ČESKÝ MEDTECH: KAM NECHODÍ LÉKAŘ, CHODÍ CHYTRÉ NÁPADY

Medicínské technologie jsou během na dlouhou trať. Silně regulovaný trh a náročný proces certifikace ale vyvažuje boom investic do nových postupů, prevence, digitalizace zdravotnictví i zdravého životního stylu.

„Letos nás čeká přelomový rok. Už zase,“ říká Markéta Hujerová. Hned jí přitom naběhne lehký úsměv na tváři. Přelomový byl totiž v podstatě každý rok od podzimu 2018, kdy v Berlíně převzala ocenění Falling Walls Lab pro autory „nápadů, které mají potenciál změnit svět“. Tehdejší doktorandka Technické univerzity Liberec tu odprezentovala Nanoflexion, svůj objev, jak by nanotechnologie, vlajková loď liberecké univerzity, mohly pomoci chirurgům. Šlo o dvouvrstvou náplast vyrobenou z polymeru, která může výrazně snižovat riziko komplikací při operacích tlustého střeva. Zatímco jedna vrstva přilne k ráně, kryje ji a usnadňuje hojení, druhá izoluje operovaný orgán od dutiny břišní a snižuje tak riziko pooperačních komplikací. Nanoflexion se navíc v těle po čase sama rozloží.

Jak se ale později ukázalo, vyrobit náplast bylo možná ze všeho nejjednodušší. Stejně tak jako získat odborného partnera, kterého Markéta Hujerová našla v kolezích z Biomedicínského centra Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni. Mnohem těžší bylo dostat výrobek z laboratoře a pokusit se ho uvést do praxe. Univerzitnímu spin-offu Nanoflexion, jehož náplast míří do předklinické studie, v tom hodně pomohl vědecký inkubátor i&i Prague, který spadá pod Ústav organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd ČR. Právě on si loni vzal nanonáplast pod svá křídla. „Získali jsme tím financování v řádech milionů korun, a také odborný mentoring, který nás posouvá dál směrem ke klinické praxi,“ říká Markéta Hujerová, která loni Nanoflexion představila mimo jiné také na Expu v japonské Ósace.

DOBRÝ NÁPAD NESTAČÍ

Letos má v plánu původní univerzitní spin-off „překlopit“ do podoby firmy a hledat nové obchodní partnery. A jak sama zdůrazňuje, dosud nejtěžší pro ni jako vědkyni bylo vykročit z laboratoře do byznysového světa. „Musela jsem si projít osobnostní proměnou. Ze začátku pro mě bylo nepředstavitelné, že bych někde svůj nápad prodávala. Postupně jsem ale přišla na to, že pokud chci Nanoflexion dotáhnut do komerční fáze, nikdo jiný to za mě neudělá. Doplnila jsem si vzdělání, získala jsem titul MBA a naučila se, že kromě relevantního medicínského nápadu je třeba mít také trpělivost a myslet nejen jako vědec, ale i jako obchodník,“ líčí Markéta Hujerová.

Biologicky odbouratelná náplast Nanoflexion je příkladem chytrého nápadu z oboru medicínských technologií, které po celém světě zažívají boom. Podle analytiků ze skupiny Ernst & Young globální objem trhu s lékařskými technologiemi letos dosáhne 670 miliard amerických dolarů, z čehož čtvrtina připadá na Evropu, která je po USA druhým největším trhem s vidinou ročního růstu v pásmu 5-7 procent. Špatně si nevede ani Česko, které co do exportu zdravotnických prostředků podle dat asociace MedTech Europe uzavírá evropskou TOP 10. Ročně se od nás vyveze do světa zboží v hodnotě dvou miliard eur. Pokud jde o chytré nápady a začínající firmy, musíme si vystačit jen s kvalifikovanými odhady. Třeba podle České startupové asociace je u nás asi 1700 startupů, z nichž se asi 100-150 pohybuje v sektorech MedTech a LifeTech. O nadějné nápady přitom nouze není, což dokazuje i loňský ročník soutěže, kterou zorganizovala asociace Prague.bio. Zúčastnilo se jí 40 startupů ze střední Evropy, vůbec nejvíc v historii.

AI VÉVODÍ I SEKTORU MEDTECH

Ocenění si odsud odnesla právě Nanoflexion. Ta ale třeba s českým „rolovacím“ katetrem Riocath, který podobně jako nanonáplast slibuje pokrok v chirurgii, patří v sektoru lékařských technologií spíše mezi výjimky. Sektor MedTech netáhnou dopředu hotové výrobky pro aplikaci na chirurgických sálech, ale digitální aplikace využívající prvků AI. „Umělá inteligence je fenomén. Startupy, které AI dřív neměly v centru zájmu, ji dnes zapracovávají napříč obory. V Česku máme velmi silné týmy v oblasti zpracování dat i ve zdravotnictví,“ popsal na loňské konferenci Czech Startup Week Martin Jiránek, předseda České startupové asociace.

Mezi chytré aplikace, které dokáží využít předností umělé inteligence, patří třeba český startup Carebot. Lékařům nabízí platformu Horizon, která v sobě sjednocuje sedm analytických radiologických aplikací, které „umí“ přečíst a vyhodnotit rentgenové snímky plic, CT hlavy nebo výstupy z mamografu.

S vlastní technologií opřenou o umělou inteligenci přišel také startup Kardi AI, který mění způsob zjišťování a monitorování srdečních arytmií. Zatímco dnes se lékaři spoléhají buď na vyšetření EKG nebo takzvané holtery, které pacienta sledují obvykle 24 hodin, Kardi AI přišlo s hrudním pásem, který se běžně nosí na jogging, a mobilní aplikací, jež je na snímač napojena. Monitorování tak probíhá prakticky kdykoliv a kdekoliv, a to za pomoci strojového učení, které odlehčí od rutinní analýzy dat a nechá více prostoru pro samotnou péči o pacienta.

Loni olomoucký startup pronikl na čtyři nové evropské trhy – Polsko, Rumunsko, Bulharsko a Slovensko – a letos chystá expanzi na Blízký východ a do Asie, kde je vysoká kupní síla i ochota investovat nejen do vybavení ordinací a nemocnic, ale i do prevence. Kardi AI totiž funguje i jako B2B a mezi jeho zákazníky jsou velké korporátní firmy, které sledování zdraví ohrožujících srdečních arytmií nabízejí svým zaměstnancům jako netradiční bonus.

ROKY MÍSTO MĚSÍCŮ

Také cesta olomoucké vychytávky od nápadu po hotový výrobek byla dlouhá. „Tři roky nám trvaly potřebné evropské certifikace, to je fáze, kterou urychlit nelze. Na druhou stranu jsme tím získali i dobrou ochranu v rámci EU a usnadnili jsme si vstup na mimoevropské trhy, protože získání tamních povolení už je teď otázkou několika měsíců,“ vysvětluje Petr Šíma z fondu Depo Ventures, který patří mezi investory Kardi AI. Běh na dlouhou trať se ale podle něj vyplácí, mimo jiné proto, že nástup digitalizace a telemedicíny, ale i větší důraz na prevenci přináší pro sektor lékařských technologií nové příležitosti a otevírá trhy pro globální expanzi.

Petr Šíma pak přidává ještě jeden motiv, proč mohou být investice do medicínských technologií nakonec zajímavější než do tradičních technologických startupů, kde lze nápady dotáhnout do aplikovatelné podoby během měsíců, ne několika let. Svým způsobem totiž podle něj jde o návrat ke kořenům rizikového kapitálu. „Když v 70. letech minulého století investoři šli třeba do polovodičového průmyslu, podporovali startupy, které musely zvládnout složitý vývoj, byla tam ale vidina technologického průlomu a obrovského trhu. Něco podobného se teď objevuje v MedTechu a byla by škoda to nesledovat,“ dodává spoluzakladatel fondu Depo Ventures.

BLAHOSLAV HRUŠKA