SINGAPUR CHCE ZVYŠOVAT DANĚ A OMEZOVAT POČTY ZAHRANIČNÍCH PRACOVNÍKŮ

Postpandemická obnova, důchodová reforma, růst mezd zahraničních pracovníků a omezení jejich počtů, zelená transformace ekonomiky, ale i zvýšení daní. To vše v sobě skrývá rozpočet Singapuru na rok 2022, který přijal parlament.

Singapur je stát s pragmatickou rozpočtovou politikou, která zakazuje vládě fiskální deficit – je třeba jej vykrýt vytvořenými rezervami. Už rok 2020 se však vyznačoval historicky nejvyšším deficitem ve výši 14 % HDP, takže jej v roce 2021 vláda musela korigovat na 2,2 % HDP. Letos by mělo jít již „jen“ o 0,5 % HDP, což je asi 3 mld. singapurských dolarů (SGD, 51, 5 mld. Kč). Podle vlády je takové čerpání nevyhnutelné, protože je třeba získat nezbytné zdroje na postpandemickou obnovu země.

Hlavní prioritou rozpočtu jsou investice do zdravotnictví (zasaženého nejen pandemií, ale i citelným postupným stárnutím populace), infrastruktury, ale i zelené transformace ekonomiky. Počítá se však i s rozsáhlou podporou podniků: pro malé a střední podniky půjde o 1 000 SGD (17 tis. Kč) na místního zaměstnance, maximálně však 10 000 SGD (171 tis. Kč) na podnik. Pobídky na udržení pracovních míst budou prodlouženy do září 2022, ale podpora se bude postupně snižovat.  Finančními balíčky však vláda obdaruje i běžné obyvatele, zejména ty nejchudší. Jde celkem o 6,7 mld. SGD (115 mld. Kč), které budou kombinací plošných subvencí pro lidi od 21 let a dále cílených dotací na bydlení, na zdravotní péči, na energie a na „kompenzaci zvýšené DPH“.

Je jasné, že stav deficitního rozpočtu nemůže být trvalý, proto vláda na druhé straně koná odpovědné změny příjmové i výdajové stránky.

Zvyšovat se bude DPH i daň z luxusu

Vláda se neobejde bez zvýšení daní. Nejvýznamnější je zvýšení sazby DPH ze 7 % na 9 % ve dvou fázích do roku 2024. Další změny jsou mířeny spíše na majetnější vrstvy populace:  ti s příjmy mezi 500 tis. až 1 mil. SGD (17 mil. Kč) budou zdaněni sazbou 23 %, zatímco na příjmy nad tuto sumu se uplatní sazba 24 %. Vyšší daně pro nemovitosti, které nejsou obývány vlastníky, se zvýší z 12 na 36 %. Nová sazba dodatečného registračního poplatku (ARF) pro luxusní automobily je ve výši 220 % z tržní hodnoty přesahující 80 000 SGD (13,8 mil. Kč).

Singapur bude omezovat počet zahraničních pracovníků v zemi. Minimální měsíční mzda pro nové žadatele o pracovní víza se od září zvýší o 500 SGD, respektive o 1000 SGD (17 tis. Kč) v případě finančního sektoru, přičemž tyto limity se opět zvýší v září 2023 a 2025. Od ledna 2024 se také sníží maximální podíl zahraničních pracovníků, které vůbec může firma zaměstnávat – z 87,5 % na 83,3 %.

Uhlíková daň se zvýší na 45 SGD (780 Kč) na tunu s výhledem 50 až 80 SGD (860-1400 Kč) za tunu do roku 2030.

Singapuru rozhodně nehrozí jakékoli riziko zhoršení fiskální situace či ratingu. Opticky sice dluh vůči HDP již nyní dosahuje 135 %, jedná se ale hlavně o „provozní půjčky“ denominované v singapurských dolarech, které se používají na investice skrze suverénní investiční fond GIC nebo investiční společnost Temasek. Při sečtení aktiv a pasiv je Singapur silně věřitelský stát a má hodně rezerv, z nichž může čerpat.

Ekonomové varují před inflací

Ekonomové však varují před rizikem inflace. Ta je kromě výše uvedených fiskálních faktorů živená i vyššími cenami potravin (Singapur je na jejich dovozu závislý z 90 %) a energií (Singapur závisí z 90 % na dovozu zemního plynu). Samostatnou kapitolou je poptávka po nájemném bydlení, ekonomové očekávají, že ceny nájemného letos vzrostou o 8-12 % po asi desetiprocentním růstu v roce 2021. Nejnovější oficiální údaje ukazují, že celková meziroční inflace se v březnu meziročně zvýšila na 5,8 % a přesáhla tak devítileté maximum. Celková inflace se podle odhadů bude letos pohybovat okolo 5 %, což je více než dvojnásobek historického průměru. Tyto impulzy vnímá singapurská centrální banka (MAS), která svým obchodováním zvyšuje míru zhodnocování singapurského dolaru vůči dolaru americkému. To by mělo zlevnit dovoz, a tím bránit kupní sílu singapurských spotřebitelů a podniků. Podle ekonomů se očekává, že MAS v této politice bude pokračovat, což umožní další posílení SGD.

Firmy, které chtějí na singapurském trhu nabízet své produkty a služby, by si tedy výše uvedených makroekonomických trendů měly být vědomy a vhodně se na ně připravit. Pokud by české firmy měly dotazy k aktuální situaci či potřebovaly pomoc se vstupem na trh, mohou kontaktovat Petra Manouška (petr_manousek@mzv.cz), ekonomického diplomata Velvyslanectví ČR v Singapuru.

Petr Manoušek, ekonomický diplomat Velvyslanectví ČR v Singapuru