Rumunská energetika: příležitost pro české firmy

Vzhledem ke své strategické poloze i bohatým zásobám surovin je Rumunsko předurčeno stát se energetickým lídrem regionu. Zároveň – nebo spíše především – se hraje o energetickou bezpečnost nejen Rumunska, ale i velké části evropského hospodářství.

Z hlediska příležitostí pro české firmy jsou bezesporu zajímavé projekty zaměřené na těžbu a přepravu plynu. První z projektů, které loni v srpnu oznámila rumunská státní společnost Transgaz, má vzniknout do roku 2021. Jde o plynovod spojující pobřeží Černého moře s vnitrostátní přepravní sítí. Celková délka je 24,4 km, plynovod bude postaven od břehu moře z lokality Corbu do Gradiny. Již v únoru společnost Black Sea Oil & Gas spolu se svými partnery Petro Ventures Resources a Gas Plus International oznámila, že schválila konečné investiční rozhodnutí pokračovat v projektu rozvoje naleziště Midia (v hodnotě 400 milionů USD). Tento projekt pokryje 10 procent roční spotřeby zemního plynu v Rumunsku a navíc představuje důležitý příspěvek na národní úrovni, jakož i pro hospodářský a sociální rozvoj místních komunit. Investice dosud dosáhla 200 milionů USD a dalších zmíněných 400 milionů USD plánuje vložit firma Black Sea Oil & Gas.

Pro české firmy se otevírají příležitosti v oblasti subdodávek, náhradních dílů a technologií, ale i inženýringu a poradenství.

V druhé polovině srpna 2019 se americký prezident Donald Trump a rumunský prezident Klaus Iohannis společně postavili proti výstavbě a zprovoznění plynovodu Nord Stream 2. Spojené státy a Rumunsko podle nich uznávají, že energetická bezpečnost je národní bezpečností a zdůraznili svůj nesouhlas s Nord Stream 2 a dalšími projekty, díky nimž jsou ostatní spojenci a partneři závislí na energii z Ruska. Zdroje zemního plynu v Rumunsku mají potenciál zvýšit prosperitu země a potažmo i zvýšit energetickou bezpečnost Evropy. Trump také podpořil výstavbu nových jaderných bloků v elektrárně Cernavoda. Vzhledem ke specifickému postavení jaderné energetiky v rámci Evropy by tato problematika neměla stát stranou zájmu českých firem, ani stáních aktérů.

ExxonMobil vyklízí pole

V současné době americká energetická skupina ExxonMobil jedná o prodeji svého padesátiprocentního podílu v největším projektu těžby plynu na moři v rumunském Černém moři – Neptun Deep. Může se pokusit v tomto procesu obejít rumunskou vládu. Jedním z potenciálních kupců tohoto podílu je ruská skupina Lukoil a rumunští představitelé se obávají, že by taková dohoda ohrozila plány energetické nezávislosti země. Rumunský ministr hospodářství Virgil Popescu varoval ExxonMobil, že by měl respektovat rumunské právní předpisy, které stanoví, že vláda musí schválit převod licencí.

Podle ministra dosavadní výstavba za účasti ExxonMobil představuje posílení národní bezpečnosti, nejen hospodářský rozvoj. Přál by si také, aby ExxonMobil pokračoval v investování v Rumunsku. Předseda vlády Ludovic Orban uvedl, že jeho vláda bude chtít, aby investor, který nahradí Exxon v tomto projektu, pocházel z některé partnerské země, ať již v EU či NATO.

Z českého úhlu pohledu je zajímavé, že o převzetí podílu společnosti ExxonMobil na projektu Neptun Deep má také polská ropná a plynárenská skupina PGNiG s vazbami na PKN Orlen. Rumunský státní producent plynu Romgaz by se k ní mohl připojit a vytvořit konsorcium.

V současnosti ExxonMobil a rakousko-rumunská ropná společnost OMV Petrom vlastní poloviční podíly v Neptun Deep. Obě skupiny investovaly téměř 1,5 miliardy USD do průzkumných činností s cílem posoudit ekonomickou životaschopnost projektu poté, co v roce 2012 zjistily zásoby plynu odhadované na 42 až 84 miliard kubických metrů.

V této souvislosti je jistě zajímavé, že podle Národního integrovaného plánu pro oblast energie a životního prostředí (PNIESC) je cílem rumunské vlády zvýšit spotřebu energie z obnovitelných zdrojů na 30,7 procent celkové spotřeby do roku 2030, oproti současnému podílu 23,9 procent. Zvýšení zelené energie by se mělo dosáhnout instalací 2,3 GW nových větrných elektráren (v současnosti představují 3 GW) a 3,7 GW nových fotovoltaických parků (oproti současným 1,4 GW).  Ani zde nejsou české firmy bez šance, koneckonců ČEZ stále provozuje největší větrnou farmu v této části Evropy.

Rudolf Opatřil, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Bukurešti