RUMUNSKO POZASTAVILO PRODEJ ENERGETICKÝCH FIREM. TÝKÁ SE TO I ČEZu

Aby v neklidné koronavirové době nedošlo k nájezdu „finančních žraloků“ na aktiva energetických společností, objevil se v dubnové rumunské vojenské vyhlášce upravující chod státu během krize covid-19 následující bod: „Během stavu nouze jsou procedury pro prodej/nákup většinových podílů společností v národním energetickém systému pozastaveny, bez ohledu na formu jejich vlastnictví“.

Tento bod se přímo týká rumunských aktiv ČEZu, který opouští rumunský energetický trh a jeho portfolio bylo předmětem zájmu mnohých energetických a finančních skupin.

Koncem června bylo potvrzeno, že čtyři soukromé společnosti – India Power Corporation, maďarská energetická skupina MVM (Magyar Villamos Művek), německá energetická skupina E. ON a německá skupina finančních služeb Allianz – jsou nejpravděpodobnějšími uchazeči, kteří budou soutěžit s rumunským státem kontrolovaným konsorciem Hidroelectrica – Electrica – SAPE o rumunská aktiva české skupiny ČEZ.

ZÁVAZNÁ NABÍDKA RUMUNSKÉHO KONSORCIA

Podle deníku Ziarul Financiar rumunské konsorcium v červnu předložilo závaznou nabídku. Stejné zdroje odhadují, že obchod s elektřinou skupiny ČEZ v Rumunsku je oceněn na přibližně 500 milionů eur. Největší rumunská větrná farma v majetku ČEZ, která vzbudila zájem společnosti Hidroelectrica, je oceněna na přibližně 400–500 milionů eur, a část distribuční sítě ČEZ asi na 50 milionů eur. Hidroelectrica předložila podle deníku svou nabídku 25. června jako součást konsorcia se společnostmi Electrica a SAPE. Společnost již ve své výroční zprávě za rok 2019 uvedla, že má zájem o veškerá rumunská aktiva české společnosti.

Na pozadí diskusí o prodeji, respektive změně vlastnických práv, a ústupu ČEZu z rumunského energetického trhu by nemělo uniknout pozornosti, že energetika stále patří mezi klíčové rumunské oborové příležitosti. Tento fakt je umocněn vládními plány hospodářské obnovy po pandemii covid-19, které zahrnují významné veřejné investice do energetické infrastruktury.

PŘÍLEŽITOSTI PRO ČESKÉ FIRMY

Pro české firmy tak může být velice perspektivní participace na výstavbě nových, nebo na rekonstrukcích a modernizacích stávajících energeticky neefektivních elektráren. V centru pozornosti českých zájemců by měly být projekty na zvyšování energetické účinnosti, v Rumunsku sílí trend na využití smart technologií. Příležitosti se rovněž rýsují v segmentu obnovitelných zdrojů, včetně malých vodních elektráren, a rozvodných energetických páteřních sítí.

Z pohledu českého důrazu na jadernou energetiku je a bude zajímavé sledovat turbulence při chystané dostavbě 3. a 4. bloku v jaderné elektrárně Cernavoda. V roce 2015 podepsala rumunská Nuclearelectrica memorandum o dostavbě 3. a 4. bloku se společností CGN – China General Nuclear Power.

Nicméně v lednu 2020 premiér Ludovic Orban prohlásil, že vláda bude chtít od memoranda odstoupit. Jako důvod poněkud překvapivě uvedl Zelenou dohodu pro Evropu – takzvaný Green Deal Evropské unie, a nikoliv bezpečnostní důvody nebo obavy z financování, které provázely rozhodnutí o spolupráci s Čínou od počátku.

Rudolf Opatřil, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Bukurešti