STAVEBNÍ BOOM V MALAJSII PŘINÁŠÍ ŘADU PŘÍLEŽITOSTÍ I V NAVAZUJÍCÍCH ODVĚTVÍCH

Řada návštěvníků, která poprvé zavítá do Kuala Lumpur, je překvapena kosmopolitním, moderním vzhledem malajsijské metropole, svým vzhledem srovnatelné s jinými světovými velkoměsty. Čilé stavební aktivity a dynamické urbanizační procesy jsou zde vidět na každém kroku a kromě ruchu velkoměsta představují i četné příležitosti pro rozvoj hospodářství, jak toho malajsijského, tak i pro dodavatele ze zahraničí. Pojďme se společně podívat na konkrétní případy multiplikačních efektů a exportních příležitostí.

Malajsie se mohla k začátku letošního ledna pochlubit 366 mrakodrapy, což jí zaručuje 4. příčku v celosvětovém žebříčku. Z tohoto počtu pak bylo 293 budov vyšších než 150 metrů, 67 přes 200 metrů a 6 dokonce vyšších než 300 metrů. (Pro srovnání – v celém Česku existují pouze 4 budovy vyšší než 100 metrů.) Kuala Lumpur se od roku 2024 rovněž pyšní druhou nejvyšší budovou na světě – Merdeka 118. Tato jediná budova obsahuje téměř polovinu kancelářských prostor (100 000 m2) ve srovnání například s celou Ostravou (240 000 m2). Po zahrnutí retailových ploch se pak v této jediné budově dokonce nabízí 500 000 m2, které někdo musel postavit, obložit, zasklít či zafinancovat.

KATALYZÁTOR RŮSTU

Vliv výškových budov jako katalyzátoru hospodářského růstu je známý. Tyto obří projekty přináší poptávku po více i méně kvalifikované pracovní síle, jako jsou architekti, inženýři, celé kanceláře projektantů, dělníci či administrativní personál. Po dokončení výstavby jsou zde zaměstnáni údržbáři, ochranná služba, a to v objemech vyšších stovek na každou profesi. Zároveň však tyto stavby přitahují další, navazující služby, typicky kancelářské budovy, retailová centra, finanční instituce, restaurace, hotely a další obchodní firmy, které svou kapacitou povyšují výškové budovy na jakési město ve městě. Navíc na tyto stavby bývají navázané celé dopravní uzly, což přináší řadu příležitostí v oblastech, jako jsou dopravní, telekomunikační či energetická infrastruktura.

Stavebnictví v Malajsii, a v Kuala Lumpur zejména, by proto mělo být ještě více v hledáčku českých firem z této oblasti. Jedná se totiž o 4. největší trh po Číně, Spojených státech amerických a Spojených arabských emirátech, navíc bonitní Singapur bojuje se saturací v podobě omezených stavebních ploch.

ŠANCE PRO SKLÁŘE, STROJAŘE NEBO IT

Příležitost tak vzniká zejména pro firmy z oblasti světelných instalací, lustrů a českého skla, které se v Kuala Lumpur uplatňují dlouhodobě. Další příležitosti však nabízí i široký segment stavebních strojů, mechanizace či technologií spojených se stavebnictvím. Samostatnou kapitolou jsou softwarové a IT technologie spojené s projekční činností. Dnešní požadavky na uhlíkovou stopu se odráží i v poptávce po zelených technologiích.

Malajsijský trh již dávno není ve svých nárocích skromný. Smysl pro interiérový design udržuje v Malajsii vysoké nároky po dodávané kvalitě. Interiérové příčky, elektronické zabezpečovací systémy, kamery a bezpečnostní zařízení jsou dalším příkladem produktů, které jsou navázány na stavebnictví, a to v objemech vysoce překračujících potenciál trhů jiných, menších zemí. Je na firmách, aby i ony odhalily takový potenciál. Velvyslanectví České republiky v Kuala Lumpur je připraveno nabídnout maximální možnou součinnost.

Milan Dostál, obchodní rada, Velvyslanectví ČR v Kuala Lumpur