SILNICE, ŽELEZNICE I LETIŠTĚ: MOLDAVSKO SPOUŠTÍ INVESTICE DO DOPRAVY

Moldavsko plánuje v příštích letech rekordní investice do dopravní infrastruktury. Díky Růstovému plánu EU a začlenění do evropské sítě TEN-T se rozbíhají projekty v silniční, železniční, logistické i letecké dopravě. To představuje jedinečnou příležitost pro české firmy, které se mohou zapojit do tendrů financovaných moldavskou vládou i mezinárodními donory.

Moldavsko v posledních letech systematicky posiluje své propojení s Evropskou unií a modernizuje klíčovou dopravní síť. Hlavní finanční rámec nyní představuje Moldova Growth Facility (Růstový plán) a Reformní agenda, spuštěné EU v roce 2024, kombinující finanční mechanismus pro modernizaci moldavského hospodářství s řadou reforem. Tento investiční nástroj EU ve výši 1,9 miliard eur by měl spolu s investicemi moldavské vlády, mezinárodních finančních institucí a soukromých investorů přilákat investice v objemu až 6,1 mld. eur. Prostředky jsou poskytovány formou grantů, zvýhodněných úvěrů a technické asistence. Financování je podmíněno čtvrtinovým spolufinancováním ze strany moldavské vlády a soukromých partnerů, což otevírá prostor i pro zapojení zahraničních investorů.

V dopravě se také spojují infrastrukturní investice s reformními kroky, které mají zajistit stabilní a předvídatelné podnikatelské prostředí. Doprava je jednou z hlavních priorit plánu a v současnosti zahrnuje čtrnáct projektů v různých fázích rozpracovanosti – od předběžných studií přes schvalování až po realizaci. Moldavsko je zároveň první nečlenskou zemí EU, která získala přístup k financování dopravních projektů prostřednictvím Nástroje pro propojení Evropy (CEF) a jeho hlavní trasy byly začleněny do sítě TEN-T.

Nové silnice i rekonstrukce

Silnice tvoří páteř moldavského dopravního systému a zároveň největší podíl investic. Program ROADS IV zahrnuje rekonstrukci úseků silnice R33 v centrální části země (Hîncești–Lăpușna), silnice R14 z Codru Nou přes Sorocu až k ukrajinské hranici v Unguri a části tahu M5 spojujícího Bălți s Crivou na severozápadní hranici (schváleno k realizaci). Navazující ROADS V se zaměřuje na silnici M1, hlavní spojení z Kišiněva k rumunské hranici v Leușeni (147 mil. eur, ve fázi schvalování). Dalším významným projektem je TEN-T Road Network Rehabilitation v hodnotě 1,2 mld. eur, který má zásadně modernizovat hlavní silniční tahy napojené na evropskou síť (ve fázi schvalování). Schváleno k realizaci je rovněž rozšíření silnice M3 Chișinău–Comrat–Giurgiulești až k rumunské hranici (114 mil. eur). Ve fázi příprav studie proveditelnosti je projekt rekonstrukce silnice Bălți–Florești–R14 (55 mil. EUR), který má zlepšit přístup k letišti Mărculești.

Nový logistický hub

Rozvoj letecké dopravy se soustředí na letiště Mărculești nedaleko druhého největšího moldavského města Bălți, které má být přeměněno na svobodnou ekonomickou zónu a nabízí atraktivní daňové pobídky. Moldavská vláda plánuje jeho transformaci na mezinárodní logistický hub a zároveň druhé národní letiště pro osobní dopravu. Investiční plán zahrnuje prodloužení přistávací dráhy, výstavbu nového terminálu a posílení kapacit pro nákladní leteckou přepravu. Celková rekonstrukce letiště Mărculești v hodnotě 20 mil. eur je již schválená k realizaci.

Železniční koridor i nový rozchod kolejí

Železniční síť je klíčová pro tranzitní napojení Moldavska na Rumunsko a Ukrajinu. Investice se soustřeďují na koridor Ungheni–Chișinău, který má být převeden na evropský rozchod kolejí (ve fázi příprav studie), a na jižní trať Basarabeasca–Giurgiulești, jejíž rekonstrukce v objemu 243 mil. eur již probíhá. Rovněž se rozpracovává studie na modernizace regionální trati Bălți– Mărculești (34 mil. eur). Schválený byl také projekt nového železničního spojení k letišti v Kišiněvě (8 mil. eur).

Logistika a multimodalita

Moldavsko chce také posílit svou roli tranzitního uzlu prostřednictvím nových logistických a multimodálních kapacit. V Kišiněvě se připravuje vnitrozemský nákladní terminál (120 mil. eur, ve fázi schvalování). V Berești se chystá multimodální logistické centrum na ploše 80 hektarů v hodnotě 61 mil. eur (ve fázi příprav studie). Na jihu země se rozšiřuje multimodální hub v Giurgiulești (50 mil. eur, schváleno k realizaci). S ním souvisí i modernizace hraniční infrastruktury Giurgiulești–Galați (7,8 mil. eur, ve fázi příprav studie), která má zvýšit kapacitu přechodu a usnadnit tok zboží s Rumunskem.

Pro české firmy a podnikatele to znamená možnost uplatnit své zkušenosti v širokém spektru oborů – od stavebních a inženýrských prací přes železniční elektrifikaci a signalizaci až po dodávky technologií pro logistiku a letištní infrastrukturu. U projektů financovaných Evropskou investiční bankou (EIB), Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD) a EU se navíc předpokládá uplatňování environmentálních a sociálních standardů, které mohou vytvářet další příležitosti pro firmy nabízející řešení v oblasti snižování hluku a emisí, energetické efektivity, odvodnění komunikací či recyklace stavebních materiálů. Očekává se také rostoucí důraz na udržitelnost v logistických centrech a na letištích, což otevírá prostor pro dodávky technologií zajišťujících hospodárný provoz, šetrný k životnímu prostředí.

Klíčové je sledovat připravované tendry na portálech EBRD a EIB, stejně jako na oficiálních stránkách moldavské vlády a Ministerstva infrastruktury a regionálního rozvoje. Včasná registrace v těchto tendrových systémech a navázání kontaktů s místními partnery může být rozhodujícím faktorem pro úspěšné zapojení do této vlny investic. Zastupitelský úřad v Kišiněvě je připraven českým firmám poskytnout další potřebné informace a kontakty.

Barbora Žáčková, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR v Kišiněvě