ŠVÉDSKO JE LABORATOŘÍ PRO MĚSTSKOU CIRKULÁRNÍ EKONOMIKU

Nové způsoby recyklace odpadu, hledání vyšší energetické účinnosti, důsledné využívání dat, ale třeba i chytrá infrastruktura. Příklady ze Stockholmu a Linköpingu, které jsou ve Švédsku laboratoří pro městskou cirkulární ekonomiku, potvrzují, že propojení technologií, infrastruktury a spolupráce veřejného a soukromého sektoru přináší měřitelný posun v udržitelnosti a zjednodušuje život obyvatel i správu měst.

Ve východní části Stockholmu postupně vzniká čtvrť Royal Seaport – jeden z největších evropských projektů udržitelné výstavby. Na místě bývalého přístavu do roku 2030 vznikne sídliště s dvanácti tisíci byty, které nabídne až 35 tisíc nových pracovních míst. Energetika, odpadové hospodářství i doprava se zde plánují jako jeden celek.

Odpadní roury místo popelnic

Namísto popelnic se domácnosti odpadu zbavují jeho vhozením do vakuových odpadových rour, které odpad směrují přímo do recyklační stanice. Tento pneumatický systém – Envac – šetří energii i prostor a podle dat města výrazně snižuje náklady na svoz, mimo jiné díky omezení potřeby těžké svozové dopravy. Systém je digitálně řízen a podporuje sledování třídění i zapojení obyvatel.

Čtvrť Royal Seaport tak dokazuje, že chytré město nevzniká nahodilým vrstvením technologií, ale jejich promyšleným zapracováním. Infrastruktura, která s digitalizací počítá od začátku, umožňuje městu růst bez ztráty efektivity a kvality života.

Univerzitní město Linköping s 175 tisíci obyvateli zase sází na propojení energetiky, cirkulární ekonomiky a inovací. Městská společnost Tekniska Verken zpracuje ročně až milion tun odpadu z domácností, průmyslu i dovozu ze zahraničí a vyrábí z něj teplo, elektřinu a bioplyn, který pohání většinu městské dopravy. Moderní třídicí linka pak ročně rozděluje 200 tisíc tun komunálního odpadu a podle města tím snižuje emise CO₂ o desítky tisíc tun ročně. Na systém dálkového vytápění je napojeno přes 90 % domácností. Energie pro město pochází z kombinace odpadového tepla, bioplynu a obnovitelných zdrojů, což z Linköpingu dělá jedno z nejefektivnějších energetických měst ve Švédsku.

Autonomní autobusy

Linköping zkoumá i budoucnost městské dopravy. Projekt Ride the Future testuje autonomní elektrické minibusy, které od roku 2019 přepravily přes 20 tisíc cestujících mezi univerzitním kampusem a čtvrtí Vallastaden. Na projektu spolupracují dopravní společnost Transdev, Linköping University, výzkumné instituce a město. Autobusy slouží jako živá laboratoř pro testování bezpečnosti, chování cestujících i technologií autonomního řízení. Cílem je plně autonomní provoz do roku 2028.

Linköping staví své čtvrti jako otevřené laboratoře. V Ebbeparku se testují technologie, které snižují spotřebu energie i vody – od solárních fólií pro napájení senzorů po recirkulační sprchy, které dokážou snížit spotřebu vody o desítky procent. Důraz je i na znovupoužití stavebních materiálů a dřevěné konstrukce místo betonu. Startupy mohou v Ebbeparku rovněž testovat prodej svých pilotních produktů koncovým zákazníkům.

Infrastruktura v jednom kolektoru

V sousední čtvrti Vallastaden jsou voda, elektřina, teplo i potrubní odpad vedeny jedním podzemním tunelem. Tento integrovaný systém snižuje potřebu výkopových prací, zrychluje připojování nových budov a výrazně zefektivňuje správu městské infrastruktury. Na rozvoji města se podílí Linköping University, Science Park i inovační klastry. Program Swedish Scaleups tu podpořil přes 400 technologických firem, které vytvořily více než 1 600 pracovních míst a dlouhodobě rostou nad průměrem trhu.

Společným jmenovatelem všech projektů je spolupráce a dlouhodobé plánování. Linköping společně s nedalekým Norrköpingem funguje jako region, kde inovace nejsou jen ukázkou možností, ale běžnou součástí provozu – od energetiky po stavebnictví. I proto Linköping v roce 2024 získal první cenu v soutěži Evropské komise – iCapital Award.

Švédská lekce pro města

Švédské zkušenosti ukazují, že úspěch nestojí na jednotlivých projektech, ale na tom, jak města udržitelnost zohledňují v rámci rozhodovacích procesů a plánování. Města propojují energetiku, odpadové hospodářství i městské plánování prostřednictvím sdílených dat a společné infrastruktury. Díky tomu mohou města lépe plánovat investice, předcházet poruchám a efektivněji řídit provoz. Švédský přístup ukazuje, že klíčem k úspěchu není velikost investic, ale schopnost propojit lidi, data a rozhodování do jednoho funkčního systému – přístupu, který může být inspirací i pro česká města hledající cesty k udržitelnému a efektivnímu rozvoji.

Technologie však samy o sobě město chytrým neudělají – rozhodující je institucionální kultura, spolupráce a odvaha testovat nové věci. O praktickém fungování tohoto přístupu se v září přesvědčila i delegace ze Zlínského kraje, která navštívila Stockholm a Linköping v rámci inspirační mise PROPED organizované Velvyslanectvím ČR ve Stockholmu.

Veronika Tomanová, ekonomická specialistka, Velvyslanectví ČR ve Stockholmu