AGRÁRNÍ EXPORT, KLÍČ K NOVÝM TRHŮM

Když se mluví o českém zemědělství, člověk často slyší, že jsme nesoběstačná země. V některých komoditách to je bohužel pravda. Schodek agrárního zahraničního obchodu se loni propadl až na 40,3 miliardy korun, což je zatím nejhorší výsledek od roku 1993. Ještě v roce 2015 jsme přitom zaznamenali naopak historicky nejlepší výsledek – 18,4 miliardy korun. Nebudu se nyní věnovat příčinám na domácím trhu, ale poukážu na příležitosti a nástroje pro vyšší export.

Foto: archiv autora

Z Česka vyvážíme mnoho základních komodit, ve kterých jsme plně soběstační – obiloviny, olejniny, semena máku a kmínu, surové mléko, cukr, živá zvířata a další. Málokdy umíme tyto základní komodity proměnit v produkt s vysokou přidanou hodnotou jako například u chmele a sladu. Často chybí větší odvaha českých firem využít příležitostí v zahraničí.

Je mnoho trhů, kde má značka Made in Czechia nebo častěji Made in Czechoslovakia špičkový zvuk. Lidé tam naše výrobky znají či znali, ale my dnes o tyto trhy aktivně neusilujeme. Mám teď na mysli mimo jiné řadu arabských a afrických zemí. Mnohokrát se mě tam i česky ptali, proč od roku 1990 není o našich výrobcích prakticky slyšet. V těchto zemích žijí desetitisíce studentů, kteří u nás studovali a považují nás za zajímavou zemi s produkty, které mají vysokou kvalitu a přiměřenou cenu.

Ministerstvo zemědělství v posledních letech ve spolupráci s ministerstvem zahraničí výrazně rozšířilo nabídku podpory pro agrární export. Firma, jež se zabývá zemědělskou prvovýrobou, potravinářstvím nebo výrobou zemědělské techniky dnes může využít několika nástrojů, které pomáhají exportérům. Ve vybraných státech působí agrární diplomaté, kteří mohou bezplatně poskytnout informace o dané zemi nebo pomoci vytipovat potenciální obchodní partnery. Ministerstvo zemědělství i další ministerstva pořádají podnikatelské mise, díky nimž si firma může udělat zajímavý obrázek o nových trzích. Politická podpora má navíc v zemích na východ a na jih od Česka stále velký význam.

Ministerstvo zemědělství také nabízí podporu na veletrzích, kde firmy mohou využít zázemí oficiálního stánku ČR. Tyto veletrhy se konají v mnoha zemích od Japonska po Francii, česká oficiální účast na nich vychází z preferencí tuzemských firem. Firmy si mohou vybrat i jakýkoliv další veletrh v jiné zemi, kterou považují za důležitou, a i v tomto případě využít dotační podporu.

Zajímavou pomoc nabízejí také B2B programy České rozvojové agentury. Ty firmám umožňují prozkoumat určitý trh, ověřit si jeho potenciál a pak případně využít i podporu při realizaci konkrétního podnikatelského záměru.

Ze své zkušenosti vím, že i menší a střední firmy mohou být v agrárním exportu velice úspěšné. Česká jednodenní kuřata od firmy Dominant CZ míří do více než sedmdesáti zemí světa od Mexika přes Afriku až po Nepál. Dalšími skvělými příklady jsou Marlenka nebo řada pivních značek. Obdobných příkladů bychom našli dost i v jiných sektorech. Stále ale ne tolik, abychom využili potenciál, který české firmy a jejich výrobky ve světě mají. Chápu, že mnoho firem nestíhá uspokojovat domácí poptávku. Ten, kdo hledí do budoucnosti, by ale měl hledat i jiné trhy, které by mu přinesly diverzifikaci rizik, umožnily další rozvoj a připravily na případné ochlazení poptávky v Česku.

Osobně vidím velký potenciál v zemích Afriky. Tento kontinent v příštích desetiletích zaznamená výrazný demografický růst a poroste tedy i jeho poptávka po výrobcích, službách a know-how. Stále dost českých firem se ale bohužel snaží dobývat trhy, kde je dnes plno jako na Mount Everestu.

MARIAN JUREČKA, místopředseda Hospodářského výboru PSP ČR

 

Díky našim firmám o nás ví celý svět