MEZI AMERIKOU A ASIÍ: EVROPU STRAŠÍ PROBLÉMY S DODÁVKAMI LÉKŮ

Globálním obchodem otřásají bitvy o suroviny, čipy, zbraně… Už covidová pandemie ale ukázala, že hodně slabých míst mohou mít dodavatelské řetězce v oboru, který je pro lidi zvlášť citlivý – ve zdravotnictví. Problémy s dodávkami roušek, vakcín nebo rychlotestů vystřídaly pochybnosti, jak bezpečné jsou dodávky léků. Covid byl pro Evropu prvním varovným budíčkem, který připomněl závislost na Asii v ingrediencích, z nichž se léky vyrábí. S druhým budíčkem přišel prezident Donald Trump. Evropě ukázal, že si nemůže být jista ani svým silným postavením ve výrobě nových léků.

Světová média v posledních měsících obsáhle informovala o sporu kolem Grónska, který vyvolal nebývalé napětí mezi Spojenými státy a Dánskem. Menší publicitu měla jiná záležitost ve vztazích mezi oběma zeměmi, jejíž ekonomické důsledky jsou přitom zásadní. Týká se dánské farmaceutické společnosti Novo Nordisk – evropského lídra ve svém oboru, který realizuje většinu svých tržeb v Americe. Dobře známé jsou tam její inzulinové produkty a léky na hubnutí, včetně značky Wegovy.

Obrovský význam Novo Nordisk pro dánskou ekonomiku mnozí přirovnávají k někdejší roli firmy Nokia pro hospodářství Finska. Když Donald Trump po předloňských volbách v duchu svých slibů začal hrozit vysokými cly na léky (padala i trojciferná čísla), jedním z terčů byla i Novo Nordisk. Cílem amerického prezidenta bylo snížit ceny léků v Americe a podobně jako v případě jiných odvětví přesunout výrobu do USA.

DO BITVY S AMERIKOU SE NECHCE NIKOMU

Loni uprostřed léta Donald Trump zaslal dopis 17 velkým světovým farmaceutickým společnostem – včetně Novo Nordisk, ve kterých je žádal, aby snížily ceny léků na nejnižší úroveň, kterou si účtují v jiných vyspělých zemích. Zároveň je nepřestával tlačit k přesunu výroby do USA. A prakticky všechny velké „farma“ firmy ustoupily. Novo Nordisk se dohodla s Washingtonem v listopadu, výrazně snížila ceny a zavázala se k investici do rozšíření výrobních kapacit ve Spojených státech ve výši 10 miliard dolarů. Díky tomu získala příslib, že ji během tří let nezasáhnou chystaná americká cla. Podobné dohody uzavřely i další firmy. Například britská AstraZeneca přesměrovala své investiční plány ze Spojeného království do Ameriky.

Signál, který tyto dohody vyslaly do Evropské unie, byl jasný – americký trh, největší na světě, je i pro evropské společnosti natolik významný, že mu nakonec dají přednost. Objevily se obavy, že farmaceutické společnosti své léky na některé evropské trhy ani neuvedou, pokud by to mělo být za cenových podmínek, které by vzhledem k novým Trumpovým pravidlům automaticky znamenaly příliš nízké ceny pro nejdůležitější americký trh. Když v Bruselu začali úředníci a europoslanci projednávat nově navrhovaný Akt o kritických léčivech, který má posílit pozici EU ve farmaceutickém průmyslu, bylo jasné, že už nejde pouze o závislost na asijském dodavatelském řetězci. Aktuálním tématem se stalo varování, že Evropa nakonec bude muset spoléhat také na Ameriku, a to ve výrobě nových léků.

JAK VÝROBA LÉKŮ PŘIPOMÍNÁ OBRANNÝ PRŮMYSL

Prezidentu Trumpovi, navzdory všem výhradám vůči jeho krokům v mezinárodní politice a obchodu, i mnoho Evropanů připisuje jednu zásluhu – jasně ukázal, že se „starý kontinent“ musí více spoléhat na sebe. Platí to především v oblasti obrany a zbrojního průmyslu. Jeden z nejúspěšnějších českých vědeckých manažerů Zdeněk Hostomský loni v rozhovoru pro Export.cz vysvětloval, že mezi obranným a farmaceutickým odvětvím ale existuje určitá paralela, která platí právě pro vztah Evropy s Amerikou jako „inovační laboratoří veškeré medicíny.“

Donald Trump proslul svými výroky o tom, jak se USA často nechávaly za jeho předchůdců ostatními státy „oškubat“. Podle Zdeňka Hostomského, který nejenom šéfoval proslulému pražskému Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB), ale také vedl výzkum rakoviny v americké firmě Pfizer, má Trumpův argument ve farmaceutickém průmyslu jisté opodstatnění. Sám Hostomský, který je také americkým občanem, ostatně Trumpa i volil.

Ve Spojených státech byli lidé podle česko-amerického manažera dlouhodobě zvyklí platit velké peníze za přístup k nejmodernějším lékům. Vlády spousty dalších zemí, od Kanady po Evropu, ale namítaly, že nové léky jsou pro ně moc drahé a prosadily si nižší cenu. „Farmaceutické firmy na to přistoupily, protože zisk jim přinášel hlavně americký trh,“ vysvětloval Hostomský. Vývoj léků tak financovali především Američané. A Trump svým – často frustrovaným – voličům slíbil, že tuto situaci napraví.

Současný americký prezident těžil z paradoxní situace – zatímco Evropané obvykle závidí USA ekonomické parametry typu výše hrubého domácího produktu na hlavu, Američané mají často pocit, že si ve skutečnosti žijí hůře. Přesvědčuje je o tom mimo jiné právě stav jejich zdravotnictví, které charakterizuje bonmot, podle něhož ho mají Spojené státy zároveň nejlepší i nejhorší na světě.

ŠANCE PRO EVROPU?

Trumpova politika má ale podle Hostomského také druhou stranu mince: „Nebere příliš v potaz, že Amerika je inovační laboratoří veškeré medicíny.“ Prezident třeba i dosáhne toho, aby byly léky levné jako jinde na světě, ale pak se také může stát, že nové už třeba ani nebudou. „Žádná soukromá firma nebude vyvíjet léky, pokud na tom nevydělá,“ dodal bývalý šéf ÚOCHB.

Určitou příležitost pro Evropu pak nabídla další Trumpova „libůstka“, když se rozhodl výrazně omezit americké výdaje na výzkum. Evropské výzkumné instituce začaly lákat americké vědce a zdálo se, že by se americká „inovační laboratoř“ mohla do značné míry přesunout za oceán. Američtí soudci a kongresmani ale kroky washingtonské administrativy výrazně korigovali, což se týká právě klíčových oblastí, jako je zdravotnický a biomedicínský výzkum. A velké farmaceutické společnosti se koneckonců zavázaly nejenom k investicím do americké výroby, ale také do vývoje léků.

Jak to vše nakonec dopadne, je ve hvězdách, jedinou jistotou se zdá být skutečnost, že doba neustálých změn v postojích Trumpovy administrativy nekončí. Pokud by nové poměry v Americe i globálním obchodě znamenaly ochromení farmaceutického vývoje, povzbudilo by to výrobce generik, která míří do světa díky tomu, že původní patentová ochrana originálních léků už vypršela.

MEZI LABORATOŘÍ A LÉKÁRNOU SVĚTA

Generika pochopitelně hrají zásadní roli už dnes a Spojené státy jsou zcela závislé na jejich dovozu. Světovou jedničkou v jejich výrobě je Indie a Trumpova administrativa vyloučila, že by na jejich dovoz z nejlidnatější země světa uvalila cla. Evropané tak stále více zjišťují, že jejich pozice – a to nejenom geograficky – je někde uprostřed mezi americkou „inovační laboratoří“ a indickou „lékárnou světa“.

To na druhé straně neznamená, že by Evropa také neměla své trumfy. Jak v rozhovoru, který zveřejnil mimo jiné Zdravotnický deník, uvedl generální ředitel asociace Medicines for Europe Adrian van den Hoven, více než 20 procent generických léků na americkém trhu pochází z Evropy. (V případě dovozu z Indie je to 45 procent.) Tento údaj vyplynul z průzkumu, který Evropané realizovali právě v době, kdy Donald Trump loni hrozil cly. Nakonec je na takzvané off-patentové léky z EU – tedy generika a biosimilars – neuvalil. „Dokázali jsme Evropské komisi a následně i americké administrativě prokázat, že pokud by byla na evropské off-patentové léky uvalena cla, zhoršilo by to situaci s nedostatky v amerických nemocnicích,“ dodal ve zmíněném rozhovoru šéf asociace, která zastupuje výrobce generických a biosimilárních léčiv.

V době, kdy americká obchodní a celní politika zůstává nepředvídatelnou, je pro Evropu nutností uzavírat nová partnerství v jiných částech světa. Jedním z nich je v lednu uzavřená dohoda o volném obchodu mezi EU a Indií – nejrychleji rostoucí velkou ekonomikou světa. Skeptici mohou namítnout, že kvůli tomuto ujednání evropský trh ještě více zaplaví indická generika. Faktem je, že Indové v rámci rozhovorů úspěšně usilovali o to, aby na ně nedopadla přísnější evropská pravidla v ochraně duševního vlastnictví. Nové Dillí se ale zároveň zavázalo, že bude postupně eliminovat cla na nové léky, čímž otevře dveře evropským farmaceutickým společnostem.

OŽIVENÍ NA TRASE EVROPA-INDIE

Díky silnějším vazbám na Evropu si Indové slibují další rozvoj své země jako „globální lékárny“ a také nové výrobní základny světa, která do značné míry přebírá tuto roli od Číny. Kromě léčiv v téhle souvislosti uvažují také o zdravotnických prostředcích.

Podle Tomáše Koláře, výkonného ředitele českého výrobce nemocničních lůžek Linet, bude dopad evropské dohody s Indií určitě pozitivní. Šéf firmy, která je tahounem zahraničních aktivit české Asociace výrobců a dodavatelů zdravotnických prostředků (AVDZP), zároveň naznačuje, že veškeré vyhlídky je nutné hodnotit střízlivě.

V současné době je podle Koláře na importované zboží do Indie včetně zdravotnické techniky aplikováno vysoké clo, řádově desítky procent podle jednotlivých položek. To by se mělo změnit. Čeští exportéři na druhou stranu musí počítat s tím, že indický trh je zaměřený na nízké ceny, stále s relativně nízkou hodnotou hrubého domácího produktu na hlavu. Největší výzvou však zůstává tamní mentalita „Buy India“. „Výrobky s domácím obsahem mají vysokou prioritu před importovaným zbožím. S tím se bude muset každý importér popasovat,“ zdůraznil pro Export.cz Tomáš Kolář.

Šéf Linetu připouští indický předpoklad, že by se v asijské zemi mohly zdravotnické prostředky více vyrábět, a to i pro evropský trh: „Indie je dnes vnímána jako Čína před 20 lety. Indové jsou schopni dobře vyrábět a mají obrovský zájem a potenciál.“

NÁSTUP ČÍNY V DODAVATELSKÉM ŘETĚZCI

Také Indie však v jednom klíčovém segmentu čelí postupnému ústupu ze scény. Země se prakticky z nuly na počátku osmdesátých let minulého století vypracovala na největšího světového producenta aktivních farmaceutických látek (API), z nichž se vyrábějí léky. V poslední době ji ale překonává Čína – zatím v jednom významném ukazateli, který se týká nových žádostí o schvalování API. V roce 2024 už Čína Indii předběhla se 45 procenty všech žádostí na světě. Indie byla těsně druhá, zatímco Evropská unie a v tomto měřítku ještě slabší Spojené státy už klesly k pouhým jednotkám procent.

Rostoucí závislost Evropy na Číně v látkách API se negativně projevila v době pandemie. Výpadky v dodávkách ingrediencí léků tehdy způsobila čínská politika nulové tolerance vůči covidu. Vedla totiž k opakovanému uzavírání výroby na lokální úrovni i omezování provozu v tamních přístavech. V Evropě se začalo více mluvit o potřebě návratu výroby API na „domácí půdu“, něco podobného ale není ve větším měřítku reálné. Ekonomické náklady takového reshoringu by byly příliš vysoké a EU by se nezávislosti stejně nezbavila – bylo by nutné dovážet potřebné suroviny.

EVROPSKÁ DILEMATA

Obavy z budoucnosti v minulých letech posílily četné výpadky léků v evropských zemích. Podle loňské zprávy Evropského účetního dvora jejich nedostatek dosáhl rekordní úrovně v letech 2023-2024, kdy byly výpadky čím dál častější a závažnější. Od roku 2022 do října 2024 zaznamenala EU podle údajů Evropské agentury pro léčivé přípravky 136 kritických výpadků. V těchto případech ale většinou primárně nešlo o důsledek problémů v mezinárodním obchodu. Jak zdůrazňuje Adrian van den Hoven, Evropská komise při přípravě nového Aktu o kritických léčivech poprvé uznala, že základní příčiny nedostatku léků jsou ekonomické, konkrétně v oblasti tendrů a systémů úhrad cen.

Podobně jako v případě zemědělství nebo energetiky narušily funkční trh ve zdravotnictví unijní a státní regulace, ať už jejich potřebu hodnotíme v jednotlivých případech jakkoliv. Na přehnanou regulaci si stěžuje také české ministerstvo zdravotnictví.

Cesta k nápravě vede přes reformy v rámci samotné EU, které se týkají například výběrových řízení, jež by měla více hodnotit i jiná kritéria než cenu. Na druhé straně je jasné, že změny se nevyhnou ani vztahům EU s okolním světem. Unie se bude snažit posílit domácí výrobu léků i jejich ingrediencí. Jak konkrétně to udělat, bude předmětem mnoha sporů.

Přehnané ochranářství vlastního trhu by ale k cíli nevedlo. V době nejistých vztahů s USA a Čínou musí být řešením diverzifikace dodávek léků, jejich ingrediencí a nové formy spolupráce nejen s Indií, ale také s dalšími zeměmi jihovýchodní Asie nebo s Afrikou. Právě v Africe se dnes střetávají ekonomické zájmy velmocí a EU by mimo jiné mohla také ve vlastním zájmu povzbudit tamní rozvíjející se farmaceutický průmysl i obor zdravotnických prostředků.

JAN ŽIŽKA