Rumunsko chystá restrukturalizaci pracovního trhu

Rumunsko se připravuje na oživení hospodářství poté, co bude překonána koronavirová pandemie. Již v létě přijalo Národní investiční a ekonomický plán obnovy, teď vláda oznámila, že na rozvoj široce pojaté sociální oblasti uvolní během příštích pěti let v přepočtu asi 4 miliardy eur.

Ilustrační foto Shutterstock

Země se ocitla v situace, kdy roste nezaměstnanost. Velmi dramaticky dopadá krize například na restaurace a ubytovací služby. Prezident Rumunské federace hotelového průmyslu Calin Ile uvedl, že do konce roku bude propuštěno 100tisíc zaměstnanců a odvětví utrpí ztráty ve výši 3 mld. EUR kvůli vládním omezením. Podle analytiků bude celková nezaměstnanost teprve narůstat a tzv. druhá vlna pandemie COVID jistě neřekla poslední slovo.

Tíživé situaci na pracovním trhu odpovídá i výše prostředků, které chce vláda vynaložit na jeho sanaci. Rumunsko je podle premiéra Ludovica Orbana jediným členským státem EU, který v první polovině roku 2020 zvýšil podíl investic ve srovnání s první polovinou roku 2019. Zmínil primárně důležité investice do zdravotnické infrastruktury a potvrdil, že budou následovat další prostředky ve výši 4 miliard eur.

Nejvýznamnější pomoc se bude týkat prodloužení doby podpory takzvané technické nezaměstnanosti. Vláda je připravena postupně uvolňovat 180 mil. eur měsíčně a podpora opětovného zahájení ekonomické činnosti a obsazení pracovních míst, kdy vláda předpokládá výdaje ve výši takřka 800 mil. eur.

Vláda podporuje home office

V souvislosti s podporou oživení zaměstnanosti je pro home office v rumunském národním plánu na ekonomickou obnovu země uvedeno, že každý takový pracovník (v Rumunsku nazývaný teleworker) má nárok na finanční subvenci ve výši 2 500 rumunských leu (asi 14 tisíc Kč) , aby měl prostředky na nákup potřebného technologického zázemí a služeb. Příslušnou částku může zaměstnavatel požadovat od státu do 31. prosince 2020 a bude v rámci dostupných prostředků hrazena z rozpočtu na pojištění v nezaměstnanosti za předpokladu, že zaměstnanci pracovali v režimu práce z domova po dobu nejméně 15 pracovních dnů během nouzového stavu.

V srpnu 2020 vstoupilo v Rumunsku v platnost nařízení, které reguluje formu kurzarbeitu. Nařízení uvádí minimální procento dotčených zaměstnanců: nejméně 10 % z celkového počtu a nejméně 10 % snížení obratu ve srovnání s loňským rokem. Procentní částka poskytnutá státem činí 75 % rozdílu mezi celkovou hrubou mzdou zaměstnance před zkrácením pracovní doby a hrubou mzdou odpovídající délce pracovní doby po zkrácení.

Se snahou o znovuzaměstnání souvisejí i granty sloužící profesionálnímu vzdělávaní zaměstnanců ve výši 32 mil. eur a stimulace zaměstnávání mladých lidí, resp. osob starších 50 let a Rumunů vracejících se ze zahraničí. Vláda vidí jako důležitou právní ochranu nízkopříjmových skupin. K udržení pracovních míst pro mladé lidi počítá vláda s rozpočtem 300 mil. eur.

Na podporu trhu práce chce rumunská vláda uvolnit v přepočtu až 4 miliardy eur. Foto Shutterstock

Balíčky i vouchery pro seniory

Důležitou součástí vládního plánu rumunské vlády jsou opatření sociální ochrany občanů ve výši 355 mil. eur. Pro takzvané zranitelné osoby, kterých je odhadem 1,2 milionu lidí, se počítá s přidělením balíčků potravin a hygienických materiálů, celkový rozpočet pro tyto účely je 225 mil. eur. Pro osoby starších 75 let, které mají nižší než zaručený minimální příjem, se budou vydávat vouchery na teplé jídlo. Příjemců by mělo být cca 250 tis osob, rozpočet je 100 mil. eur. Podobně by se měly vydávat vouchery pro žáky pocházejících z rodin s nízkými příjmy na nákup školních potřeb, oblečení a obuvi. Jednalo by se asi o 400 tis dětí, rozpočet je odhadován na 30 mil. eur.

Ministerstvo financí také oznámilo, že v tomto roce ani v roce 2021 nemá v plánu zvyšovat daně, neboť již má fiskální řešení pro současné ekonomické problémy spojené s pandemii viru covid-19. Premiér Ludovic Orban v této souvislosti také poukázal, že se vládě daří využívat finančních prostředků z EU, a to ať už ze standardního rozpočtu či podpůrných programů typu SURE.

Komplexní podpora a restrukturalizace pracovního trhu a sociálních služeb může přinést pro české firmy podílet se na digitalizaci státní správy, tvorbě IT systémů, ale prostor se otevírá i v potravinářském průmyslu, například při dodávkách balené, sušené potraviny a podobně. Za úvahu by jistě stálo i přímé zapojení se do některých programů – například na nákup školních potřeb, oblečení a obuvi.

Rudolf Opatřil, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Bukurešti

 

Díky našim firmám o nás ví celý svět