SYRSKÁ ENERGETIKA HLEDÁ SPOLEHLIVÉ ZDROJE I INVESTICE

Energetický sektor Sýrie patří po více než dekádě konfliktu k nejvíce poškozeným částem ekonomiky. Zároveň jde o oblast, bez jejíž stabilizace není možná obnova průmyslu, zemědělství ani základních veřejných služeb. Sanace klíčové infrastruktury vytváří omezený prostor také pro zahraniční dodavatele technologií a služeb – včetně českých firem.

Největším problémem syrské ekonomiky zůstává nedostatek elektřiny. Instalovaný výkon elektráren byl během konfliktu drasticky snížen a výroba elektřiny je limitována nedostatkem paliv i technickým stavem přenosové a distribuční soustavy. V mnoha regionech je elektřina dostupná pouze několik (4-8) hodin denně, což zásadně omezuje průmyslovou výrobu i fungování služeb.

Prioritou je výroba a distribuce elektřiny

Právě elektroenergetika je proto hlavní prioritou státu i mezinárodních aktérů. Veřejně se objevují záměry na výstavbu plynových elektráren v kombinaci s velkými solárními projekty, stejně jako tlak na obnovu rozvoden, transformátorů a distribučních sítí. Pro české firmy se zde nabízí uplatnění v oblasti energetických technologií, automatizace, řídicích systémů, ochran, měření a snižování ztrát v sítích.

Před rokem 2011 patřila Sýrie mezi středně významné producenty ropy v regionu. Dnes je produkce výrazně nižší a země je závislá na dovozech paliv. Ropný a plynárenský sektor je zatížen poškozenou infrastrukturou, nedostatkem investic a sankčními omezeními, přesto zůstává klíčovým zdrojem příjmů státu a energetických vstupů. Z hlediska zahraniční spolupráce se zde otevírají především servisní a modernizační projekty – opravy zařízení, náhradní díly, měřicí a bezpečnostní systémy, zvyšování energetické účinnosti a environmentální monitoring. Pro české firmy jde spíše o technicky orientované zakázky než o rozsáhlé investice do těžby.

Vedle velkých projektů se dynamicky rozvíjejí decentralizované solární systémy, které domácnosti a podniky instalují jako reakci na výpadky sítě. Fotovoltaika v kombinaci s bateriovými úložišti a dieselovými zálohami se stává běžnou součástí energetického mixu. To vytváří poptávku po komponentách, řízení hybridních systémů, akumulaci energie a servisu, kde mají české firmy relevantní zkušenosti. Význam obnovitelných zdrojů v Sýrii v posledních letech roste, a to nejen z klimatických, ale především z krizových a provozních důvodů.

Vodním elektrárnám chybí díly

Specifickou roli v syrském energetickém mixu hraje vodní energetika, která je méně závislá na dovozu paliv a zároveň relativně méně citlivá na sankční omezení. Všechny tři klíčové vodní elektrárny na řece Eufrat – Tišrin, Eufrat (Tabqa) a Kadiran – jsou od letošního ledna pod plnou kontrolou syrského státu, přičemž jejich hlavním problémem je nedostatek náhradních dílů a finančních prostředků na údržbu.

Přehrada Tišrin disponuje šesti turbínami s instalovaným výkonem 600 MW, přehrada Eufrat (Tabqa) má osm turbín o celkovém výkonu 800 MW, z nichž jsou však čtyři mimo provoz, a přehrada Kadiran je vybavena třemi turbínami o výkonu 105 MW.

Ministerstvo energetiky se snaží situaci řešit mobilizací převážně místních techniků, kteří zajišťují opravy včetně výroby a kompletací náhradních dílů pro nefunkční turbíny, často formou kanibalizace. Opravy rychle postupují a očekává se, že již do června letošního roku se průměrná dostupnost elektřiny pro obyvatelstvo zvýší ze současných 6-8 na 12–13 hodin denně.

Technický stav těchto zařízení je poznamenán dlouhodobým nedostatkem údržby a investic. Právě zde se však otevírá konkrétní prostor pro zahraniční dodavatele – modernizace turbín a generátorů, nové řídicí a ochranné systémy, rozvodny, regulace výkonu a zvýšení účinnosti. Pro české firmy s tradicí ve vodní energetice představuje tento segment jednu z nejrealističtějších vstupních bran na syrský energetický trh.

V zemi investují Saúdové

Paralelně probíhá rozšiřování výrobních kapacit i v tepelných zdrojích. Ministerstvo energetiky potvrdilo finanční a technickou podporu Saúdské Arábie při zvyšování výkonu elektrárny Deir Ali na 600 MW a elektrárny Aleppo až na 1 000 MW. Zároveň se připravují smlouvy se Saúdskou Arábií na výstavbu malých solárních elektráren s celkovou kapacitou až 1 000 MW, což potvrzuje rostoucí důraz na decentralizované obnovitelné zdroje.

Dlouhodobě ministerstvo pracuje také na studiích větrné energetiky, přičemž jako perspektivní lokality jsou zmiňovány Homs, Kunejtra a oblast Golanských výšin. V oblasti plynové energetiky byla uzavřena dohoda se společností UCC na instalaci čtyř plynových turbín v elektrárnách Aleppo, Deir ez-Zor, Mahardah a Zayzoun. V nejbližší době má být rovněž vypsáno výběrové řízení na nový projekt vodní elektrárny.

Podle ministerstva se již podařilo zvýšit celkovou výrobu elektřiny na asi 3 000 MW a cílem pro letošní rok je dosažení kapacity až 5 000 MW. Pro zahraniční dodavatele to znamená investiční a exportní příležitosti zejména v oblasti modernizace vodních elektráren, dodávek turbín a jejich komponent, řídicích a ochranných systémů, solárních technologií, hybridních zdrojů a energetické infrastruktury, kde mohou české firmy nabídnout technické know-how i dlouhodobý servis.

Sankční režim platí i v energetice

Pro české firmy to představuje reálné, byť selektivní exportní příležitosti, zejména v segmentech spojených s modernizací, údržbou a technologickým rozvojem energetické infrastruktury. Největší potenciál lze identifikovat v oblasti vodních elektráren (retrofit turbín, generátory, regulace, ochrany), plynových a hybridních zdrojů, solárních systémů, rozvoden, automatizace a řízení sítí, stejně jako v dlouhodobých servisních a technicko-poradenských kontraktech.

Úspěšné zapojení do syrských projektů bude vyžadovat pečlivé posouzení sankčního rámce, exportních kontrol a finanční struktury projektů. Perspektivní jsou zejména projekty s jasným civilním a infrastrukturním charakterem, podporované státem nebo zahraničními partnery, kde je kladen důraz na obnovu základních služeb.

 Jan Riegert, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Damašku