ŘECKO POPRVÉ V HISTORII ZVAŽUJE JÁDRO. POMŮŽE MU ČESKÁ ZKUŠENOST?

Přestože slovo „atom“ pochází z řečtiny, Řecko v minulosti nebylo příliš dychtivým zastáncem jaderné energetiky. Nyní – mimo jiné díky nástupu nových technologií, aktivizaci sousedů i zvýšené poptávce po elektrické energii – se však přístup řecké vlády, která má zájem využít i české zkušenosti s jádrem, začíná měnit.

Řecko jako seizmicky velmi aktivní oblast dosud o jadernou energetiku neusilovalo zejména z bezpečnostních důvodů. V posledních letech se zaměřilo na obnovitelné zdroje energie (OZE), které aktuálně vyrábějí více než polovinu elektrické energie v zemi. Jako základní zdroj využívá energii ze zemního plynu (asi třetina produkce) a postupně uzavírá své uhelné elektrárny (pod pět procent produkce).

V souvislosti s tím, jak narůstá poptávka po elektřině, a s evropskými plány na dekarbonizaci ale Řecko v budoucnu bude potřebovat nějaký nový stabilní „baseload“ zdroj jako doplněk OZE. Podle hodnocení řecké vlády je takovým ekologickým zdrojem jedině jádro, které navíc už využívá – nebo brzy využívat bude – i sousední Bulharsko, Turecko a Srbsko.

Pro ostrovy i pro lodě

Začátkem března 2026 premiér Kyriakos Mitsotakis vystoupil na summitu Mezinárodní agentury pro atomovou energii k jaderné energetice v Paříži. Sdělil, že Řecko považuje odklon EU od tohoto energetického zdroje za chybu a že bez něj se unii nemůže podařit posílit strategickou autonomii, konkurenceschopnost ani se přiblížit k dekarbonizačním cílům. Uvedl také, že Řecko plánuje prozkoumat možnosti zakomponování jaderné energie do svého energetického mixu, zejména v podobě malých modulárních reaktorů (SMR), které považuje za levnější, flexibilnější a bezpečnější alternativu.

Řecký kabinet plánuje vytvořit výbor, který zhodnotí proveditelnost tohoto projektu v zemi, specifikuje potřeby a vytipuje případná místa nových možných jaderných elektráren. Kromě míst na pevnině nebo na ostrovech se vláda zajímá také o novou technologii plovoucích jaderných elektráren, jež by elektřinu dodávaly zejména do přístavů a pobřežních továren.

Dále Řecko zkoumá možnosti použití jaderného pohonu na komerčních dopravních lodích. Mezi jeho výhody by patřila výměna paliva pouze jednou za pět až sedm let, což by navýšilo operační flexibilitu a pomohlo snížit volatilitu cen. Nadějí v tomto ohledu by mohly být i thoriové reaktory, hodnocené jako bezpečnější než klasické.

Česká expertíza by se hodila

Tato změna energetické strategie nahrává rozvoji česko-řecké spolupráce. Česko je zakládajícím členem evropské Jaderné aliance, která propaguje jadernou energetiku jako nástroj dekarbonizace a energetické bezpečnosti. Řecko v červnu 2025 vyjádřilo zájem o členství a v říjnu 2025 se stalo pozorovatelem. Zatímco Řecko o jádru teprve uvažuje, česká zkušenost je delší než šedesát let. Vzhledem k naší rozsáhlé expertíze v průmyslu i ve výzkumu se tak nabízí příležitost ke sdílení nejlepší praxe nebo spolupráce na vývoji SMR – o které Řecko stojí obzvláště – jak pro pozemní aplikace, tak třeba i pro lodní dopravu.

Martina Dočkalová, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR v Athénách