Velká Británie začala přezkoumávat zahraniční investice 

Ve Velké Británii začal platit nový zákon o národní bezpečnosti a investicích (NSI), jenž umožňuje vládě kontrolovat a zasahovat do fúzí a akvizic ve vybraných sektorech, které by mohly poškodit národní bezpečnost. Vláda bude některé akvizice podmiňovat nebo je v případě potřeby rušit či blokovat. Zákon je jednou z největších změn v britské politice průmyslových intervencí za téměř dvě desetiletí.

Nový režim vyžaduje, aby firmy a investoři informovali vládu o akvizicích (notifiable acquisitions) v 17 citlivých oblastech ekonomiky: pokročilé materiály, pokročilá robotika, umělá inteligence, civilní jaderná energetika, komunikace, počítačový hardware, kritičtí vládní dodavatelé, kryptografická autentizace, datová infrastruktura, obrana, energetika, vojenské zboží a technologie dvojího použití, kvantové technologie, satelitní a kosmické technologie, dodavatelé pro pohotovostní služeb, syntetická biologie, doprava. Akvizice mimo tyto sektory mohou být také kontrolovány, pokud vyvstanou obavy o národní bezpečnost.

Londýn má měsíc na přezkum

Vláda má podle zákona 30 pracovních dnů na přezkoumání akvizic poté, co přijala oznámení jako úplné (nikoli poté, co byla vláda informována). Ministerstvo pro obchod, energetiku a průmyslovou strategii (BEIS) publikovalo seznam rizikových faktorů, které jsou kritériem pro rozhodování o přezkumu transakce ze strany vlády. Transakce dokončené bez povolení budou anulovány, přičemž neoznámení nebo nedodržení uložených podmínek může mít za následek pokutu až ve výši 5% celkových tržeb nebo 10 mil. britských liber (GBP) a může být i trestným činem. Transakce, které by mohly ovlivnit národní bezpečnost a které nebyly autorizovány, budou podléhat možnosti zpětného přezkumu po dobu až pěti let v případě transakcí, které nespadají do povinného oznamovacího režimu (v případě transakcí spadajících do režimu povinného oznamování taková lhůta neexistuje). Legislativa zároveň stanovuje požadavek, aby navrhovaní nabyvatelé akcií nebo hlasovacích práv ve společnostech a jiných subjektech působících v citlivých odvětvích ekonomiky získali autorizaci a souhlas BEIS. 

Vláda zveřejnila i komplexní pokyny, které mají firmám a investorům pomoci porozumět povinnostem vyplývajícím z nových pravidel, včetně toho, jak posoudit, zda musí být vláda informována o akvizici, a co lze očekávat v průběhu procesu oznamování a posuzování.

Zákon o národní bezpečnosti a investicích se vztahuje na akvizice uskutečněné od 12. 11. 2020, (den po předložení této právní úpravy v parlamentu). Stát měl již v minulosti pravomoc zasáhnout do dohod, kde by převzetí britské firmy ze strany zahraničního subjektu mohlo ovlivnit ekonomickou stabilitu, pluralitu médií, reakci Británie na pandemii nebo národní bezpečnost. Nová legislativa však umožňuje uplatnit kritérium národní bezpečnosti pro revizi rizikových transakcí. Vláda nebude znovu přezkoumávat akvizice, které již byly posouzeny podle zákona o podnikání z roku 2002, a současná probíhající šetření podle zákona o podnikání z roku 2002 budou pokračovat v souladu s tímto zákonem. NSI výrazně rozšiřuje, které akvizice budou posuzovány – základním prvkem je dopad na Británii, zákon se tedy týká i akvizic a fúzí v rámci podnikatelských skupin a investic, které přímo neprobíhají v zemi, pokud chce subjekt v Británii podnikat.

Pod drobnohledem Čína i USA

Podnikatelské kruhy varovaly, že šíře kritérií by mohla vést ke zbytečnému vměšování se státu do velkého objemu obchodů, odrazování od investic v UK a zbytečné byrokratické zátěži. Vláda uvedla, že zatímco podle nových pravomocí bude podléhat oznámení až 1 800 obchodů ročně (36 týdně), k úplnému přezkoumání bude předvoláno méně než 100.

Zákon je mnohými vnímán jako reakce na obavy zejména z čínského převzetí některých strategicky důležitých technologických firem, přičemž některé z obchodů jsou aktuálně podrobeny revizi. V roce 2021 se pod drobnohled dostaly i mnohem větší převzetí ze strany amerických firem (Ultra Electronics, Meggitt a Arm) právě kvůli obavám o národní bezpečnost nebo duševní vlastnictví.

Británie je dle OECD hodnocena jako země s velmi malým počtem překážek pro zahraniční investice, možnost přivést do země více investic pomocí liberální politiky byla i jedním z cílů brexitu. V roce 2021 začal fungovat Office for Investments, který má za úkol přitahovat investory do země. Zatím přitáhl investice za téměř 18 mld. GBP. Přestože Británie má ambice být globálním centrem obchodu a inovací, zároveň jako jiné země musí nyní klást větší důraz na bezpečnost investic než v minulosti.

Tamara Slate Glässner, ekonomická specialistka, Velvyslanectví ČR v Londýně

 Michaela Chrtová, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR v Londýně