Ekonomické následky koronaviru zasáhnou nejvíce sever Itálie
Výzkum dopadů viru Covid-19 na ekonomiku italských měst a hospodářských center předvídá největší následky na severu Itálie, mezi nejpostiženějšími městy jsou Turín a Benátky. Krize tak nejtvrději dopadne na automobilový průmysl, turistiku nebo námořní dopravu.
Mezi nejpostiženější města co do propadu obratu velkých firem bude podle analýzy agentury Cerved patřit i severoitalský Turín. Foto: Shutterstock
Renomovaná analytická a ratingová agentura Cerved, která přes 40 let publikuje analýzy stavu italských firem a hospodářství, provedla v červnu a květnu 2020 rozsáhlý výzkum ekonomických dopadů pandemie pro Národní sdružení italských obcí (ANCI). Výzkum sleduje výkonnost 1600 výrobních odvětví a kvalifikuje dopad koronaviru na firmy ve čtrnácti hlavních městech italských regionů. Sever Itálie bude podle závěrů výzkumu nejvíce zasažen ekonomickými dopady a opatřenými přijatými v souvislosti s šířením koronaviru.
Podle agentury Cerved by města vlivem ekonomického propadu a negativních čísel firem mohla v příštích dvou letech utrpět ztrátu příjmů ve výši 244 až 320 miliard eur v průběhu příštích dvou let, což v závislosti na vývoji epidemie a „specializaci“ místní ekonomiky může v některých regionech tvořit až polovinu domácího produktu.
Podle procentuální ztráty obratu firem jsou Turín, Benátky, Janov a Cagliari (Sardinie) města, která nejvíce pocítí negativní dopad způsobený koronavirovou krizí. V těchto městech se nachází klíčová hospodářská odvětví, a to v pořadí: automobilový průmysl, cestovní ruch, námořní doprava a rafinace ropy. Naopak Catania, Bari, ale také Boloňa a Milán, který je ovšem nejvíce postižen v absolutních hodnotách, se zdají být méně vystaveny ztrátám, a to jak v „příznivém scénáři“ bez dalšího nutného lockdownu, tak v „horším scénáři“, který počítá s novými uzavřeními do konce roku.
V absolutních číslech by naopak největší ztráty obratu firem v letech 2020–2021 utrpěly Milán v závislosti na scénáři ztráta mezi 74 a 97,6 miliard euro, Řím 63,2 až 82,4, Turín 26 až 34, Boloňa a Neapol obě města 15,4 až 20 miliard, Florencie 13,5 až 17,7, Janov 9,2 až 12,5 a Benátky 9 až 11,7 – vše v mld. eur.
Nejhorší situace nastane v oblastech s nejvyšší koncentrací vážně poškozených odvětví se ztrátou více než čtvrtiny obratu v roce 2020 (více než dvojnásobek průměru): výrobní činnosti, u nichž je obtížné dodržovat sociální distance, jsou spojené s mobilitou nebo prudkým poklesem vývozu.
Z pohledu zaměstnanosti ve městech – pracovní místa v ohrožení v % z celkového počtu:
- Benátky: 42,6 % z celkového počtu pracovních míst (konkrétně 73.500)
- Messina: 41 % z celkového počtu pracovních míst (konkrétně 17.500)
- Neapol: 39,1 % z celkového počtu pracovních míst (konkrétně 133.000)
Na posledním místě (ovšem pouze procentuálně) je paradoxně Milán – 29 % z celkového počtu pracovních míst v ohrožení, což v absolutních číslech představuje 307 tisíc pracovních pozic.
Michal Bucháček, ekonomický diplomat, Generální konzulát ČR v Miláně