Šance pro české letectví v Arménii – nové linky i letadla

Arménie přináší nové příležitosti pro české letectví, a to jak při otevírání civilních leteckých spojení, tak při nákupu menších letounů určených primárně pro turistické účely. Šance pro české firmy se naskýtají také při renovaci cvičných vojenských letounů.

Jerevanské mezinárodní letiště leží na dohled od bájné hory Ararat. Foto: Shutterstock

Letiště Praha ve spolupráci se zastupitelským úřadem v Jerevanu již delší dobu lobuje za znovuzavedení linky Praha – Jerevan, kterou původně provozovaly ČSA téměř deset let do roku 2014, a pak jí ještě obnovily na letní sezónu 2018. Rentabilita linky byla ale nízká kvůli veliké převaze přestupujících cestujících. Od té doby, co se ČSA orientují na point-to-point cestující, přestaly létat na Kavkaz a do Střední Asie.

V Arménii ale došlo v letech 2018-19 k podstatným změnám. Výboru pro civilní letectví se podařilo vyjednat s hlavním mezinárodním letištěm Jerevan Zvartnots zajímavé pobídky. Dopravce, který vstoupí na arménský civilní letecký trh na lince, jež nebyla nejméně posledních 12 měsíců provozována, je zbaven poplatků. Dřívější poplatek za každého cestujícího ve výši 10 000 arménských dramů (zhruba 483 Kč) se odpouští. Arménský parlament také projednává změny, které by novým low-costovým dopravcům na arménském trhu zajistily daňové prázdniny. Tato strategie vedla k tomu, že na letecký trh Arménie vstoupí Ryanair se čtyřmi linkami z Itálie a Německa (jedna z nich vede na druhé největší letiště Gyumri Širak, kam jsou poskytovány dokonce dotace státem) a nově se otevřely další linky do Rigy s Air Baltic, ale také nové destinace v Rusku a Íránu. Očekává se i vstup Wizzairu, který je silný v sousední Gruzii. Praha tak zůstává v širším regionu jediným místem, odkud se do Arménie nelétá. Nyní má Arménie přímé spojení s Vídní, Varšavou, Berlínem, Milánem i s Bavorskem (Ryanair nebude létat z Mnichova, nýbrž z Memmingenu).

Rozpad SSSR odstartoval úpadek letectví

Arménie si od 80. let minulého století prošla vývojem letectví, který překonává i většinu zkušeností, často neblahých, z jiných částí Sovětského svazu. Ještě v osmdesátých letech byla letecká doprava v Sovětském svazu vysoce dotovaná státem, a tak se létalo i tam, kde to ekonomicky nedávalo smysl. A tak i malá Arménie měla sedm civilních letišť. Hlavní arménské letiště Jerevan Zvartnots dostalo v osmdesátých letech jeden z nejmodernějších terminálů bývalého SSSR. Následné období rozpadu SSSR, války o Náhorní Karabach a uzavření hranic s Ázerbájdžánem a Tureckem přineslo obrovský propad, zavření všech letišť kromě Jerevanu, kolaps civilního letectví a omezení počtu cestujících. Ačkoliv nové milénium přineslo vzmach, krach národní vlajkové letecké společnosti Armavia v roce 2013 vrátil Arménii zase zpátky.

Až poslední léta přinášejí nové příležitosti. Jerevan Zvartnots má nový moderní terminál, pro civilní leteckou dopravu se otevřelo výše zmíněné letiště Gyumri Širak na severu Arménie a letos se otevře letiště Sjunik Kapan na jihu Arménie. Pozemní hranice s Ázerbájdžánem a Tureckem zůstávají uzavřené, což paradoxně přispívá k rozmachu letectví. Další výhodou pro nové dopravce je absence turecké konkurence. Vzdušný prostor mezi Tureckem a Arménií uzavřený není, ale Turkish Airlines z politických důvodů jako vlajková letecká společnost do Jerevanu nelétají. Povoleny jsou jen chartery, což ale donedávna obcházel turecký AtlasGlobal, který pravidelně létal do Istanbulu, avšak v listopadu 2019 přerušil z finančních důvodů svoji činnost, a je otázkou, zda-li své lety obnoví. Díky rozmachu turismu a kupní síle arménské diaspory tak na arménském trhu působí i společnosti, pro něž jinak má východní postsovětský trh slabý potenciál, např. Air France nebo Brussels Airlines.

Arménie pro krachu Armavie zatím nemá vlajkovou leteckou společnost, ani soukromou společnost, která by měla zájem létat do Prahy. Na straně ČSA jistou naději vzbuzuje nákup letadel Airbus A-220, se kterými bude létat do Jerevanu např. Air Baltic. Ovšem to se bude týkat až roku 2021, a ještě k tomu musí být splněna podmínka zprovoznění uzemněných Boeingů 737 MAX. Low-costové společnosti zatím Prahu míjejí, byť jistou naději vzbuzuje reaktivace činnosti Wizzairu na pražském letišti, který létá z Prahy do gruzínského Kutaisi a nově zavádí linky do Kišiněva a Bukurešti.

Arménské letectví ale není zajímavé jen pro civilní dopravce. V roce 2018 se podařilo české společnosti s ruskými majiteli Aircraft Industries produkující v Kunovicích letouny L 410 prodat jeden arménské společnosti Atlantis, což souvisí mj. s otevřením třetího civilního letiště v Kapanu – byť odloženého až na rok 2020 – kam se Atlantis chystá létat. Zatím využívá L 410 pro charterové lety do Batumi. Plánuje koupit i druhý letoun L 410.​

Na vzestupu je i letiště v Gjumri při hranicích s Tureckem. Foto: Shutterstock

Šance pro malé stroje

Vzhledem ke kráse a dramatičnosti arménské krajiny se rozvíjejí také turistické lety, zatím jen v malých vrtulnících a letadlech pro max. 4 pasažéry (dohromady jde v celé Arménii zhruba o čtyři stroje), ale majitelé cestovních kanceláří provozujících tyto turistické lety projevily živý zájem o českou produkci firem jako je Orbis Avia, jejichž letoun SM-92TE Praga Alfa pojme až sedm cestujících, nebo Zlín Aircraft, jejichž letouny  ZLIN Z 143 LSi GENIUS a ZLIN Z 242 L GURU se již osvědčily ve světě.

Kromě civilního letectví je pro Česko zajímavé i letectví vojenské. Zde jsou možnosti omezené kvůli ekvidistančnímu přístupu vůči zemím v konfliktu, tj. Arménii a Ázerbájdžánu, což omezuje vývoz smrtících zbraní. Cvičných letounů se však toto omezení netýká. Arménie sice nemá finance na pořízení letounů nových, ale při návštěvě českého ministra obrany Lubomíra Metnara v Arménii v dubnu 2019 byla podepsána dohoda o technicko-vojenské spolupráci a mj. byla debatována možnost oprav a renovace šesti cvičných letounů Aero L-39 Albatros.

Loni navštívili v součinnosti s naším zastupitelským úřadem Arménii zástupci Letiště Praha nebo české pobočky GE Aviation. Společnost Atlantis v říjnu 2019 sponzorsky poskytla svůj L-410 pro přesun sólistek opery a české senátní a pražské delegace mezi Jerevanem a Tbilisi. Zastupitelský úřad rovněž nejednou hovořil s šéfkou Výboru pro civilní letectví a komunikoval jak s Letištěm Praha, tak s ČSA a jejich arménským partnerem společností Visa Concord. Všechny tyto akce vyvrcholí v roce 2020 projektem ekonomické diplomacie, který přivede arménské partnery na incomingovou misi do českých leteckých společností a na letiště. Lze tak doufat, že se na arménském trhu podaří umístit další české letouny a že přímá linka Praha – Jerevan bude v dohledné době obnovena.

Jan Plešinger, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Jerevanu

 

ministr Tomáš Petříček navštívil firmu Linet