ABSENCE STABILNÍ VLÁDY BRZDÍ IZRAELSKOU EKONOMIKU

Až Izraelci zamíří v březnu tohoto roku k volebním urnám, bude tomu již potřetí za období kratší než jedenáct měsíců. Dlouhodobá absence stabilní vlády se negativně podepisuje na ekonomické situaci země.

Politické i ekonomické nejistoty umocnilo vyšetřování premiéra Benjamina Netanjahua. Foto: Shutterstock

Bývalá vládní koalice se rozpadla v prosinci 2018 a ani dvě loňská kola parlamentních voleb nedokázala zajistit sestavení nového stabilního kabinetu. Stávající prozatímní vláda tak zahájila rok 2020 bez schváleného státního rozpočtu. Kromě politické krize, která je umocněna vyšetřováním premiéra Benjamina Netanjahua v několika korupčních kauzách, zemi trápí také narůstající rozpočtový schodek, prohlubující se veřejný dluh či odklady důležitých ekonomických a sociálních reforem. Mezinárodní měnový fond v této souvislosti přistoupil ke snížení výhledu růstu izraelské ekonomiky na léta 2019 a 2020.

Když v prosinci 2018 padla pravicová vláda premiéra Benjamina Netanjahua, nemohl nikdo ani tušit, že k sestavení příští stabilní vlády dojde až po bezprecedentním třetím kole parlamentních voleb, tedy zřejmě až v polovině roku 2020. A ačkoliv izraelská ekonomika, tažená primárně vysoce výkonným hi-tech sektorem, je v mnoha ohledech v dobré kondici, přetrvávající politická nejistota si na ni pomalu začala vybírat svou daň.

ROZPOČTOVÝ SCHODEK ROSTE

Během roku 2019 se znepokojivě zvýšil schodek rozpočtu veřejných financí, který se jinak v posledních pěti letech dařilo držet pod úrovní tří procent hrubého domácího produktu. Podle informací z místního ministerstva financí jeho výše v roce 2019 dosáhla úrovně 3,6 %. Zvyšující se státní deficit také přispěl k obratu v trajektorii veřejného dluhu Izraele, který se loni poprvé za deset let prohloubil. Problémem je, že prozatímní vláda s omezenými pravomocemi nemá v současné době moc možností, jak na tyto ekonomické výzvy reagovat. To znamená, že až do sestavení nového kabinetu nebudou přijata opatření, která by pomohla zastavit prohlubování schodku prostřednictvím nástrojů fiskální politiky.

Guvernér centrální banky Amir Yaron vyzval k „rychlému návratu k deficitu, který alespoň stabilizuje poměr dluhu k HDP, a udržení této úrovně pro nadcházející roky, spolu s postupnou realizací kroků podporujících růst.“ Dále pak varoval, že beze změn ve vládních programech může rozpočtový schodek dosáhnout „nebezpečné“ úrovně více než 4,5 % hrubého domácího produktu už v roce 2021 – ve srovnání s letošním cílem 2,9 % HDP. Veřejný dluh pak může vzrůst na úroveň 75 % HDP v příštích pěti letech.

Izrael má pověst vyspělé země se zdravou ekonomikou. Udrží si ji i nadále? Ilustrační snímek z Tel Avivu. Foto: Shutterstock

HROZBA HORŠÍHO RATINGU

Na tento vývoj již reagoval i Mezinárodní měnový fond, který snížil své předpovědi pro izraelskou ekonomiku, přičemž reálný růst HDP se nyní předpokládá ve výši 3,1 % v roce 2019 i 2020, oproti předchozímu odhadu 3,3 % pro oba roky. Výzkumní pracovníci izraelské centrální banky předpovídají růst pro rok 2020 růst ještě slabší. Ratingová agentura Moody’s zároveň varovala, že pokud nedojde k vytvoření stabilní vlády, která by dokázala čelit ekonomickým výzvám země, může to mít nepříznivý dopad na hodnocení jejího investičního prostředí.

Co se týče cenovky za volby samotné, izraelská Asociace výrobců odhaduje, že by se kumulované náklady na troje parlamentní volby mohly vyšplhat až na 12 miliard šekelů (78 miliard korun). Tento odhad započítává také výdaje na samotné volební dny, které vyžadují buď úplné uzavření firem a institucí (volební den je dnem pracovního volna) nebo výplatu 200 % běžné denní mzdy zaměstnancům. Kumulované náklady dále zahrnují rozpočty stranických kampaní financované státem i náklady na provoz Ústředního volebního výboru, který na volební proces dohlíží. Zároveň se na celkové částce podílejí mzdové náklady na členy Knesetu, kteří i nadále pobírají plat v plné výši zhruba 43 000 šekelů (280 000 korun) i speciální rozpočet na poradce. S platností od ledna si navíc zákonodárci odhlasovali navýšení vlastních platů o 2,8 %, a to bez ohledu na fakt, že za celý loňský rok byl Kneset aktivní pouze dva a půl měsíce.

Domácí politické a ekonomické problémy zastihly Izrael v době, kdy se stále častěji hovoří o ochlazování globální ekonomiky. Rovněž tento trend by mohl mít negativní dopad na izraelské hospodářství, které je značně závislé na exportu svých produktů do zahraničí. Do USA a EU, dvou klíčových obchodních partnerů Izraele, směřuje asi 56 % izraelského vývozu zboží.

NELA BRÁDLEOVÁ, ekonomická specialistka, Velvyslanectví ČR v Tel Avivu

 

ministr Tomáš Petříček navštívil firmu Linet