Rumunsko chce po složitém roce 2020 masivně investovat

Rok 2020 byl v Rumunsku z makroekonomického pohledu velmi turbulentní – zvýšený rozpočtový schodek, růst veřejných výdajů, „úprk“ zahraničních investic, propad exportu, a také nová vláda. Na druhou stranu chce země začít masivně investovat za pomoci zdrojů z EU a spustí některé reformy. Přinese to mimo jiné i další šance pro české firmy. 

Makroekonomicky viděno byl loňský rok nejednoznačný. Očekávání nejvýznamnějších rumunských bank ohledně hospodářského růstu v roce 2020 se pohybují v rozsahu +1,8 % HDP (BCR – ErsteGroup) až -3,9 % HDP (BRD – Soc. Gen.). Rumunská národní banka (BNR) odhaduje pokles za loňský rok dokonce 5,6 %. ING předpovídá naopak růst o +0,8 % HDP. V zásadě se banky shodují na tom, že od počátku roku 2021 lze očekávat návrat k hospodářskému růstu, přičemž Raiffeisen Bank předpovídá pro letošní rok nejméně +4,5 % růst HDP.

Pesimističtější čísla přicházejí ze zahraničí. Ekonomická predikce Evropské komise z listopadu 2020 předpovídá pro rok 2020 pokles rumunského HDP o 5,2 %. Pro rok letošek Brusel očekává +3,3 % (-0,7 % oproti letní predikci). V roce 2022 EK predikuje růst HDP o 3,8 %. Světová banka předpovídá pro letošek 3,5 % růst a 4,1 % pak v roce 2022. Inflace se za celý rok 2020 se podle EK očekává na hodnotě 2,5 %. Pro rok 2021 je předpovídán nárůst na 2,5 % (-0,3 % ve srovnání s letní predikcí).

Rozpočtový schodek Rumunska se loni v říjnu zvýšil o 6,77 miliardy lei (téměř 1,4 miliardy eur, tj. 0,7 % HDP) a v prvních deseti měsících roku dosáhl 74,0 miliardy lei (15,2 mld. eur). Veřejný schodek v lednu až říjnu představuje 7,05 % HDP, přičemž celoroční cíl stanovený vládou je 9,1 % HDP. Opatření zaměřená na zmírnění hospodářského dopadu pandemie jako jsou fiskální pobídky, investice a jednorázové výdaje představují 40,7 miliardy lei (8,4 mld. eur), což je 3,88 % HDP.

Rozpočtové výdaje v lednu až říjnu 2020 meziročně vzrostly o 16,4 % na 337,5 miliardy lei (tj. 69,6 mld. eur). V období od ledna do října se zvýšily výdaje na sociální zabezpečení meziročně o 22–23 %. Téměř polovina z tohoto zvýšení šla na sociální zabezpečení. Druhou polovinu růstu veřejných výdajů představovalo spolufinancování projektů financovaných EU, mezd a do veřejných investic.

Zahraniční investice se propadly

Velmi negativní tendence se projevila v čistých přímých zahraničních investicích (FDI), které se v Rumunsku za prvních devět měsíců roku 2020 ve srovnání se stejným obdobím roku 2019 propadly o 56 % na 1,9 mld. eur. Nejvýraznějším faktorem byla samozřejmě koronavirová krize. Na druhé straně ale propad přílivu invesic do země byl patrný již od prvního čtvrtletí roku 2020, kdy FDI dosáhly 400 milionů eur ve srovnání s 1,2 miliardami EUR v prvním čtvrtletí roku 2019.

Pokud jde o zdroje poklesu přímých zahraničních investic, zhruba 1,3 miliardy eur lze vysvětlit poklesem kapitálových vkladů (bez reinvestovaných zisků), které klesly na 774 milionů eur. Obrácení toku úvěrů společnostem zahraničních skupin se vysvětluje dalších 1,5 mld. eur – místní dceřiné společnosti letos splácely půjčky svým mateřským skupinám místo toho, aby si půjčovaly jako loni.

V roce 2020 byl také zakončen proces prodeje aktiv skupiny ČEZ. Na druhou stranu se v roce 2021 nepochybně nalezne mnoho příkladů na výhodné investice. Náš zastupitelský úřad nezaznamenal žádné negativní kroky vůči českým investorům.

Veřejný dluh se v první polovině roku zvýšil o 57,3 miliardy lei (tj. 11,8 mld. eur) na celkových 430,8 miliardy lei (88,98 mld. eur), což znamená 40,2 % HDP. Poměr dluhu k HDP vypočtený podle metodiky EU se tak zvýšil o 5 procentních bodů z 35,2 % na konci roku 2019.

V první polovině roku 2020 poklesla hodnota rumunského exportu o 18 %, což bylo způsobeno utlumenou průmyslovou aktivitou. Další podobný výpadek si Rumunsko již ekonomicky nemůže dovolit.

Infrastruktura má zelenou

Vlivní představitelé Rumunské hospodářské komory (CCIR) doporučují, aby se rumunské vládní orgány soustředily na investiční projekty do infrastruktury (životní prostředí, dálnice a železniční tratě), na modernizaci veřejné dopravy (nákup elektrických autobusů, rozvoj sítě elektromobilů, dobíjecí stanice), dále do oblasti obnovitelné energie a energetické účinnosti a konečně do digitalizace veřejných služeb. Představitelé komory zdůrazňovali také fondy na podporu malých a středních podniků při překonávání hospodářských obtíží.

Podobná doporučení se již objevila v první verzi „Národního plánu obnovy a odolnosti“. Dokument však byl EK vrácen k přepracování a doplnění.

V kontextu řešení dopadů koronakrize, respektive konkrétně chystaných prioritních investičních oblastí, se nabízí velmi široký prostor pro participaci českých firem. Uvažované priority se do značné míry překrývají s dlouhodobě podporovanými sektory ze strany zastupitelského úřadu, respektive s mapou strategických příležitostí.

Rudolf Opatřil, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Bukurešti