Čína: první propad po více než 40 letech

Čínská ekonomika se v prvním čtvrtletí letošního roku poprvé po více než 40 letech propadla. Podle oficiálních údajů kleslo čínské HDP meziročně o 6,8 %. V případě Šanghaje je propad 6,7 %. Podobný pokles byl naposledy oznámen v roce 1976.

Nezaměstnanost za měsíc březen byla v Šanghaji 5,9 %, o 0,3 % nižší než rekordních 6,2 % v únoru. Měření nezaměstnanosti nicméně nezahrnuje malé a střední firmy, které byly koronavirovou krizí zasaženy nejvíce, její vypovídací hodnota je tedy za současné situace velmi omezená a je třeba zohlednit také jiné ukazatele. Oficiální statistiky například udávají, že počet migrujících pracovníků, kteří přijali práci mimo místo svého bydliště, se ke konci února propadl o 30 % na 122,5 milionů, což znamená, že koncem února byla téměř třetina z nich nezaměstnaná. Alarmující je také meziroční pokles nově registrovaných firem o 29 %. Podle analytiků ze společnosti Capital Economics je reálná nezaměstnanost minimálně dvojnásobná.

Čínská vláda současně nabízela firmám, které nepropustí žádné nebo minimum zaměstnanců, výhody, například vrácení minimálně 50 % plateb pojištění z nezaměstnanosti za rok 2019. Firmy ale mohly (a vláda jim to doporučila) flexibilně upravit pracovní dobu či plat zaměstnanců. Podle výsledků online dotazování mezi 1705 respondenty, jenž provedl Advanced Research Institute of Shanghai University of Finance and Economics a The Media, potvrdilo 46,6 % dotázaných, že jim byl snížen počet pracovních hodin. Čínská vláda také spoléhá na „morální přemlouvání“. Státní a velké soukromé firmy si uvědomují, že je v jejich zájmu, aby vyhověly vládním výzvám nepropouštět zaměstnance.​

Přijde negativní obchodní bilance?

Snížení výkony globální ekonomiky a globální spotřeby se dále negativně projeví na čínské ekonomice v důsledky snížených exportů. Pro město Šanghaj v prvním čtvrtletí klesla hodnota exportu o 7,3 % na 292,4 miliard jüanů a import se propadl o 1,7 % na 463,7 miliard jüanů. Pokles exportu v provinciích Zhejiang, Jiangsu a Anhui byl obdobný. Z hlediska importu sledovala Šanghaj a provincie Jiangsu a Anhui celostátní trend poklesu, v Zhejiangu byl naopak za první čtvrtletí meziročně evidován nárůst o 8,6 %.  V celostátním měřítku klesl čínský export o 11,4 % na 3 336,3 miliard jüanů a import o 0,7 % na 3 238 miliard CNY. Někteří analytici na základě současné situace dokonce předpovídají, že by za rok 2020 čínská ekonomika mohla, poprvé za řadu dekád, evidovat negativní obchodní bilanci.

Nejvíce postižené sektory čínské ekonomiky jsou stravovací služby, cestovní kanceláře, hotely, letecké společnosti, sport a zábavní business. V sektoru stravování a ubytování v Šanghaji byl za první čtvrtletí evidován propad prodeje o 42,4 %.

Virová epidemie tvrdě dopadla především na malé a střední firmy. Podle statistik v prvním čtvrtletí ukončilo činnost přes půl milionu firem. Reálné číslo bude však ještě vyšší. Velká část firem se snaží požádat o bankrot, čínské soudy však jejich žádosti přijímají pouze v opodstatněných případech. V současnosti je tedy téměř nemožné bankrot vyhlásit.

Silnou ránu utrpěl také automobilový sektor. V meziročním srovnání se prodeje v únoru propadly o 79 %, v březnu o 40,8 %. Pod velký tlak se kvůli kombinaci koronaviru a propadu cen ropy dostala také výroba elektroaut. Během ledna a února 2020 klesla v meziročním srovnání produkce elektrických vozidel o 63,8 % a prodej o 59,5 %. Čínské Ministerstvo průmyslu a informačních technologií plánuje sektor podpořit zlepšením podpůrných opatření a aktivně stabilizovat a rozšířit poptávku po elektrovozech. Vydalo návrh opatření sloužících k zjednodušení vstupu na trh pro výrobce elektrických vozidel. Sektoru elektroaut by nicméně naopak prospělo využít současný propad ke konsolidaci. Na trhu figuruje velký počet hráčů, jejich část přežívá zejména díky státním preferenčním politikám.​

Poukázky na pomoc domácí poptávce

V prvním čtvrtletí klesl v Šanghaji v meziročním srovnání velkoobchodní a maloobchodní prodej o 18 %, v celé Číně pak o 19%. V březnu konkrétně klesl prodej spotřebního zboží o 15,8 % a jiného zboží o 12%. K většímu propadu spotřeby došlo ve městských oblastech (-19,1 %) než na venkově (-17,7 %). Nárůst domácí poptávky je naprosto klíčový pro revitalizaci čínské ekonomiky. Velká řada exportně orientovaných čínských firem se nyní obrací na čínského zákazníka s nadějí minimalizovat ztrátu poptávky ze zahraničí.

Ekonomická opatření, dříve vesměs zaměřená na posilování nabídkové strany ekonomiky, nyní cílí více na domácí poptávku. Ta je pro čínskou ekonomiku zásadní, v roce 2019 byl její podíl na ekonomickém růstu 57,8 %.

Čínská vláda se snaží posilovat domácí poptávku, všemi možnými kroky, mimo jiné také vydáváním maloobchodních poukázek. Město Hangzhou vydalo v pěti vlnách vouchery v celkové hodnotě 1,68 miliard jüanů. Také JD group ve spolupráci se Shanghai Municipal Commission of Commerce uvolnila prvních 100 milionů kuponů pro šanghajské spotřebitele. Podobné poukázky vydalo město Zhengzhou a Jiaxing. Podle čínského ministerstva obchodu díky poukázkám stoupl počet nákupů v maloobchodech a e-commerce o 95 % oproti úrovni před Covid-19.

Poukázky jsou poměrně silným stimulem pro krátkodobé oživení poptávky, což může generovat dostatek energie pro rychlejší nastartování jejího dlouhodobějšího růstu. Ten bude ale záviset především také na úrovni příjmů a dalších faktorech. Vydávání poukázek navíc dále zatěžuje již tak napjaté státní finance.

První kontroly účelnosti

Ministerstvo financi oznámilo, že bude kontrolovat, jak firmy využily finance, které získaly pro boj s pandemií. Firmy mohly získat půjčky s průměrným úročením 1,26 %, tedy výrazně nižším než průměrná tržní sazba, jež se pohybuje kolem 4 %. Do konce března získalo 5 881 firem zvýhodněné půjčky v celkové hodnotě 228,9 miliard jüanů na výrobu či transport zdravotnických pomůcek a předmětů denní potřeby.

Objevují se nicméně zprávy, že půjčky získaly i firmy, které neměly o finance nouzi, či dokonce následně využily volné prostředky k nákupu investičních produktů. Kontrolu bude proto ministerstvo financí cílit především na firmy, které prostředky nevyužily, nebo záměrně navýšily ceny klíčového zboží, získaly více než 500 milionů jüanů, půjčily si od více finančních institucí, či půjčku získaly po 15. březnu, kdy se již situace poměrně stabilizovala.

Dlouhá cesta k návratu

Podle oficiálních sdělení čínské vlády se ekonomika vrací do normálu a téměř všechny velké firmy obnovily provoz. Poslední ekonomická data nicméně indikují, že se bude jednat o „nový normál“.

Čínská ekonomika se v průběhu března vrátila na téměř 80 % typické aktivity, během dubna se však tato hodnota navýšila minimálně. K 20. 4. 2020 čínská ekonomika operovala na 82,9 % typického výkonu, velké společnosti na 83 % a malé a střední firmy na 82,6 % výkonu. Bližší informace o současném stavu obnovení produkce pak může poskytnout dotazníkový průzkum Celo-čínské federace průmyslu a obchodu. Z více než 80 000 soukromých firem jich 93,39 % obnovilo provoz, nicméně méně než polovina z nich pracovala na více než 50 % svých kapacit.

Obnovení provozu v určité základní míře bylo relativně jednoduché, současná stagnace ale napovídá, že návrat ekonomiky do úrovně před vypuknutím pandemie COVID-19 v blízké době bude velmi obtížný, ne-li nemožný. Čínské firmy, které nedávno obnovily provoz, se nyní potýkají s nedostatkem vstupů a poptávky ze zahraničí. V důsledku narušení globálních dodavatelských řetězců a omezením pohybu osob a zboží se čínské firmy opět dostávají do situace, kdy musí zvažovat omezení či zastavení provozu.

Lukáš Svatek, ekonomický diplomat, Generální konzulát Šanghaj