Rakousko zažívá solární boom, chybí však lidé i komponenty

Instalovaný výkon nových solárních elektráren v Rakousku loni poprvé překonal hranici jednoho gigawattu a stále stoupá. Země má rozsáhlý systém podpory instalace, výroby i skladování elektřiny ze slunce, potýká se ale s nedostatkem řemeslníků i některých komponent.

Rakouský fotovoltaický trend, který začal už před ruskou invazí na Ukrajině, má potenciál v letošním roce dále pokračovat. Již v roce 2021 se instalovaný výkon 740 MW oproti roku 2020 zdvojnásobil. Podle odhadů sdružení Technologieplattform Photovoltaik Austria budou mezi lety 2023 a 2030 každoročně instalovány solární panely s výkonem 1,2 až 1,5 GW, což odpovídá produkci 3-5 větších vodních elektráren na Dunaji. Spolková vláda poskytla v loňském roce na podporu fotovoltaiky 395 mil. eur, v letos má částka dosáhnout 600 mil. eur.

Dotace i solární aukce

Zákon o obnovitelných zdrojích energie (EAG – Erneuerbaren-Ausbau-Gesetz), schválený v červenci 2021, stanovil rámcové právní podmínky pro to, aby Rakousko mohlo do roku 2030 získávat veškerou elektřinu z obnovitelných zdrojů (OZE) a dosáhnout klimatické neutrality v roce 2040. Celkově má být do rozšiřování OZE investována 1 mld. eur ročně po dobu 20 let. Díky schválené legislativě a investicím by jen v oblasti fotovoltaiky mělo být vytvořeno až 60 tisíc nových pracovních míst. Na základě legislativy EAG se počítá s celou řadou investičních dotací na výstavbu nebo transformaci nových či stávajících zařízení na výrobu solární elektřiny a rozšiřování efektivního systému úložišť pro uchovávání zejména letních přebytků vyprodukované elektřiny. Stejně jako v roce 2022 je i letos je v kategorii A (do 10 kW) možnost využít pevné sazby podpory (285 eur/kWp), zatímco subvence v ostatních třech kategoriích (B: 10-20 kWp, C: 20-100 kWp a D: 100-1000 kWp) podléhají v souladu s EAG novému podpůrnému nástroji – takzvaným aukcím, v jejichž rámci stanoví ministerstvo klimatu (BMK) pouze horní hranici, respektive maximální výši podpory na kWp.

V souladu s EAG se i běžný občan může na využití OZE podílet v rámci legislativou ukotvených a postupně vznikajících energetických společenství, a to jak na výrobě, tak na sdílení nebo prodeji vyrobené zelené energie prostřednictvím veřejných distribučních sítí. Rakušané solární energii, stejně jako sousední Německo, velmi podporují, o čemž svědčí fakt, že už dnes by pro dvě třetiny obyvatel přicházelo v úvahu stát členy lokálních energetických společenství.            

Spolková vláda zároveň se schválením zákona o obnovitelných zdrojích spustila program „Milión střech“ zaměřený na různé typy budov. V rámci tohoto programu chce umožnit využití budov a pozemků pro fotovoltaické systémy a umožňuje požádat o dotaci ve výši 45 až 60 % celkových investičních nákladů.

Podpora střešních instalací

Vídeňský program „solární ofenzívy“ má ambiciózní cíl umožnit do roku 2030 až 900 tisíc domácnostem vyrábět vlastní solární elektřinu. K instalaci panelů se plánuje využít již existující a doposud nevyužité plochy, jako jsou například střechy domů, fasády firemních budov, škol a továren, ale i plochy parkovišť a skladů. Díky dotačním programům města Vídně mohou využít potenciál stávajících střešních ploch také firmy. Město v rámci solární ofenzívy nově schválilo možnost instalovat malé solární panely i na obecních domech. Nově tak budou moci nájemníci, jejichž byty mají balkón, terasu nebo lodžii, instalovat panely s výkonem do 800 wattů. Vídeň se tak chce postupně stát zcela nezávislou na fosilních zdrojích energie.

Boom brzdí dlouhé lhůty i nedostatečná kapacita sítí

Rakouský fotovoltaický boom vytváří příležitosti také pro české firmy. Kvůli chybějícím pracovním silám rakouští zákazníci v současnosti musí při instalaci fotovoltaických panelů počítat s dlouhými čekacími dobami, potýkají se také s nedostatkem panelů, měničů napětí a solárních baterií. „Máme problémy s dodávkami u důležitých součástek, v současnosti třeba u měničů. K tomu jsou navíc firmy provádějící instalace v důsledku poptávky přetíženy. Chybí kvalifikovaní pracovníci,“ uvádí Johannes Zimmerberger, jednatel společnosti Linz Netz provozující distribuční soustavy. Z rakouské produkce pochází 14 % instalovaných panelů a téměř polovina měničů. Na vysokou poptávku a nedostatek komponent již zareagovali velcí rakouští dodavatelé energie, kteří zejména pro domácnosti přechodně pozastavili nabídku instalace panelů nebo uvádějí dodací lhůty až 8 měsíců. Experti zároveň upozorňují na nezbytnost zrychlení výstavby rozvodných sítí a poukazují na to, že v některých částech Rakouska provozovatelé sítí odmítají další připojení solárních panelů kvůli omezené kapacitě trafostanic. Rakousko nicméně počítá do roku 2030 až s devítinásobným nárůstem počtu solárních panelů. Podle dostupných odhadů je nyní v celém Rakousku zásobováno solární elektřinou cca 620 tisíc domácností. Elektřina vyrobená pro vlastí spotřebu (do 25 MWh ročně) je v zemi navíc osvobozená od daně.

Pavlína Šrámková, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR ve Vídni