VLÁDA NÁRODNÍ JEDNOTY OŽIVUJE IZRAELSKOU EKONOMIKU

Nová izraelská vláda národní jednoty schválila největší záchranný ekonomický balíček v historii země. Jeho hodnota dosahuje 7,5 procenta hrubého domácího produktu.

Izrael se postupně vrací k normálu. Foto: Shutterstock

Dohoda o nové vládě po 18měsíční politické paralýze předpokládá rotaci premiérského křesla mezi stávajícím ministerským předsedou Benjaminem „Bibi“ Netanjahuem a bývalým náčelníkem generálního štábu Bennym Gantzem. Tito političtí rivalové spojili síly po téměř dvou měsících složitých povolebních vyjednávání.  Klíčovým argumentem pro vznik silné vlády byla potřeba čelit pandemii covid-19.

DOPADY PANDEMIE

Po několikatýdenním útlumu ekonomické aktivity vzhledem k restriktivním opatřením se od počátku května začalo izraelské hospodářství postupně navracet do předkrizového fungování. Za zpřísněných hygienických podmínek se postupně opět otevřela mnohá nákupní střediska a mateřské, základní i střední školy. Restaurace, bary a kavárny obnoví svůj provoz 27. května.

Po úspěšném zastavení šíření viru v populaci se úsilí izraelské vlády přesunulo ze zdravotnického na ekonomický aspekt pandemie a Izraelci sčítají vzniklé škody. Podle odhadů zveřejněných FICC, jednou z největších izraelských obchodních organizací, po sobě koronavirus zanechal na izraelském soukromém sektoru újmy ve výši 43 miliard šekelů (301 miliard korun).

Není pochyb o tom, že přísná opatření k zastavení šíření nákazy, jež izraelská vláda na začátku pandemie přijala, budou mít na domácí ekonomiku drtivé dopady. Mezinárodní měnový fond odhaduje pro rok 2020 propad izraelského HDP o 6,3 %. Návrat na úroveň růstu z roku 2019 předpokládá až v roce 2022.

Velkou ekonomickou výzvu představuje zejména boj s nezaměstnaností, jejíž výše nemá ani v kontextu mnoha historických bezpečnostních eskalací v zemi obdoby. V současnosti je bez práce nebo čerpá neplacené volno 25 % Izraelců (versus 4 % před počátkem krize) a podle odhadů by následkům viru do konce roku mohlo podlehnout až 25 000 podniků a firem v zemi.

VLÁDNÍ BALÍČEK

Izraelská vláda již koncem března oznámila první finanční balíček na podporu ekonomiky ve výši 70 miliard šekelů (490 miliard korun), jenž byl postupně navýšen na celkových 100 miliard šekelů (700 miliard korun). Hodnota vládní asistence tak představuje 7,5 % HDP země a zaměřuje se na čtyři hlavní oblasti:

  • Zdravotnictví – 16 miliard šekelů (112 mld. Kč)

Tyto prostředky jsou určeny na výdaje spojené s nákupem 20 milionů testů na přítomnost covid-19; nákup ventilátorů, masek, ochranných pomůcek a dalšího zdravotnického vybavení; zvýšení zásoby léků v zemi; náklady na další zdravotnický personál; zlepšení zdravotnických služeb online; náklady na izolační komplexy v hotelích a nemocnicích; zvýšení počtu nemocničních lůžek pro pacienty s nemocí covid-19 a posílení laboratorních a pohotovostních služeb. Kromě toho budou vyčleněny peníze na ochranu zranitelných skupin obyvatelstva.

  • Záchranná síť pro nově nezaměstnané – 25 miliard šekelů (175 mld. Kč)

Tato část zahrnuje grant pro zaměstnance ve věku nad 67 let, grant pro živnostníky splňující stanovená kritéria; státem financovaná pracovní školení; dávky v nezaměstnanosti pro pracovníky čerpající neplacené volno; odklad poplatků domácností a předběžný přístup k pracovnímu grantu; uvolnění podmínek pro získání nároku na platbu příspěvků v nezaměstnanosti apod.

  • Podpora likvidity podniků – 46 miliard šekelů (322 mld. Kč)

Tento bod zahrnuje podnikové granty; osvobození od daně z nemovitosti po dobu tří měsíců; půjčky Státního záručního fondu pro malé a střední podniky se záručním poplatkem 5%; půjčky Státního záručního fondu pro velké podniky do výše 8% ročního obratu; pobídky pro malé a střední podniky; balíček regulatorních omezení s cílem zajistit kontinuitu podnikání a snížit zbytečnou regulatorní zátěž firmám; automatické prodloužení licencí a povolení; podpora peněžních toků podniků prostřednictvím odkladu platby DPH, městské daně Arnona, poplatků za elektřinu a vodu apod.

  • Opatření k povzbuzení růstu po krizi – 13 miliard šekelů (91 mld. Kč)

Tento bod představuje strategii pro překonání krize a urychlení ekonomického růstu. Obsahuje opatření ke zlepšení efektivity ekonomiky, mezi nimi zrychlené připojení k optickým sítím; propagace a plánování infrastrukturních projektů (zejména v odvětví dopravy); rozšíření digitalizace veřejných služeb a zvyšování jejich kvality; finanční řešení pro firmy nosného high-tech sektoru a další opatření ke stimulaci ekonomiky. Především projekty související s modernizací dopravní infrastruktury by mohly představovat příležitosti pro české firmy.

Program bude zhruba z poloviny financován prostřednictvím dalšího rozšiřování fiskálního deficitu, který se měl do konce letošního roku dosáhnout 10,2 % HDP. Druhá část z celkově slíbených financí bude mít formu půjček nebo daňových odkladů.

Nela Brádleová, ekonomická specialistka, Velvyslanectví ČR Tel Avivu

 

ministr Tomáš Petříček navštívil firmu Linet