STABILNÍ MAROKO JE BRANOU TAKÉ DO DALŠÍCH AFRICKÝCH ZEMÍ

Politická stabilita Marockého království vytváří ze země stále silnější průmyslový a exportní uzel, který nabízí strategické příležitosti v klíčových průmyslových odvětvích. Pro české firmy představuje turisticky nejnavštěvovanější země afrického kontinentu zajímavou šanci – Maroko otevírá obchodní bránu nejen na svůj trh, ale i do dalších afrických zemí.

Pilíři marockého průmyslu jsou těžba nerostných surovin, zejména fosfátů, výroba automobilů a komponentů pro letecký průmysl, zemědělství, zdravotnictví, informační a komunikační technologie (ICT), obranný průmysl a cestovní ruch.

Turismus se v Maroku neomezuje jen na tradiční poznávání pobřeží Atlantského oceánu, Středozemního moře (dohromady více jak 3500 km pobřeží), pohoří Vysokého Atlasu s nejvyšší horou severní Afriky Jebel Toubkal (4167 m) a saharské pouště, ale i na kongresovou a sportovní turistiku. V závěru roku 2025 hostilo Maroko Pohár afrických národů v kopané jako předpremiéru pořadatelství fotbalového mistrovství světa v roce 2030 společně se Španělskem a Portugalskem.

JEDNIČKA V TĚŽBĚ FOSFÁTŮ

Ač je Maroko z 91 % závislé na dovozu energetických zdrojů (dováží především ropu, plyn a uhlí), drží v oblasti těžby ostatních nerostných surovin trumfovou kartu – největší rezervy fosfátů na světě. Po Číně je druhým největším světovým vývozcem fostátů. Vládní strategie „Plan Maroc Mines“ na léta 2025-2030 pracuje až s desetinásobným objemem investic do těžebního a důlního průmyslu a vytvořením až 30 tisíc nových pracovních míst.

Maroko se chce stát světovou bankou zemědělských hnojiv a garantem potravinové bezpečnosti nejen na africkém kontinentu. Královská marocká společnost těžící fosfáty – OCP (Office Chérifien des Phosphates) – vyrábí zemědělská hnojiva přizpůsobená jakémukoliv typu půdy a díky moderním marockým přístavům je dopravuje kamkoliv ve světě. Společnost OCP operuje v dalších 14 afrických zemích.

Vládní organizace ONHYM (Office National des Hydrocarbures et des Mines) je úřad odpovědný za správu ostatních surovinových nalezišť, například zlata, stříbra, kobaltu, uhlí, zinku, manganu, mědi, fluoritu, železa, sádrovce nebo soly. Nejvýznamnějším marockým důlním operátorem je marocká společnost Managem. Přítomny jsou i české firmy dodávající marockým dolům komponenty důlních zařízení. V březnu 2023 jejich zástupci sestoupili 500 metrů pod povrch k prohlídce solného dolu nedaleko města Mohammedia v rámci projektu ekonomické diplomacie PROPED, který uspořádalo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR.

GIGANT V SOLÁRNÍ ENERGETICE

Maroko disponuje největším solárním komplexem na světě Noor Ouarzazate, jehož část 2 a 3 bude dokončována ve spolupráci s investory ze Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů. Emirátská společnost Taqa Marocco nedávno oznámila připravenost k investici až 12,3 miliardy eur do marocké energetické sítě a odsolovacích systémů na výrobu pitné vody. Společně se s marockým holdingem Nareva a saúdskou skupinou Acwa Power stanou konkurenty již přítomných společností z Francie (EDF), Španělska (Cobra, Acciona, Iberdrola) a Japonska (Mitsui & Co).   

Maroko provozuje největší větrný park v Africe u města Tarfaya na území Západní Sahary. Jiný větrný park vznikne u města Dakhla, kde vanou nepřetržité větry o síle 10 – 15 m/s. Stane se generátorem elektřiny pro odsolovací stanici na výrobu pitné vody reverzní osmózou. Dakhla bude první stanicí v Maroku plně napájenou zelenou energií.

EXPORTNÍ PŘÍLEŽITOSTI V DOPRAVĚ

Maroko v současné době vyrábí přibližně 700 tisíc vozidel ročně. Do příštích let si země klade za cíl překonat hranici milionu vyrobených vozidel. V industriální zóně na severu Maroka Tanger–Med byla postavena největší automobilka v Africe s výrobní kapacitou 400 tisíc vozidel, představující 57 % národní automobilové produkce. Závod Stellantis v Kenitře vyrábí asi 200 tisíc vozidel ročně a nedávno byl oznámen program jeho rozšíření. Okolo 80 % vyrobených vozů se vyváží zpět do Evropy – Francie (31 %), Španělska (11 %) i Německa (9%).

Pýchou marockého automobilového průmyslu je domácí značka osobních vozů „Neo“, vyráběných automobilkou Neo Motors Morocco s podporou francouzského Peugeot Stellantis.

Díky přírodnímu bohatství a blízkosti Maroka s Evropou a USA se země profiluje jako ideální výrobce lithiových baterií do elektromobilů. Svědčí o tom i ohlášené, zejména čínské investice do bateriového průmyslu. Královský holding Al Mada společně s čínskou skupinou CNGR budují v okolí průmyslového města Jorf Lasfar centrum pro výrobu a ukládání energie do baterií.

Marocký letecký průmysl dnes tvoří asi stovka zavedených podniků. Mezi nimi zaujímá přední místo francouzská společnost Safran, která se s Marokem dohodla na instalaci nové montážní linky pro výrobu motorů do letadel Airbus a zřízení servisního centra. Nový závod vyrobí po roce 2027 až 150 leteckých motorů ročně.

Do roku 2030 chce marocká státní drážní společnost ONCF rozšířit stávající železniční tratě, nakoupit nové kolejové prostředky a stavět nová nádraží. Provoz na vysokorychlostní trati „Al Boraq“ z Tangeru do Casablanky byl zahájen již v roce 2018. Do roku 2028 bude prodloužena z Tangeru až do Marrákeše. Hlavními partnery ONCF jsou Alstom, Construcciones y Auxiliar de Ferrocarriels (CAF) a Hyundai Rotem Company. K modernizaci marockých železnic pomáhají i české firmy dodávkami kvalitních komponentů do kolejových prostředků.

O marockých ambicích v dopravním sektoru se přesvědčily i dvě desítky českých firem, jejichž zástupci doprovodili v únoru 2025 ministra dopravy Martina Kupku do Maroka v rámci projektu ekonomické diplomacie PROPED. Podnikatelská delegace zaštítěná Hospodářskou komorou ČR a Asociací podniků železničního průmyslu tehdy navštívila mimo jiné námořní přístav v Casablance, do kterého byly samotným marockým králem ohlášeny objemné investice především na modernizaci lodních doků.

CO POTŘEBUJE MAROCKÉ ZDRAVOTNICTVÍ

V roce 2022 marocký král nařídil obří reformu zdravotnického a sociálního systému země, která cílí na rozvoj nemocničních a vzdělávacích kapacit v každém z 12 regionů Maroka. Vysoká poptávka je po spotřebním zdravotnickém materiálu a zdravotnickém vybavení nemocnic. Objem marockého trhu se zdravotnickými výrobky významně roste. Dováží se téměř 90 % výrobků.

Mezi největší dovozce zdravotnického materiálu do Maroka se řadí Německo, Čína a USA. Neztratí se ani čeští výrobci, kteří vybavují předně soukromá zdravotnická zařízení. Ty cílí nejen na bohatou marockou klientelu, ale i pacienty z dalších afrických zemí a Zálivu. Na jihu Maroka je ve výstavbě nové nemocniční modulární zařízení navrhované českou firmou. V rámci projektu ekonomické diplomacie navštívil Maroko ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek s delegací Asociace výrobců a dodavatelů zdravotnických prostředků ČR, jejíž zástupci si v květnu 2024 prohlédli například maketu projektu nové fakultní nemocnice v Rabatu. Část největšího nemocničního zařízení v Maroku byla v listopadu 2025 otevřena. Inaugurace celého komplexu je plánována na rok 2026.

Sociální protesty na začátku podzimu 2025 vyvolané nespokojeností mladých Maročanů s úrovní vzdělání a zdravotnické péče postupně utichly. Reforma ale dále pokračuje zvláště v oblasti investic do zdravotnické infrastruktury. Ta by měla být modernizována do roku 2030, kdy Maroko spolupořádá Mistrovství světa ve fotbale a připravuje se na masivní příliv zahraničních turistů. S tím se váže i obava, zda marocký zdravotnický systém zvládne odpovědět na případné mimořádné události a naplní ho dostatek kvalifikovaného zdravotnického personálu.

MAROKO PRAHNE PO CHYTRÝCH ŘEŠENÍCH

Sektor informačních a komunikačních technologií (ICT) představuje asi 7 % marockého HDP. Polovinu z toho tvoří telekomunikace. Od roku 2020 probíhá urychlená digitalizace státní správy jako reakce na pandemii koronaviru. Ambiciózní vládní strategie digitalizace Maroka do roku 2030 „Digital Morocco Plan” má za cíl zlepšit přístup obyvatelstva k internetu. V současné době je v Maroku okolo 32 milionů uživatelských účtů (přibližně 94 % městské populace). To řadí Maroko mezi top čtyři země afrického kontinentu.

Velký růst zaznamenává e-commerce. S tím souvisí zvýšená poptávka po cloudových řešeních, managementu dat, včetně analýzy velkého objemu dat, hostování softwaru a vyšší kybernetické bezpečnosti.

Obory čekajícími na digitalizaci jsou správa marockého zdravotnictví, silniční doprava (společnost Société Nationale des Autorutes du Maroc pověřená správou mýtného dálničního systému) a zemědělství. Novým tématem v Maroku je kybernetická bezpečnost, na kterou upozornil rozsahem největší kybernetický útok na datová úložiště marockých institucí státní správy z dubna 2025.

PRIORITOU ZŮSTÁVÁ OBRANA ZEMĚ

Ač se aktuálně zdá, že Maroko žije pouze kopanou a rozvojem infrastruktury s ní spojené, prioritou marocké administrativy zůstává národní bezpečnost. Geografická poloha země na křižovatce mezi Evropou, Afrikou a Blízkým východem přináší řadu bezpečnostních hrozeb včetně nelegální migrace či pašování. Maroko potřebuje zařízení sloužící ke kontrole hranic v těžko přístupných lokalitách (hory, poušť, moře), řešení pro monitoring a dohled, radary a skenovací zařízení. Loni Ministerstvo obrany Maroka pracovalo s 13 % národního rozpočtu a na obranu vynaložilo zhruba 3,5 % marockého HDP.

V roce 2020 Maroko spustilo plán modernizace armády, jehož cílem je do roku 2030 přetvořit současné ozbrojené složky do interoperabilní armády s USA a NATO. Materiálně posilovány jsou všechny složky, zejména pozemní armáda, letectvo a námořnictvo. Hlavními partnery marockých ozbrojených sil (Forces armées royales – FAR) v oblasti akvizic jsou Francie, Španělsko, Izrael a USA, pro které je Maroko největším odběratelem obranných systémů v Africe. Úspěšné jsou také české zbrojní firmy, včetně dodavatele nákladních vozů Tatra. Jejich zástupci se účastnili projektů ekonomické diplomacie v prosinci 2022 a v lednu 2025, jejichž program napomohl představit špičkovou českou produkci marockým ozbrojeným složkám. V říjnu 2024 v Marrákeši navíc podepsaly obě země vládní dohodu o vojenské spolupráci na úrovni ministrů obrany.

Bezpečnost v Maroku dále zajišťuje Ministerstvo vnitra, které ve spolupráci s FAR řídí Generální ředitelství pro národní bezpečnost/Policie (Direction générale de la Sureté nationale – DGSN), Královskou policii (Gendarmerie Royale) a Speciální pořádkové síly (Forces Auxiliaires).

JANA SVOBODOVÁ, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR v Rabatu