PŘÍLIŠ VELKÁ BIG DATA: ČESKÁ FIRMA NAVAZUJE NA BRATRA SHERLOCKA HOLMESE

Technologická společnost Mycroft Mind dokáže předpovídat a simulovat chování distribučních sítí. Namísto centralizace a jednosměrnosti teď prosazuje „ochytření“ elektroměrů nebo dobíječek.

„On je taková ústřední centrála, informační banka, která udržuje rovnováhu. Všichni ostatní jsou specialisté v určitých oborech, zatímco jeho oborem je vševědoucnost… Začalo to tím, že ho používali pro zjednodušení agendy; nyní se prosadil tak, že by se bez něho neobešli. Jeho velkolepý mozek má všechno dokonale utříděné a v několika vteřinách je příslušná informace k dispozici.“ Těmito slovy popsal v jedné ze svých povídek Arthur Conan Doyle postavu staršího bratra Sherlocka Holmese, který moc na veřejnost nevychází, přesto je jeho role v mnoha ohledech zásadní. A zdá se, že podobné postavení si vydobyla firma Mycroft Mind, která si do svého názvu vypůjčila jméno a mysl Sherlockova bratra.

Mycroft Mind spoluzakládal Filip Procházka, student informatiky a obdivovatel Sherlocka Holmese, v roce 2007 jako spin-off Masarykovy univerzity, který měl spadeno na big data. Sázel na to, že dat přibývá všude kolem nás, chybí ale firmy, které by se v nich dokázaly vyznat, utřídit je a využít k simulacím a analýzám. Jenže takhle jednoduše rovnice nefungovala a bylo třeba najít zákazníka, který ví, že má problém, má peníze na jeho řešení a zároveň ochotu prosadit výsledky zpětně do praxe. Mycroft Mind proto několikrát skončil ve slepé uličce: narazil třeba na to, že čerpací stanice sice kvitovaly odhalení podvodů u obsluhy nebo cisteren s benzínem, management se ale zodpovídal zahraniční centrále a neměl pravomoci to řešit. Podobně brněnští analytici neuspěli ani v digitalizaci zemědělství.

UČENÍ ZA POCHODU

Průnik všech tří podmínek nakonec našli až u distributorů elektřiny, kteří před patnácti lety začínali řešit, jak zpracovat čím dál větší objem dat o výrobě a spotřebě a předvídat obvyklé i neobvyklé situace. Což byl, jak Filip Procházka říká, důstojný problém. Mycroft Mind tak jako klienty získal všechny tři hlavní distributory na českém trhu: ČEZ, PRE a EG.D. „Jen samotný ČEZ má 100 tisíc kilometrů vedení nízkého napětí, 60 tisíc trafostanic a denně sbírá data ze 700 milionů měření,“ říká Filip Procházka s tím, že Mycroft Mind má v energetice velkou konkurenční výhodu. „U zrodu smart grid jsme byli od počátku spolu s distributory, také jsme se učili za pochodu a společně vymýšleli řešení. A také jsme si prošli fází, kdy energetici kroutili hlavou nad strojovým učením jako nad sci-fi, kterou v jejich oboru nikdo nepotřebuje,“ dodává.  

Mycroft Mind, který od roku 2023 většinově spadá pod českou technologickou skupinu TTC, získal i zajímavé kontrakty v zahraničí. Uzavřel partnerství s norskou firmou Greenbird a společně vyvinuli technologii pro odhalování černých odběrů prostřednictvím umělé inteligence. Brněnská firma je také součástí Iberdrola Smart Grid Innovation Hub, který založil největší španělský distributor, jenž patří mezi globální hráče na energetickém trhu. V rámci hubu se česká firma podílela třeba na zvyšování účinnosti zásahů techniků v terénu.

Společně se Západočeskou univerzitou je Mycroft Mind členem projektu XL Connect, který je spolufinancován z programu Evropské komise Horizon Europe a spojuje výzkumníky z deseti zemí. „Zapojili jsme se do modelování, jak se bude chovat distribuční síť v souvislosti s nástupem elektromobility a budováním nových dobíjecích stanic,“ popisuje Filip Procházka s tím, že predikce jsou pro budoucnost stabilní a bezpečné energetiky klíčové. Do hry totiž vstupuje stále více faktorů: nejen na straně výroby, ale i spotřeby. Kromě elektromobility jsou to třeba decentralizované sítě fotovoltaických zdrojů, kde předpověď výroby potřebují nejen provozovatelé, ale i distributoři, a to v závislosti na konkrétní denní či noční době, ročním období i počasí.

A protože jde o energii ze solární, v Mycroft Mind musí občas zabrousit do meteorologie a věnovat se lokální předpovědi, jak moc bude slunce na obloze. „Klasické předpovědní modely počasí nejsou nikdy tak detailní, jak bychom potřebovali, takže třeba využíváme také širokoúhlé kamery namontované u fotovoltaických panelů, díky nimž můžeme na obloze sledovat oblačnost,“ říká Filip Procházka.

SMART, ALE NE CHYTRÉ

Přestože další nástup solární elektřiny nebo akumulace energie vyžaduje čím dál lepší predikce spotřeby i výroby, centralizované výpočty nejsou technologií, která by energetiku spasila. „Současné sítě vlastně vůbec nejsou smart. Jsme technicky schopni data odečítat neustále, ale to by byly tak absurdně velké objemy dat ukládané do cloudu, že by s nimi ani reálně nešlo pracovat. Běžně se tak využívají jen data po 15 minutách,“ vysvětluje Filip Procházka.

Mycroft Mind chce tento centralizovaný přístup změnit a přišel proto s vlastní koncepcí vnořené energetické inteligence, která je postavená na myšlence, že by některé z analytických algoritmů mohly fungovat přímo v senzorech a měřidlech instalovaných v energetických sítích: třeba v chytrých elektroměrech, řídicích jednotkách malých elektráren nebo dobíječkách elektromobilů. Takové vestavěné samoučící se moduly mají pro předpověď toků energie i chování odběratelů obrovskou výhodu: algoritmy strojového učení mají na rozdíl od centralizovaných modelů malé nároky na spotřebu energie i operační paměť.

Svůj projekt vnořené energetické inteligence Mycroft Mind odzkoušel ve fázi prototypu mimo jiné s nizozemským výrobcem polovodičů NXP. Brněnské firmě se s nápadem skutečně inteligentní sítě navíc podařilo zabodovat také v Bruselu. V rámci Národního plánu obnovy, který je financován z fondů EU, získala na další rozvoj 10 milionů eur. Mycroft Mind se tak zařadil do takzvaných významných projektů společného evropského zájmu v oblasti mikroelektroniky a komunikačních technologií, který sdružuje 56 firem ze 14 zemí. České barvy v nich kromě Mycroft Mind hájí shodou okolností další firma vzniklá z brněnského výzkumného podhoubí: čipové vývojářské studio Codasip.

V PRVNÍ EVROPSKÉ LIZE

Celý evropský projekt je navržen tak, aby dal firmám velký prostor pro spolupráci a hledání přidružených i nepřímých partnerů. Mycroft Mind se tak dostal do stejné stáje jako třeba společnosti Robert Bosch, Bizzcom, Elmos nebo Infinenon, evropské špičky ve vývoji a výrobě čipů, polovodičů a senzorů. Pro brněnskou firmu, která má dnes 80 zaměstnanců, to znamená rozšiřování týmu pro oblast vnořeného vývoje (embedded SW) a datové analýzy. Jak ale Filip Procházka zdůrazňuje, díky široké spolupráci by se tak z Česka mohlo stát velké evropské technologické centrum, které by se mohlo profilovat vytvářením inteligentních sítí a efektivnější prací s daty. Stejně, jako to kdysi uměl Mycroft Holmes.  

BLAHOSLAV HRUŠKA