Německo: bude koronavirus horší než finanční krize? 

Drtivá většina zemí EU přijala kvůli šířícímu se koronaviru drsná a rychlá opatření, která budou mít dopad na hospodářství: nejen to národní, ale i unijní. A začínají se objevovat první kvalifikované odhady ztrát. Pro českou ekonomiku bude klíčový vývoj v sousedním Německu, které minulý týden jednu zásadní analýzu zveřejnilo.

Ilustrační foto: Shutterstock​

Její závěry přitom dávají náznak optimismu. Jak vyplývá z dokumentu rady expertů pro hospodářskou politiku (tzv. Sachverständigenrat), která působí při spolkové vládě, propad způsobený ochromením ekonomiky v důsledku pandemie koronaviru nebude horší než za finanční krize v roce 2009.

Analýza poradního sboru, kterému se v Německu přezdívá „rada mudrců“, pracuje se třemi scénáři, které se liší podle toho, jak dlouho bude v Německu stát výroba klíčových firem a trvat řada restriktivních opatření. Podle základního scénáře, který experti považují za nejpravděpodobnější, by oživení ekonomiky mělo nastat již v květnu. Celoroční pokles HDP proto dosáhne „jen“ -2,8%, v roce 2021 by pak měl přinést opět růst ve výši 3,7% hrubého domácího produktu. Pro srovnání: původně spolková vláda pro letošek předpokládala růst HDP ve výši 0,6%.

Hluboké V a dlouhé U

Druhý scénář je již rizikový a podle křivky hospodářského výkonu v čase je označovaný jako „hluboké V“. Počítá se zastavením výroby až na sedm týdnů i s tím, že až na výjimky zavřené by obchody zůstaly i po 15. květnu. Pokles by byl rychlý, stejně tak ale odražení ode dna – odtud ono hluboce zaříznuté V. V tomto scénáři by se HDP letos propadl meziročně o -5,4%, příští rok by stoupl o 4,9%.

Druhý rizikový scénář, „dlouhé U“ pracuje s možností, že by restriktivní opatření kvůli koronaviru pokračovala i v druhém pololetí letošního roku, což by znamenalo, že by se krize „přelila“ i do prvního čtvrtletí roku 2021. Tomu odpovídá i křivka ve tvaru protaženého U. V řeči čísel: pokles pro letošek by činil 4,5 procenta HDP, meziroční růst v roce 2021 pak 1%.

Kterých oblastí by se propad hospodářství dotkl nejvíce? Jednoznačným poraženým je německý zahraniční obchod. Export by podle základního scénáře měl letos poklesnout v meziročních číslech o 60 miliard eur, dovoz do země o 40 miliard eur. Již v příštím roce by nicméně absolutní hodnoty měly vystoupat nad čísla v roce 2019. „Německá ekonomika je podobně jako ta naše postavená na exportu, podobným prognózám bychom tak měli věnovat velkou pozornost,“ vysvětluje Ondřej Karas, vedoucí obchodně-ekonomického úseku Velvyslanectví ČR v Berlíně. 

Pozitivním faktem je, že základní scénář počítá pouze s lehkým vzrůstem nezaměstnanosti, letos by měl být německý trh se zaměstnanci o 20 tisíc účastníků hubenější. V příštím roce by nicméně mohl opět začít růst. S tím souvisí i výdaje domácností, v nichž se opakuje stejná prognóza. Pokles „rada mudrců“ predikuje jen pro tento rok.

Prázdné ulice a zavřené obchody jsou k vidění i v Lipsku. Otevřít by se měly pravděpodobně až v polovině května. Foto: Shutterstock

Ve hře je i částečné zestátnění

Analýza obecně vítá nejrůznější ekonomická opatření spolkové vlády na pomoc firmám, rodinám, zaměstnancům i živnostníkům. Upozorňuje ale, že je třeba neustále pružně reagovat na aktuální dění. „Nejistota budoucího vývoje je v současnosti zejména kvůli obtížnému získávání dat a mimořádné situaci velmi vysoká,“ nabádá analýza.

V případě „dlouhého U“ pak studie předpokládá, že intervence nebudou stačit a v krajním případě by vláda měla sáhnout i po kapitálovém vstupu do vybraných krachujících firem, tedy částečnému zestátnění. Ovšem jen za předpokladu, že budou jasně stanovena pravidla exitu.

Analýza sboru hospodářských poradců vlády neposuzuje jen čistě ekonomická hlediska. V oblasti zdraví například nabádá k aktivaci personálních rezerv a pohotovostních kapacit. Od vlády také očekává jasnou komunikaci a načasování jednotlivých opatření. A v závěru také doporučuje, k čemu současný stav nouze využít.

Německo by se podle názoru vládních poradců mělo v mezidobí připravit na mnohem razantnější nástup digitalizace a práce z domova. Měly by se také urychlit stavební práce tam, kde tomu nyní vzhledem k nulovému či nízkému využívání situace nahrává (školy, MHD, silniční infrastruktura). „Všechna opatření by měla směřovat k tomu, aby se rychle a efektivně zabránilo propadu hospodářství a nenastal tak rizikový scénář,“ uzavírá analýza.

Přílišný optimismus

Dodejme, že studie „rady mudrců“, v jejímž čele stojí od minulého měsíce ekonom Lars Feld z Univerzity ve Freiburku, patří v Německu mezi ty optimističtější. Na druhém konci stupnice bychom našli i mnohem temnější zprávy. Jednu takovou minulý měsíc vydal renomovaný mnichovský institut Ifo. Podle jeho odhadů by se v nejhorším scénáři německá ekonomika letos mohla propadnout až o jednu pětinu.

Tomu, že sbor poradců, které jmenuje spolkový prezident, uvažuje až příliš optimisticky, napovídají i některé reakce politiků. „Spolkový ministr hospodářství Peter Altmaier již prohlásil, že dopady budou přinejmenším stejné jako za finanční krize. O lecčems také vypovídá upravený rozpočet na tento, který Bundestag schválil. Již teď jsou v něm zahrnuty výpadky daňových příjmů, které oproti loňsku poklesnou o více než deset procent,“ upozorňuje Ondřej Karas.

Blahoslav Hruška

 

ministr Tomáš Petříček navštívil firmu Linet