unikátní produkt nabízí také česko-nizozemská firma Flapper Drones, jejíž létající stroje mají křídla napodobující pohyb ptáků či motýlů. Daří se ale i výrobcům, které si spojujeme s klasickými drony, tedy vrtulovými multikoptérami. Mezi osvědčené evropské lídry se řadí brněnský Robodrone, který dodává technicky i designově vyladěné profesionální drony, s nimiž létá třeba Škodovka nebo Horská služba.

Boom však zažívají nejen výrobci, ale také firmy, které dokáží bezpilotní stroje špičkových evropských a amerických producentů vybavit technologiemi, a posunout tak drony k profesionálnímu využití třeba ve fotografii, filmování, ale i zemědělství, ochraně životního prostředí, energetice nebo v záchranářské praxi. Například UpVision, součást zbrojařského holdingu Czechoslovak Group, patří mezi pionýry profesionálního létání s drony. Firma, která již třikrát se svými projekty zabodovala v soutěži Galileo Masters, jež oceňuje nejinovativnější aplikace využívající evropský družicový systém, pracuje pro řadu státních společností, ale také létá, měří a snímkuje třeba pro Národní památkový ústav nebo CzechTourism. Její sekce Defence umí také ohlídat vzdušný prostor před narušiteli například nad elektrárnami, průmyslovými areály nebo rockovými koncerty pod širým nebem.

TERMOKAMERY LETÍ DO SVĚTA

Pražský Workswell vyvinul vlastní špičkové termokamery, které v podvěsu dronu mohou včas odhalovat požáry, hledat v terénu ztracené turisty nebo pomáhat zemědělcům dávkovat vláhu a živiny. Mezi její klienty patří globální koncerny, jako jsou Bosch, Siemens nebo Orange. Workswell spolupracuje také s řadou špičkových vědeckých a výzkumných pracovišť ve světě, kam patří třeba Oxfordská univerzita, Univerzita Johnse Hopkinse nebo Massachusettský institut technologie. V Česku má výzkum dronů základnu především na pražském ČVUT, kde na Fakultě elektrotechniky funguje skupina multirobotických systémů. Tým, který získal ocenění od americké vládní organizace DARPA, učí roje a hejna komerčních robotů spojit síly a sdílet úkoly v podmínkách, které jsou na létání a datovou komunikaci mimořádně náročné: třeba v lese, v interiérech budov nebo v poušti.

Význam inovačního i exportního potenciálu českého bezpilotního průmyslu tak stoupá. „Myslím, že se tu spojily dva fenomény. Konflikt na Ukrajině zvýšil zájem o využití dronů v oblasti obrany a bezpečnosti. Ale také stále sílí technologický trend, který s válkou nijak nesouvisí. O bezpilotní létání je u nás enormní zájem, Česko má skoro stejně registrovaných pilotů v této kategorii, jako třeba mnohem lidnatější Španělsko. Řada firem také vymýšlí nové způsoby, jak drony využít k širším komerčním aktivitám v mnoha oborech lidské činnosti,“ vysvětluje důvody boomu Jakub Karas, prezident Aliance pro bezpilotní letecký průmysl (UAVA).

ASIE JE NA VZESTUPU

Platforma, v níž jsou sdruženi přední čeští výrobci i vědci, se snaží český bezpilotní průmysl propagovat nejen doma, ale také v cizině. Letos v květnu UAVA dala dohromady společný český stánek na Xpotential v Denveru, největším „dronařském“ veletrhu na světě. Podobně se Češi představili také na Amsterdam Drone Week, kde na okraj veletrhu probíhá konference Agentury EU pro bezpečnost letectví (EASA), nebo Korea Drone UAM Expo.  „Z technologického pohledu je Korea možná ještě zajímavější než USA. Asijský trh je určitě perspektivní, a to nejen díky zemím, jako je právě Korea, Singapur nebo Japonsko. Využití dronů je na vzestupu třeba také v Indii,“ upozorňuje Jakub Karas, který je také zástupcem pracovní skupiny EASA pro U-Space, což je jednotný letový koridor pro drony, jenž by měl v budoucnu po vzoru dálnic usměrnit jejich provoz. Obavy, že by se český bezpilotní průmysl ztratil v moři silné konkurence, nemá. „Česko má velkou tradici leteckého průmyslu, na niž můžeme navazovat. Máme chytré nápady, a navíc jsme v technologiích pořád tak trochu hračičkové. A to se ve světě dronů pořád počítá,“ dodává prezident UAVA.

BLAHOSLAV HRUŠKA