ŘECKO PLÁNUJE MASIVNÍ INVESTICE DO SKLADOVÁNÍ ENERGIE

Více než polovinu své elektrické energie již Řecko vyrábí z obnovitelných zdrojů. Jeho kapacity pro skladování elektřiny tomu ale neodpovídají, což vede k ekonomickým ztrátám společností i zvýšeným nákladům pro spotřebitele. Vláda se proto intenzivně snaží tento hendikep dohnat a plánuje do roku 2028 do posílení energetické odolnosti, včetně rozvoje akumulačních kapacit, investovat až 1,5 miliardy eur.

Řecko v posledních letech zažívá rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE), jejichž instalovaný výkon již přesáhl polovinu energetického mixu. Díky slunečnému klimatu (až 300 slunečných dní v roce) vznikají rozsáhlé solární parky zejména v centrálním Řecku, Thesálii a na Peloponésu. Větrné elektrárny se budují hlavně na ostrovech v Egejském moři a v horských oblastech pevniny, kde jsou vhodné povětrnostní podmínky. Dominují onshore projekty napojené na nově budované přenosové sítě a podmořské kabely.

Řecko zároveň připravuje první offshore větrné parky v Egejském moři a u Kréty. Dále je v zemi v provozu šestnáct velkých vodních elektráren (nad 15 MW) a více než třicet významných menších. Elektřinu produkují rovněž zařízení na energetické využití biomasy, zejména v sektoru zemědělských a lesnických zbytků. Pro případné nové projekty jsou perspektivní regiony Thesálie, Západní Makedonie a Peloponés, kde vzniká značné množství organického odpadu z produkce oliv, vinné révy či obilovin.

Skladování jako nutnost

Rostoucí podíl OZE v energetickém mixu nicméně v posledních letech destabilizuje řeckou přenosovou soustavu. V době vysoké výroby vede k výskytu nulových či záporných cen elektřiny, k mohutnému vývozu nebo k nucenému omezování výroby – odhadem o dvacet i více procent. Země proto kriticky potřebuje rychle dobudovat dostatečnou infrastrukturu pro skladování elektřiny. Rozvoj akumulace je i jednou z priorit aktualizovaného řeckého Národního energetického a klimatického plánu. Na horizontu jsou také rozsáhlé investice z národních prostředků do posílení energetické odolnosti, včetně oblasti úložišť, ve výši až 1,5 miliardy eur do roku 2028.

Přestože ve fázi povolovacích procesů je akumulační infrastruktura o kapacitě asi 12 GW, realisticky se do roku 2030 počítá s instalací přibližně 4,3 GW bateriových úložišť (BESS) a 1,9 GW přečerpávacích elektráren (PVE). Klíčovým projektem v oblasti PVE je vodní nádrž Amfilochia od společnosti Terna Energy v oblasti Aitoloakarnania, která bude mít výkon 0,68 GW. Investice přesahuje 600 milionů eur. Bude se jednat o největší zařízení pro skladování energie v Řecku. Země také experimentuje s možností využití energetických nadbytků pro výrobu zeleného vodíku, který je následně možné použít jak pro opětovnou výrobu elektřiny, tak v oblasti dopravy. V pokročilé fázi je projekt takzvaného vodíkového údolí v rámci rafinerie Motor Oil Hellas v obci Ag. Theodori poblíž Athén.

Největší hráči

Rozvoj akumulace v Řecku podporují také evropské fondy Recovery and Resilience Facility (RRF) a nové aukční mechanismy. První řecké velkokapacitní BESS již vstupují do provozu. Významná část nových bateriových projektů vzniká v bývalých lignitových regionech Západní Makedonie jako součást transformačního úsilí. Společnost Techniki Energiaki v dubnu 2026 spustila úložiště o celkovém výkonu 16,7 MW a kapacitě 33,4 MWh. Firma Motor Oil Hellas prostřednictvím své dceřiné firmy More dokončuje tři bateriová úložiště o celkové kapacitě 72 MW / 144 MWh. PPC/DEI (Public Power Corporation) finišuje projekty Ptolemaida 4 (50 MW / 100 MWh) a Melitis (48 MW / 96 MWh) a připravuje projekt Amyntaio (50 MW / 200 MWh).

O oblast BESS se dlouhodobě zajímá také česká firma Covenergo, která již vyhrála několik aukcí a má rozpracovaný jeden projekt s kapacitou 36 MWh v severním Řecku, který by měl být spuštěn už letos na podzim. Příležitostí ale bude mnoho i pro další české zájemce.

Martina Dočkalová, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR v Athénách

Jan Roček, stážista, Velvyslanectví ČR v Athénách