SLOVENSKÉMU POTRAVINÁŘSTVÍ CHYBÍ SKLADOVACÍ PROSTORY

Přes proklamované úsilí politiků zvyšovat soběstačnost v potravinách je Slovensko čím dál více závislé na dovozu potravin ze zahraničí. Domácí produkce potravin zajišťuje nyní trh jen asi ze 40 %. Kromě samotných plodin a potravin země poptává zejména skladovací a zpracovatelské kapacity.

Současná slovenská vláda považuje zvyšování potravinové soběstačnosti za strategický zájem státu. Jejím cílem je, aby do roku 2030 minimálně 70 % potravin pocházelo z domácí produkce. Zvýšit by se měla především produkce drůbežího, hovězího a vepřového masa, ovoce, zeleniny, brambor, pekárenských výrobků a vajec. Slovenští potravináři nesouhlasí s tím, aby zdejší potravinovou soběstačnost zvyšovali překupníci, kteří potraviny dovezou, přebalí a následně prodají jako slovenský výrobek. Zároveň jsou si však vědomi toho, že zvýšení domácí produkce a následně potravinové soběstačnosti se neobejde bez odpovídajících zemědělských podmínek. K nim jednoznačně patří odpovídající kapacita potravinářského průmyslu a celkové možnosti potravinářství a zemědělství na Slovensku.

Zelináři skladují i v Rakousku

Celkovou kapacitu slovenského potravinářského průmyslu dlouhodobě nepříznivě ovlivňuje nedostatek skladovacích prostorů a jejich zastaralé technické vybavení. Pro zabezpečení stabilnějších dodávek domácího ovoce a zeleniny během celého roku je podpora rozvoje a modernizace skladů ovocnářů a zelinářů v podstatě nezbytnou podmínkou. Nedostatek skladovacích prostorů vedl mnohé slovenské ovocnáře i zelináře ke skladování svých produktů v zahraničí, především v Rakousku. V současnosti má Slovensko kapacity na uskladnění cca 80 % produkce. Problém je nicméně v tom, že nejde o dlouhodobé skladování. Kvalitních skladů, které by dokázaly dlouhodobě uskladnit produkci, má pouze pro asi 40 % své úrody.

Prioritně má Slovensko zájem podpořit rozvoj skladovacích prostorů pro plodiny ze zdejších polí (například rajčata, papriky, okurky, česnek), ale i ovoce (melouny, jahody, jablka, meruňky). Pro financování rozvoje skladů je z hlediska transparentnosti přidělování investičních dotací podle Slovenské zemědělské a potravinářské komory vzorem Česká republika.

Významné investiční příležitosti pro české firmy v potravinářském průmyslu na Slovensku existují při rozšiřování potřebných skladovacích, chladírenských i zpracovatelských kapacit, při zvyšování jejich technické vybavenosti a při rozšiřování distribučních kanálů. Slovenští potravináři odhadují, že v průběhu dvou až pěti let je potřebné do rozvoje tohoto odvětví investovat asi 930 mil. eur. Investice do technologií počítají s robotizací, nákupem inovativních technologií, automatizací, či digitalizací.

Vedle investic zůstává pro české potravináře nadále slovenský potravinářský trh výhodnou exportní příležitostí. Slovensko stále není soběstačné v pokrytí spotřeby hovězího, vepřového a drůbežího masa, čerstvé a mražené zeleniny a ovoce. Žádaným potravinářským zbožím dováženým právě z ČR jsou konzervárenské produkty a cukrovinky. Aktuálně jsou na slovenském trhu žádané výrobky pro lidí trpící potravinovou alergií nebo intolerancí.

Nedostatek pracovníků

Stagnující až klesající potravinová soběstačnost na Slovensku i výpadky ve výrobě, zpracování a konzervování masa a masných výrobků souvisejí i s tím, že zdejší potravinářský průmysl zápasí s nedostatkem pracovníků. Pouze za letošní první pololetí došlo k jejich meziročnímu poklesu o téměř 26 %. V té souvislosti je rozšíření podnikatelských aktivit do slovenského potravinářství rovněž významnou investiční příležitostí pro české firmy. 

Hildegarda Horská, ekonomická specialistka, Velvyslanectví ČR v Bratislavě