SVOBODNÉ ZÓNY JSOU OBCHODNÍMI BRANAMI DO JORDÁNSKA

Naléhavost přílivu zahraničních investic je v Jordánsku citelná na každém kroku. To nicméně v tuto chvíli investorům, zejména těm nearabským, přístup na tamní trh příliš neulehčuje. Řada odvětví je zatížená výraznými omezeními pro zahraniční firmy, některá jsou pro ně uzavřena úplně. Příznivější podmínky pro zahraniční investory ale nabízí zvláštní, převážně průmyslové svobodné zóny s velmi specifickými pravidly.

Na slibovanou změnu investičního zákona se čeká už několik let, nyní na něm pracuje nově ustanovené ministerstvo pro investice a oficiálním termínem pro jeho zveřejnění je polovina letošního roku. Svobodné zóny už ale v Jordánsku fungují dlouhodobě. V rámci těchto zón nejsou uplatňovány žádné požadavky na podíl místního kapitálu či ve srovnání s běžnou praxí je mnohem snazší získání pracovních povolení pro zahraniční pracovníky.

MOŽNOST ZÍSKAT „MÍSTNÍ PŮVOD“

Zóny jsou zproštěny daňových povinností a lze do nich bezcelně dovážet. Pokud podíl lokálních vstupů (surovin, komponentů, práce i třeba nákladů na energii) překročí 40 %, může zboží produkované v rámci zón získat místní původ a s ním i výhody plynoucí z preferenčních obchodních dohod, které má Jordánsko sjednané mimo jiné s většinou arabských zemí v rámci dohody GAFTA, s USA nebo třeba Kanadou. V případě distribuce do samotného Jordánska „mimo zóny“ celní úřad rovněž posoudí místní podíl a na základě toho adekvátně doměří clo.

V Jordánsku se nachází celkem čtyřicet soukromých svobodných zón, v některých případech jimi jsou samostatné soukromé průmyslové koncerny jako například farmaceutická společnost HIKMA. Šest svobodných zón spravuje státem vlastněná společnost The Jordanian Free Zones, která má na starosti i dvě speciální rozvojové zóny. Ty se nacházejí v turisticky atraktivních oblastech u Mrtvého moře a severních přírodních parků v oblasti Ajloun a jsou specificky zaměřeny na služby. I v převážně průmyslových zónách je prostor pro uplatnění souvisejících služeb – zejména logistických či bankovních.

TÉMĚŘ „STÁT VE STÁTĚ“

Téměř státem ve státě je pak ASEZA (Aqaba Special Economic Zone Authority), území na pobřeží Rudého moře, které v rámci Jordánska disponuje mimořádnými autonomními pravomocemi i vlastními legislativními pravidly. Tato zóna je spravována šestičlenným představenstvem komisařů, kteří zodpovídají za správu celého regionu a řeší i jeho regulatorní ustanovení. Hlavní devizou je mezinárodní obchodní přístav Aqaba, další výhodou pak bezprostřední blízkost egyptských, izraelských a saúdskoarabských hranic, navíc do něj vedou i klíčové produktovody z Iráku.

Státní společnost „The Jordanian Free Zones“ chystá několik tendrů na zaměřených na rozvoj a zlepšení infrastruktury své ekonomicky nejvýkonnější svobodné zóny na jordánském předměstí Zarqa (vývoz včetně reexportu z této zóny jen za loňský rok dosáhl hodnoty téměř 7 miliard Kč). Jedná se například o tendr v přibližné výši zhruba 30 milionů Kč na řešení nedostatečného přísunu vody – v plánu je nový vrt a potřebné odsolovací zařízení, dále také o projekt solární energetiky v očekávané hodnotě cca 13 milionů Kč. Na rozvoj skladovacích prostor se počítá s náklady v hodnotě téměř 22 milionů Kč, ničivým povodním v zimních měsících by měl zabránit projekt na odvod dešťové vody v hodnotě přes 4 miliony Kč.

NOVÁ ZÓNA U LETIŠTĚ

Nejnovější svobodnou zónou, která rovněž spadá pod The Jordanian Free Zones, je Queen Alia International Airport Free Zone, která sází na svoji polohu v bezprostřední blízkosti hlavního jordánského letiště. Otevřena byla v roce 2019 a její plánovaný rozvoj výrazně zpozdil nástup pandemie. Nyní obnovuje svoji kampaň na přilákání zahraničních investorů. Kromě logistických služeb včetně dostatečných skladovacích prostor nabízí možnosti od rozsáhlých území pro průmyslovou výrobu a skladovacích prostor po kanceláře od 25 m2 či bezpečná úložiště pro mimořádně cenné zboží. V rámci zóny jsou dostupné téměř veškeré potřebné státní služby, zóna nabízí přímo službu „one-stop shop”, kde slibuje pomoc svým klientům s veškerými úředními postupy od vyřízení dokladů pro zahájení činnosti po jednotlivé dílčí kroky. 

Zuzana Benešová, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR v Ammánu