BOMMA: SKLO DOKÁŽE NEUSTÁLE PŘEKVAPOVAT

Designové závěsné svítidlo, kterému dali ve sklárně Bomma název Dark & Bright Star jako symbolu „nekonečného souboje světla a temnoty“, je symbiózou obou směrů, které charakterizují moderní sklářství. „Toto svítidlo je kombinací dokonalé ruční i strojní práce,“ ukazuje v showroomu ve Světlé nad Sázavou výkonná ředitelka Bommy Kateřina Výmolová.

Světelný zdroj uvnitř ručně foukaného objektu obklopuje přesnými řezy stroje vybroušená křišťálová hvězda. Kateřina Výmolová později v rozhovoru pro časopis MED vysvětluje, jak se vyspělé technologie, tradiční řemeslo, moderní design a kvalita propojují v celkovém směřování firmy. Ta je dnes společně s nižborskou sklárnou Rückl součástí skupiny Wikov podnikatele Martina Wichterleho.

Důležitá je už práce se samotnou surovinou. Podle šéfky Bommy není možné říct, že jsme sklo zcela objevili a poznali, sklo dokáže neustále překvapovat. Poctivá ruční práce bude dál potřebná a do budoucna nejspíš i stále více ceněná. „Skláři jsou do značné míry umělci, k tomuto povolání musíte mít talent,“ dodává Kateřina Výmolová. Stále více lidí podle ní inklinuje k přírodě, k výrobkům udělaným lidskou rukou. Na trhu se v tomto ohledu otevírají velké příležitosti.

Historie firmy se píše od počátku 90. let minulého století – tehdy ještě pod názvem Bohemia Machine. Původně se zaměřila na technologie pro sklářský průmysl, zejména brousicí automaty. U toho strojní divize zůstala dodnes a úspěšně vyváží unikátní technologie do celého světa. Sklářská produkce pod značkou Bomma je novějšího data – od roku 2012. Dodnes se ale na sklárnu ve Světlé obracejí také díky jejím strojům klienti z mnoha různých zemí – mají zájem o vybroušení například skleniček či jiných svých produktů, nebo zjišťují, že jim Bomma zajistí kompletní výrobu se vším všudy.

Zatímco o broušení dnes Kateřina Výmolová mluví jako o třetím pilíři aktivit Bommy, tím prvním je výroba kolekcí svítidel pro konečné zákazníky a druhým segmentem jsou produkty na míru – tedy různé zakázky pro významné světové i české značky od dodávek skleněných komponent po svítidla pro větší světelné instalace. Celkové tržby se pohybují na úrovni necelých 230 milionů korun.

Právě sami zákazníci – ať už jde o jakýkoliv pilíř – inspirují další inovace ve Světlé. „Klienti za námi chodí s neuvěřitelnými požadavky, snažíme se jim ale maximálně vyjít vstříc. Vyvíjíme nové technologie, upravujeme je, posouváme naše hranice, jakkoliv se to zdá zpočátku nemožné,“ líčí šéfka Bommy.

Přední čeští designéři

U začátků sklářské výroby v Bommě v roce 2012 stáli uznávaní designéři Michal Froněk a Jan Němeček, známí svým studiem Olgoj Chorchoj. Dnes na ně jako art direktoři firmy ve Světlé navazují jejich žáci, kteří se kvůli angažmá u Martina Wichterleho vrátili do Čech z Londýna – Jakub Pollág a Václav Mlynář. Jejich doménou se v Bommě stala designová svítidla, na takzvaný tableware včetně skleniček či váz se dnes specializuje sesterská sklárna Rückl.

Pollág a Mlynář, kteří už společně zakládali studio deFORM, se dosud hodně věnovali také budování značky Bomma. V rozhovoru pro magazín Proč ne?! vysvětlovali svou roli ve firmě jako spojky mezi dalšími designéry, vývojem a marketingem. Ve sklářství, které sází na inovativní technologie i špičkovou ruční práci vidí velkou budoucnost. Václav Mlynář ve zmiňovaném rozhovoru připomíná, jak levnější asijské výrobky v minulosti vytlačovaly české skláře, zatímco se Bomma před sedmi lety pustila do sklářské výroby a „postavila na zelené louce hi-tech továrnu.“ Mnozí lidé si mysleli, že se ve Světlé zbláznili, ale dnes je české sklo ve světové konkurenci opět na špici.

Kateřina Výmolová upozorňuje, že je to také právě díky skvělým designérům: „Jsme česká firma a sázíme na české designéry. Zároveň ale sledujeme, čemu se věnují přední světoví tvůrci a nově jsme navázali spolupráci právě se zahraničními designéry.“ Tradice ale chtějí v Bommě držet – platí pravidlo, že na nových kolekcích se má podílet minimálně jeden český nebo slovenský designér. Každý rok přitom hodlá sklárna přicházet se třemi novými kolekcemi svítidel.

Směr Amerika i Asie

Bomma je firma silně zaměřená na export – do zahraničí směřuje kolem čtyř pětin celkové produkce. Český trh je ale významný, jak poznamenává Kateřina Výmolová. V pořadí jednotlivých zemí je Česko se zhruba dvaceti procenty stále na prvním místě. To zároveň svědčí o silné diverzifikaci vývozu.

Mezi tradičně silné trhy patří Německo a Velká Británie, teď Bomma chystá větší nástup také ve Spojených státech nebo v Asii – včetně Číny. Firma ze Světlé nad Sázavou navazuje na největším světovém kontinentu nové kontakty s architekty a designéry, umisťuje kolekce svítidel Bommy do vyhlášených showroomů nebo lighting studií. Letos Bomma koncentrovala síly na gigantický veletrh Milano Design Week, kde se rozhodla představit čtyři nové kolekce.

Trh USA je pro Bommu zajímavý i proto, že buduje čtvrtý pilíř svých aktivit. Jde o dodávky speciálních skleněných placiček (cullet), které zákazníci, zejména pak umělečtí skláři v Americe roztaví pro výrobu různých sklářských produktů. „Věřím, že bychom mohli cullet výhledově dodávat také do celého světa,“ říká Kateřina Výmolová.

Nová pec i sklovina

A jaké další výzvy čekají Bommu v příštím období? Stávající pec letos oslavuje sedmé narozeniny, což zároveň znamená, že sklárna bude muset během příštích měsíců uvést do provozu pec novou. Rýsuje se také vstup do odvětví skel pro automobilový průmysl – zatím v omezeném rozsahu. Umožnil to nedávný přechod na odlišnou sklovinu, která je také šetrnější k životnímu prostředí. Olovnatý křišťál vystřídala bezolovnatá sklovina.

Ředitelka Bommy popisuje, že tento přechod nebyl z výrobního hlediska vůbec jednoduchý: „Vždy když měníte sklovinu, je to poměrně náročné.“ Surovina se chová odlišně, jinak se s ní pracuje, a to nejen na huti, ale i v provozech broušení, leštění nebo kovení. Olovnaté sklo má skvělé vlastnosti, například je takzvaně dlouhé, což umožňuje sklářům delší čas na tvarování než u většiny skloviny bezolovnaté. Snahou technologů v Bommě bylo, aby se vlastnosti nové skloviny co nejvíce přiblížily tradičnímu olovnatému křišťálu. Kateřina Výmolová si výsledek pochvaluje a těší se na to, že by změna suroviny mohla otevřít i zmiňované nové tržní segmenty.

Sklářská renesance?

Mladá šéfka inovativní sklárny je přesvědčena, že celé české sklářství bude dál prožívat velkou renesanci – mimo jiné i díky osvíceným investorům, jakým je Martin Wichterle. Majitel strojírenské skupiny Wikov majetkově vstoupil do obou skláren ve Světlé i v Nižboru v době, kdy to nejvíce potřebovaly a výrazně jim pomohl k záchraně a novému rozjezdu. Teď jde hlavně o to, aby se českému sklářství dařilo získávat mladé talentované lidi. Ti zatím příliš nepřicházejí, obavy z nejisté budoucnosti tohoto odvětví se vzhledem k minulým krizím ještě nedařilo rozptýlit. Příklad skláren jako Bomma a jejich sílící spolupráce se školami by ale mohla pomoci tuto pošramocenou image postupně překonat.

JAN ŽIŽKA