Omezení obchodu vede ke snížení produktivity

Zatím je stále složité odhadovat, jaké nakonec budou veškeré dopady obchodních sporů ve světě. Soustřeďme se tedy na to, jaké jsou možné implikace případného významného narušení podstatné části obchodních vazeb, které existují ve světovém obchodu dnes.

S tím pak také souvisí nejen otázky politických důsledků takového vývoje, ale i reakce měnových autorit – centrálních bank a samozřejmě také pravděpodobnost další eskalace konfliktu.

Nejprve si ale shrňme ekonomická a historická fakta, která se zahraničního obchodu týkají. Asi nejzávažnějším důsledkem omezení volného obchodu, jak postřehl už před dvěma staletími Ricardo, je snížení produktivity práce v oblastech, které mezi sebou omezily obchod.

Tento závěr ekonomické teorie je mimořádně robustní, nevyžaduje ani nějakou teoretickým předpokladům se blížící dokonalost trhů – tedy trhy volné bez státních intervencí, ale i bez monopolních, či oligopolních výrobců; ani jejich úplnost – tedy minimální rozměr státu. Prostě zvedněte omezení (cla, tarify, limity na dovoz, či vývoz) a důsledkem bude snížení produktivity práce v obou obchodujících ekonomikách.

Otevřené ekonomiky tratí víc

Méně robustní jsou už pak závěry týkající se relativní distribuce nákladů takového počínání. Přesto se dá uvést, že otevřenější ekonomiky ztratí relativně víc, zatímco slabší, menší ekonomiky naopak ztratí relativně méně. No a opět s menší jistotou lze očekávat, že ekonomika s pozitivní obchodní bilancí ztratí více než ekonomika s negativní, zde už jde ale o závěr vyžadující dost silné předpoklady – tedy nic jistého.

Vrátíme-li se zpět k jistotám, sankce v oblasti zahraničního obchodu mohou měnit obchodní rovnováhu s jednotlivými partnery země, která je používá, ale celkový deficit běžného účtu ovlivní zanedbatelně. Ten je totiž primárně daný rozdílem mezi tím, co země vyrobí a spotřebuje, ať už na prostou spotřebu, nebo na investice.

Převedeme-li tyto závěry do praxe, lze čekat nižší ekonomický růst doprovázený vyšším růstem cen, neb celosvětová nabídka bude kvůli propadu (růstu) produktivity práce nižší. To zřejmě donutí centrální banky zvýšit pro udržení inflace pod kontrolou sazby, což růst světové ekonomiky dále zpomalí.

Nicméně současně může prezident Donald Trump očekávat, že dopady takové situace na ekonomiku USA budou velmi pravděpodobně nižší, než její dopady na ekonomiku čínskou a (s podstatně menší pravděpodobností) i nižší než na ekonomiku evropskou. Dále je v podstatě jisté, že jediný významný krok Donalda Trumpa ve fiskální oblasti, tedy daňová reforma, jež zvyšuje rozpočtový deficit, čímž dále stimuluje domácí spotřebu a investice, může celkový deficit běžného účtu USA jen zhoršit.

Šance na znovuzvolení

Ovšem z politického hlediska je také evidentní, že šanci politika na znovuzvolení zvyšují splněné sliby a vyhrané války. Osobně si myslím, že mnoho politických komentátorů přehlíží, že Donald Trump sice mění spolupracovníky, ale řadu slibů plní. Pravda, zeď mezi Mexikem a USA nestojí, ale imigrace omezena jest. Daňová reforma byla dodána a krátkodobě americkou ekonomiku stimulovat bude.

V konečném důsledku dojde i ke krokům, které omezí světový obchod, což byl jeho další slib. A obchodní válka je také válka, nebuďme tedy překvapeni, že vše neskončí na podzim senátními volbami. Tuto hru může Donald Trump hrát už jako válku, která má – zvláště v podobě obchodní války Spojených států s intenzivně si konkurující Čínou – přinést jeho znovuzvolení.

MIROSLAV SINGER,

hlavní ekonom Generali CEE Holdingu