BRITÁNIE 2022: VYŠŠÍ BARIÉRY, VÍCE ZKUŠENOSTÍ PRO EXPORTÉRY
O brexitu a jeho dopadu (nejen) na britskou ekonomiku a mezinárodní obchod bylo v minulých letech napsáno mnohé. S odstupem času se nám potvrzují hlavní trendy, které jsme v této souvislosti očekávali – zvýšená administrativa a bariéry v obchodních vztazích, které jsou nově od ledna 2022 umocněny zavedením britských hraničních kontrol.

Ilustrační foto: Shutterstock
Čísla, která z britských ostrovů přichází, rozhodně na optimismu nepřidávají. Ekonomika Velké Británie byla ve třetím čtvrtletí 2021 stále 1,5 % pod úrovní před pandemií, ze které navíc vyšla jako nejpostiženější země G20. Ekonomiku tak v posledních letech zastihly dva výrazné šoky, kromě brexitového také pandemický, které negativně působí také na české exportéry. Bariéry se však musíme naučit překonávat, stávají se již běžnou součástí vstupu a působení na perspektivních trzích.
Index globální nejistoty, měřící ekonomickou a politickou nejistotu ve světě, za poslední čtyři roky vzrostl o 11 %. Značnou měrou k tomu přispěla právě jednání o brexitu mezi Velkou Británií a Evropskou unií. Brexit se tak připojil k hlavním faktorům, jako jsou americko-čínské obchodní vztahy nebo pandemií narušené obchodní řetězce.
DVA ŠOKY NAJEDNOU
Dva ekonomické šoky najednou zapříčinily největší skokový propad britské ekonomiky od roku 1709, kdy v Evropě zamrzly přístavy a s nimi i veškerý mezinárodní obchod. Poprvé od 60. let minulého století státní dluh atakuje hranici 100 % HDP, inflace se pohybuje na hranici 5 % a v zemi také poprvé od roku 1980 poklesl počet obyvatel. Jen z Londýna jich odešlo 700 tisíc. Růst se sice v listopadu poprvé krátkodobě dostal na předpandemickou úroveň, prosincová čísla však vzhledem k omikronu asi tak příznivá nebudou.
Od vystoupení z EU země hospodářsky zaostává za USA i za eurozónou. K říjnu 2021 byly britské dovozy a vývozy zboží o 15,7 % pod úrovní, která by se dala očekávat, kdyby Velká Británie v lednu 2020 neopustila jednotný trh EU. Británie navíc jen pomalu podepisuje obchodní smlouvy s ostatními státy. Koncem minulého roku stvrdila svou první zcela nezávislou obchodní dohodu s Austrálií a předběžné dohodla s Novým Zélandem. Předpokládá se však, že ekonomický dopad obou ujednání bude omezený. Obchodní dohoda s USA se pravděpodobně objeví až za několik let. Klíčová Dohoda o obchodu a spolupráci mezi EU a Velkou Británií byla uzavřena v prosinci roku 2020. Zaručuje nulová cla a kvóty na zboží, které splní pravidla původu, ale neobjímá vše – například neřeší pro Brity tak důležité finanční služby.
DOPAD NA ČESKOU EKONOMIKU
Brexit se dotýká i české ekonomiky. Od ledna do listopadu roku 2021 vyvezla Česká republika na britské ostrovy zboží v hodnotě 177 miliard korun. Ve stejném období let 2018 a 2019, kdy byla Velká Británie členem EU, české firmy vyvezly zboží v hodnotě 204, respektive 206 miliard korun. Pokles tak dosahuje 15 %. Nově stanovené podmínky zasáhly především menší firmy, které podnikají jen v rámci EU. Často je nová byrokracie až příliš složitá. A to stále platí evropské certifikáty, které bude v nejbližší době nutné doplnit novými britskými.
Británie se stala prostředím, kde musí české firmy překonávat vyšší tržní bariéry. To je ostatně typické i pro mimoevropské růstové trhy, jako jsou země Indo-Pacifiku. Firmy, které obchodují se zeměmi mimo EU, se tak s novými pravidly často vypořádávají díky těmto zkušenostem lépe. Naopak lze konstatovat, že obtížnější podmínky pro působení českých firem na britských ostrovech mohou znamenat i určitý přínos – exportéři díky nim získávají cenné zkušenosti, které mohou využít při další expanzi na mimoevropské trhy. Stále více se totiž potvrzuje, že vývoj světové ekonomiky se bude v příštích desetiletích odehrávat hlavně za hranicemi Evropské unie.
MARTIN TLAPA, náměstek ministra zahraničních věcí