ŘEKOVÉ DOHÁNĚJÍ ZPOŽDĚNÍ V ODPADOVÉM HOSPODÁŘSTVÍ

Řecký Národní plán hospodaření s odpady 2020-30 se snaží dohonit zpoždění, které má země v odpadovém hospodářství. Kromě posílení třídění komunálního odpadu u zdroje a jeho recyklace je novinkou orientace na výstavbu spaloven. Plán může být příležitostí pro české firmy, které nabízí moderní recyklační a spalovací technologie.

Ilustrační foto: Shutterstock

Řecko dlouhodobě zaostává v likvidaci odpadů a platí Evropské komisi pokuty za nedovolené nebo neuspokojivě řešené skládky. Více než 80 % odpadů končí na skládkách (evropský průměr 24,5 %, ČR 49 %) a jen zhruba 5 % se recykluje. Ještě slabší výkon má jihoevropská země v cirkulární ekonomice, když pouze 2,4 % spotřebovaných surovin pochází z recyklace (evropský průměr 11,2 %, ČR 8,1 %).

NOVÉ AMBICIÓZNÍ CÍLE

Cíle Národního plánu hospodaření s odpady 2020-30, který byl schválen letos v srpnu, jsou ambiciózní:

  • do roku 2022 skončit s nekontrolovaným ukládáním odpadu a rekultivovat nedovolené skládky,
  • do roku 2030 vybudovat po celém území 43 závodů na zpracování komunálního odpadu, až 46 závodů na zpracování jeho organických složek a 4 spalovny na energetické využití zbytků odpadu. Prvních 26 závodů na zpracování komunálního odpadu a 35 na zpracování organického odpadu by mělo být uvedeno do provozu v roce 2023.

Třídění komunálního odpadu u zdroje a oddělený sběr budou rozšířeny na více složek: papír, sklo, plast, hliník, organický odpad, textilie/oděvy, nebezpečný a zbytkový odpad. Třídící centra a recyklační závody by měly být modernizovány, organický odpad využit jak energeticky (biomasa), tak i kompostován, a zbytky komunálního odpadu využity pro výrobu energie spalováním. Technické parametry nových provozů budou specifikovány v rámci veřejných soutěží. Objem recyklovaného odpadu by se tak měl do roku 2030 zvýšit na 60 % a naopak objem odpadů ukládaných na skládkách klesnout na 10 %.

PARTNERSTVÍ VEŘEJNÉHO A SOUKROMÉHO SEKTORU

Většina projektů bude realizována na regionální úrovni a spolufinancována soukromým kapitálem formou PPP – partnerství veřejného a soukromého sektoru. Tímto způsobem bude možné doplnit prostředky alokované Řecku z fondů Evropské unie.

Plán může být příležitostí pro české firmy, které jsou připraveny investovat do projektu kapitál nebo nabídnout investorům moderní recyklační a spalovací technologie. Příkladem může být také český model cirkulární ekonomiky.

Martina Kapounová, ekonomická diplomatka

Jitka Chromcová, ekonomická specialistka, Velvyslanectví ČR v Aténách

 

Díky našim firmám o nás ví celý svět