SÁZKA NA SLUNCE: ČASEM MÁ ZAJISTIT TÉMĚŘ POLOVINU ELEKTŘINY V USA

Vláda prezidenta Joe Bidena oznámila plány na další rozvoj solární energetiky ve Spojených státech. Tento sektor by měl dosáhnout 40% podílu na celkové výrobě elektřiny do roku 2035. V roce 2050 to má být až 45 %.

Solární panely s výhledem na New York. Foto: Shutterstock

Plány představilo ve své studii ministerstvo energetiky. Tato iniciativa má přispět k boji proti globální změně klimatu. V současnosti se ze slunečních zdrojů vyrábí pouze necelá 3 % americké elektrické energie, celkově z obnovitelných zdrojů zhruba pětina.

Podle plánu by tedy muselo dojít k nárůstu podílu solární energie z 3 % na 45 % za třicet let. Má k tomu napomoci série různých opatření. Již teď je zřejmé, že tato „solární revoluce“ si vyžádá velké množství materiálů a pracovních sil, ale také nabízí nové příležitosti dodavatelům příslušných zařízení. Zpráva dále avizuje, že transformace na čistou energetiku vytvoří až tři miliony pracovních míst. Pro naplnění cílů však bude důležitý mimo jiné postoj Kongresu, a samozřejmě i případných budoucích vlád.

POTENCIÁL SLUNCE A VĚTRU: AŽ 90 PROCENT

Podle studie mají slunce a vítr v roce 2050 potenciál poskytnout až 90 % elektrické energie v USA. Rozšíření podílu obnovitelné energie (nejen ze slunce) předpovídaným směrem by mělo přinést úspory v nákladech ve výši až 1,7 bilionu dolarů. Podle studie nicméně zůstane, navzdory očekávané roli sluneční energie, prostor i pro další části energetického mixu USA. V roce 2035 by 40 % energie mělo dodat slunce, 36 % energie vítr, cca 11-13 % jádro, 5-6 % voda, a 1% biomasa či geotermální energie. V roce 2050 by měl být podíl sluneční energie až 45 %, dále 44 % z větru, 4-5 % z jádra a 3-5 % z vody.

Na naplnění plánu ohledně navýšení podílu solární energie bude mít zásadní vliv Kongres, například prostřednictvím legislativních změn či posílením financování z federálních zdrojů (například v rámci již schválených prostředků či na základě projednávání dalšího podpůrného balíčku v objemu 3,5 bilionu dolarů). Přechod na solární energii by mimo jiné znamenal nutnost masivních investic do elektrické sítě. Nápomocným faktorem pro solární expanzi je ale i situace na trhu – ceny solárních panelů klesají a jsou tedy dostupnější. Zásadní bude role vědy a výzkumu při vývoji úložišť energie.

Bidenova administrativa sází na kombinaci solární energie a elektromobility. Pro Kalifornii, odkud je snímek, to platí dvojnásob. Foto: Shutterstock

DAŇOVÉ ÚLEVY

Jedním z nástrojů podpory instalace nových panelů a baterií by měly být podle vlády daňové úlevy pro domácnosti, podniky či energetické společnosti. Měl by se též zrychlit povolovací proces pro tyto instalace na místní úrovni. Energetické společnosti by měly obdržet různé druhy pobídek, například v rámci programu Clean Electricity Payment Program. Cílem je vytvořit pobídky nejen pro solární farmy, které typicky energetické společnosti vlastní a proto preferují, ale i pro panely na střechách domů, které energetické společnosti někdy vnímají jako nevítanou konkurenci. Stavba nových zařízení si dále vyžádá značný přísun surovin a materiálů, jakými jsou hliník, ocel či sklo, a také značné nasazení pracovních sil. Citlivou otázkou je posílení dodavatelských řetězců namísto importů příslušných komponentů z Číny, které jsou částečně zasaženy dovozními omezeními ze strany USA. Spojené státy daly již několikrát najevo, že posílení vlastních dodavatelských řetězců je pro ně jednou z priorit, a to právě vzhledem ke snaze snížit závislost na zemích jako Čína.

PŘÍRODNÍ KATASTROFY VARUJÍ

Zveřejnění studie přichází v kontextu několika přírodních katastrof z posledních měsíců, z nichž řada vedla nejen k úmrtím a materiálním škodám, ale též k výpadkům energie (naposledy například hurikán Ida). Podle vládních údajů vede výskyt katastrof spojených s klimatických změnou k vyčíslitelným nákladům, které jsou důsledkem používání fosilních zdrojů energie.

Prezident Biden již v průběhu prezidentské kampaně deklaroval cíl nulových čistých emisí skleníkových plynů v energetickém sektoru k roku 2035. Aktuální plán tedy lze považovat za jeden z prostředků naplnění jeho slibu. Dalším pilířem plánu má být mimo jiné instalace stovek větrných turbín v pobřežních vodách USA či cíl prodeje 50 % elektrických vozidel v roce 2035 (což by si ovšem vyžádalo i masivní investice do dobíjecích infrastruktur). Podpora environmentálních technologií přichází nejen na federální úrovni. Zavedení povinných instalací solárních panelů na nových budovách plánuje například stát Kalifornie.

Martin Fott, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR ve Washingtonu

 

Díky našim firmám o nás ví celý svět