TURECKO INVESTUJE DO PLYNU I JÁDRA. POMOCI MOHOU I ČESKÉ FIRMY 

V souvislosti s válkou na Ukrajině akceleruje turecké úsilí o dosažení energetické soběstačnosti. V běhu je hned několik projektů v oblasti těžby a přepravy plynu, vláda také plánuje výstavbu dalšího jaderného reaktoru v elektrárně Akkuyu. Do těchto technologicky náročných projektů však musí Turecko investovat a hledat zahraniční partnery. Pro spolupráci vyhledává mimo jiné také české firmy.

Největší naděje aktuálně Turecko vkládá do zemního plynu. Předloni vrtná loď Fatih objevila 320 miliard krychlových metrů zemního plynu ve vrtu Dunaj-1 v Černomořském plynovém poli. Jedná se o největší objev plynu v historii Turecka. Následně byly zmapovány další rezervy i ve vrtu Amasra-1. V roce 2021 byla hlášena další naleziště o celkovém objemu 540 miliard m³. Letos v červenci při slavnostním položení první části potrubí prezident Tayyip Erdoğan oznámil, že práce na prvních šesti vrtech v plynovém poli Sakarya budou dokončeny v roce 2023. Z těchto vrtů se denně vytěží 10 milionů m³ plynu pro turecké domácnosti a průmysl. To odpovídá 3,5-4 miliardám metrů krychlových plynu ročně. Očekává se, že nejvyšší úrovně těžby v Černém moři bude dosaženo v letech 2027-2028. V tomto období tak poteče do potrubí 40 milionů m³ plynu denně, tedy přibližně 15 miliard metrů krychlových ročně.

Na realizaci projektu, který si připíše mnohá prvenství, je zaměstnáno 4 200 lidí a operuje na něm 16 lodí. Nově i Loď Castoro 10, dodána z Jižní Koreje. Ta letos v červnu projela Bosporskou úžinou a hned poté začala klást potrubí pro dopravu plynu z vrtů na pevninu. Práce probíhající v hloubce až 2200 metrů pod mořem, pokračují podle plánu a měly by být dokončeny na konci tohoto roku. V srpnu 2022 ministr Fatih Dönmez potvrdil, že plyn bude do domácností distribuován v květnu příštího roku.

Plyn proudí i z Ázerbájdžánu

Turecko se ale také staví do pozice prostředníka pro nahrazování dodávek chybějícího plynu a ropy z Ruska. Letos červenci při návštěvě v Baku podepsala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem memorandum o strategickém partnerství v oblasti energetiky. Přes Ázerbájdžán je přitom zemní plyn veden do Evropy prostřednictvím Jižního plynového koridoru (SGC) přes Turecko. SGC přepravuje plyn z Kaspické pánve do Evropy a táhne se v celkové délce 3 500 kilometrů. V Turecku se na něj napojuje Transanatolský plynovod (TANAP), ten pak pokračuje přes Balkán a Jaderské moře a je vyveden na břeh v jižní Itálii. Turecký prezident Erdoğan a jeho ázerbajdžánský protějšek Ilham Alijev přikládají zvýšení kapacity Jižního plynového koridoru mimořádnou důležitost. Erdoğan při schůzce s Alijevem uvedl, že tyto kroky jsou strategické nejen pro obě země, ale i pro celý region a umožňuji investice do dalších projektů, jako jsou ropovod Baku-Tbilisi-Ceyhan nebo plynovod Baku-Tbilisi-Erzurum. Společně s Alijevem se turecký prezident shodl na prioritním dokončení právě Jižního plynového koridoru, jehož páteř tvoří TANAP, který by poté měl podle Turecka představovat čtvrtou evropskou plynovou tepnu.

Plynovod pro Evropu

Další z plynovodů, do jehož výstavby vláda investuje, je TurkStream, jehož prostřednictvím by turecká firma BOTAŞ přepravovala ruský plyn pod hladinou Černého moře dále do Bulharska, Srbska a Maďarska, a zajišťovala tak dodávky pro střední Evropu. Tento plynovod s kapacitou 31,5 miliardy metrů krychlových ročně je plynovodem s největším průměrem instalovaným v takové hloubce na světě.

Kvůli energetické krizi se v následujících letech počítá s ještě většími investicemi tak, aby bylo Turecko co nejméně závislé na importu zemního plynu. Technologicky ale turecké vládě často nezbývá, než sáhnout ve výběrových řízeních po technologicky vyspělejších firmách ze zahraničí. České firmy mají zkušenosti na poli energetiky a strojírenství a pro Turecko potenciál i proto, že jsou dostupnější než západní Evropa nebo Spojené státy. Státy východní Evropy se také pro Turecko stávají alternativou k ruskému trhu.

Jakub Dluhosch, ekonomický specialista, Generální konzulát ČR v Istanbulu

René Daněk, ekonomický diplomat, Generální konzulát ČR v Istanbulu