V LOTYŠSKU SE RODÍ AMBICIÓZNÍ VODÍKOVÉ PROJEKTY S REGIONÁLNÍM PŘESAHEM

Lotyšský vodíkový sektor se nachází na začátku transformačního procesu, který kombinuje politickou podporu, regionální spolupráci a pilotní projekty. Nejen pro české firmy představuje země příležitost vstoupit na formující se trh v okamžiku, kdy lze relativně snadno získat strategickou pozici – zejména prostřednictvím technologických dodávek, inženýringu a účasti na mezinárodních projektech.

Lotyšsko postupně vstupuje do fáze budování vodíkového hospodářství, které má ambici stát se jedním z pilířů dekarbonizace energetiky i novým průmyslovým odvětvím. Přestože země dosud nepřijala samostatnou národní vodíkovou strategii, jeho role je již pevně zakotvena v klíčových strategických dokumentech – zejména v Národním energeticko-klimatickém plánu 2021–2030 a v Plánu rozvoje udržitelných energetických technologií schváleném letos v lednu. Tyto dokumenty předpokládají využití vodíku především v dopravě, průmyslu a perspektivně i v exportu zelené energie.

Již nyní se profiluje několik ambiciózních projektů s regionálním přesahem. K nejvýznamnějším patří plán výstavby komplexu na výrobu zeleného vodíku v Liepaji, který připravuje společnost CIS Liepaja ve speciální ekonomické zóně. Projekt zahrnuje i přístavní terminál a počítá s exportem části produkce do Německa a dalších zemí EU. Současně dochází k posilování regionální spolupráce. Konsorcium tvořené Northern Europe Energy Group, SEFE a partnery z oblasti Baltského moře usiluje o vytvoření severobaltského vodíkového ekosystému propojujícího Skandinávii, Pobaltí a Německo. Klíčovým prvkem má být infrastruktura umožňující vznik integrovaného hodnotového řetězce vodíku a snížení závislosti Evropy na fosilních palivech.

Pilotní projekty s podporou EU

Významnou roli hrají pilotní projekty podporované z evropských fondů. Projekt H2Value, financovaný z Evropského fondu pro regionální rozvoj, vstoupil do další fáze a zaměřuje se na budování přeshraničního hodnotového řetězce mezi Lotyšskem, Estonskem a Nizozemskem. Konkrétním výstupem je první výroba zeleného vodíku v Jelgavě (elektrolýza využívající biomasu). V oblasti dopravy zde již probíhá testování – jeden vodíkový autobus je v provozu v rámci místního dopravního podniku. Do výzkumu se zapojují i národní aktéři. Společnost Latvenergo spolupracuje s Rižskou technickou univerzitou na vývoji technologií pro výrobu zelených paliv, včetně vodíku.

Doprava jako tahoun vývoje

Hlavním tahounem rozvoje vodíkového sektoru je doprava. Vedle veřejné dopravy se Lotyšsko zaměřuje i na letectví – letiště Riga se profiluje jako testovací uzel pro vodíkové technologie, zejména v oblasti pozemní obsluhy a budoucích aplikací. Paralelně probíhá tvorba bezpečnostních a certifikačních standardů. Součástí plánování je také rozvoj infrastruktury, včetně analýz výstavby vodíkových čerpacích stanic a jejich prostorového rozmístění, zejména v oblasti Rigy a na hlavních dopravních tazích.

Navzdory dynamickému vývoji sektor stále čelí zásadním výzvám jako je absence komplexního legislativního rámce, nejistota ohledně financování velkých projektů, potřeba rozvoje infrastruktury či technologická a ekonomická nejistota pilotních řešení. Tyto faktory však zároveň vytvářejí prostor pro zapojení zahraničních partnerů.

Šance pro inženýring i subdodávky

České firmy mohou využít své zkušenosti z energetiky, strojírenství i projektů financovaných EU. Současná fáze vývoje je ideální pro vstup technologických dodavatelů. Firmy, které se zapojí nyní, mají šanci stát se dlouhodobými partnery při budování infrastruktury a průmyslových kapacit. České firmy mají konkurenční výhodu zejména v oblastech jako jsou technologie (elektrolyzéry, kompresory, systémy skladování a měření), inženýring (návrh a optimalizace energetických řešení), bezpečnostní systémy (standardy a certifikace).

Jako perspektivní se jeví zapojení do dopravních projektů ve formě subdodávek pro vodíkové autobusy, technologií pro letiště, servisních a údržbových služeb. Velká poptávka bude také po poradenských a analytických službách, včetně studií proveditelnosti, technicko-ekonomických analýzách či regulatorních poradenství. Zapojení do projektů typu H2Value nebo dalších iniciativ v Pobaltí zvyšuje šance na získání financování i přístup k partnerům. Plánovaný severobaltský vodíkový koridor a konverze plynárenských sítí představují dlouhodobé investiční příležitosti v oblasti potrubní infrastruktury, skladování či integrace do energetických sítí.

Veronika Sidó, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR v Rize