Koronavirus je pro Keňu šancí k reformám

Když byl v polovině letošního března v Keni ohlášen první případ nákazy virem Covid – 19, opatření přijatá vládou byla vzhledem ke stavu keňského zdravotnictví odpovídající a dostatečně rychlá.  Keňa přerušila letecká spojení se zeměmi s výskytem viru, uzavřela školy, doporučila lidem pracovat z domova, zrušila či omezila všechny veřejné akce.

Káva je jedním z hlavních keňských exportních artiklů. Poptávku ale negativně ovlivní světová pandemie koronaviru. Foto Shutterstock

Skutečností ovšem zůstává, že Keni obdobně jako ostatním zemím Východoafrického společenství (Rwanda, Tanzanie, Uganda) hrozí vážný ekonomický šok, a to i v případě, že se podaří šíření viru zabránit. Stát má velice omezené možnosti zmírnit negativní ekonomický vývoj zvýšením fiskálních výdajů.

Ekonomický šok hrozí z důvodů, které nemají spojitost s šířením viru v zemi. Pro keňskou ekonomiku jsou klíčová tři odvětví-export kávy, čaje a květin a cestovní ruch. Dvě ze tří těchto odvětví jsou však výskytem viru ve světě vážně zasaženy.

Keňa dodává každou třetí růži, která se prodává v EU. Řezané květiny jsou tak po čaji druhým největším keňským exportním artiklem. Odvětví je zároveň jedním z největších zaměstnavatelů v zemi. Odhadem dva miliony lidí v zemi je závislých na tomto odvětví. Situace v Evropě má však na poptávku po čerstvých květinách přirozeně negativní dopad.

Turismus se zastavil

Výnosy z cestovního ruchu tvoří vedle čaje a květin jeden z hlavních keňských příjmů deviz (1,2 mld. USD za rok). Toto odvětví navíc zaměstnává více než 1,2 milionu lidí s tím že Keňu za normálních okolností navštíví ročně více než dva miliony turistů. Vinou pandemii je však nyní turistický ruch v Keni zcela ochromen.

 Posledním „motorem“ keňské ekonomiky jsou platby, které posílají domů Keňané pracující v zahraničí. Nejde přitom o malá čísla. Více než tři miliony Keňanů pošlou zpět do země ročně více než 1,2 mld. USD.  I tyto platby jsou vzhledem k pandemii ohroženy.

Tyto ekonomické šoky mohou mít devastující vliv na státní finance, jejichž stav byl již před samotnou pandemií považován za neudržitelný (jen v tomto roce má Keňa splatit 3,4 mld. USD). Roční deficit navíc již řadu let přesahoval 6 % HDP. Úrovně zadlužení rovněž přesahuje hranici doporučenou Mezinárodním měnovým fondem – 50 % HDP pro země s ekonomickým rozvojem na úrovni Keni. Dluh je financován z více než poloviny prostřednictvím finančních trhů, a to v amerických dolarech. To vše vytváří možné předpoklady, že by Keňa nemusela být vzhledem k výpadku na straně příjmu, možnému oslabení měny a sníženému zájmu finančních trhů refinancovat rizikové úvěry ekonomik schopna splácet své mezinárodní finanční závazky. Negativní vývoj fiskálních výdajů by pak ještě více poškodil reálnou ekonomiku.

Připočteme-li mezi hrozby ještě možný růst cen základních potřeb, je zřejmé, že zvládnutí ekonomické situace v příštím období bude pro keňskou administrativu představovat velkou výzvu.

Zemědělská technika zůstává šancí i pro české exportéry. Keňa totiž vlastní stroje nevyrábí. Foto Shutterstock

Zaostřeno na zemědělství

V současné době jsou vinou šíření viru mimo samotnou Keňu ohroženo více než 3 miliony pracovních míst. Pomoc africkým ekonomikám ze zahraničí (MMF, Světová banka atd.) tak bude pravděpodobně nezbytná. Věřme, že tato pomoc bude vázána na nutné strukturální změny. Keňská vláda již před dvěma lety vyhlásila industrializaci a modernizaci zemědělství za dvě ze svých čtyř priorit (zbylé dvě jsou bezplatná zdravotní péče a zajištění dostupného bydlení). Ani v jedné oblasti se vládě za období od vyhlášení programu nepodařilo pokročit. Kromě modernizace zemědělství šlo o plány, které byly příliš ambiciózní již v době vyhlášení. Modernizace zemědělství je však úkol, který realizovatelný je. Věřme, že současná ekonomická krize přiměje vládu k urychlenému provedení tohoto cíle.

Byla by to dobrá zpráva i pro české exportéry, kteří mají na keňském trhu stále šanci. Zastupitelský úřad v Nairobi chystá na podzim tohoto roku v rámci projektů ekonomické diplomacie prezentaci české výrobce zemědělské techniky zaměřenou na keňské distributory. Bez moderní zemědělské techniky, která se však v Keni nevyrábí, by totiž plány na modernizaci zemědělství zůstaly pouze na papíře.

Michal Minčev, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Nairobi

 

ministr Tomáš Petříček navštívil firmu Linet