RAKOUSKÁ ELEKTŘINA MÁ BÝT POUZE Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ. UŽ V ROCE 2030

Rakouská vláda pokračuje ve svém ambiciózním plánu – do roku 2030 má v plánu získávat elektrickou energii pouze z obnovitelných zdrojů (OZE) a do roku 2040 plánuje dosažení klimatické neutrality. V současnosti získává Rakousko 34-35% energie z OZE, v tomto energetickém mixu tvoří elektřina 20 %, přičemž téměř 70 % celkové koncové spotřeby elektřiny získává Rakousko již nyní z OZE. Vláda se navíc chystá ročně investovat do výstavby OZE zhruba 10 miliard eur.

Ilustrační foto: Shutterstock

Na konci roku 2020 dosáhl počet větrných elektráren v Rakousku 1307. Většina energie z větrných elektráren se produkuje na území Dolního Rakouska a Burgenlandu. Dolní Rakousko se v rámci celé země podílí na výrobě větrné, fotovoltaické a biomasové energie dokonce celou polovinou. Zatímco v létě je Rakousko, co se týká výroby elektřiny, soběstačné, v zimě musí 15–40 % energie dovážet. K tomu, aby Rakousko do roku 2030 vyrábělo veškerou elektřinu z OZE, bude muset podstatně zvýšit výrobní kapacity. V rámci energetické transformace počítá s využitím tzv. zeleného plynu, ale i zeleného vodíku.

SOLÁRNÍ ENERGIE VE VÍDNI

Podle posledních průzkumů jsou města zodpovědná až za 80 % skleníkového efektu. Společnost Wien Energie předpokládá investice cca 500 milionů eur do výstavby zařízení na výrobu obnovitelné energie a do ochrany klimatu. Vídeň sází na solární zdroje a již v první polovině 2020 vyprodukovalo město o 60 % více solární energie než v předchozích letech. Ve městě se nachází i největší rakouská solární elektrárna s výkonem 11 MW. Do roku 2030 by se měl její výkon zvýšit na 600 MW a zajistit ekoproud pro cca 250 tisíc domácností.

K tomu, aby bylo Rakousko do roku 2030 schopno získávat elektrickou energii pouze z OZE, bude muset navýšit výrobu čisté energie o 27 TWh. V praxi to znamená navýšení fotovoltaiky o 11 TWh, větrné energie o 10 TWh, vodní energie o 5 TWh a energie z biomasy o 1 TWh. Roční náklady na výstavbu nových zdrojů tak dosáhnou cca 1 miliardy eur a pravděpodobně také navýší ceny pro koncového uživatele. Lze navíc předpokládat, že v příštích 20 letech se spotřeba elektřiny i kvůli tlaku na elektromobilitu zdvojnásobí.

Solární panely na vídeňské střeše. Foto: Shutterstock

KLÍČOVÁ ROLE PRO VODÍK

K dosažení klimatických cílů může dále zásadním způsobem přispět i vodík. Technická univerzita v Grazu se výzkumem vodíku a palivových článků zabývá na špičkové úrovni. Výzkumné prostředí hlavního štýrského města přilákalo ke spolupráci řadu společností, mezi ně patří kromě Verbundu, Innio Jenbacher a AVL i několik výzkumných center jako HyCentA či Large Engines Competence Center (LEC).

Rakousko sází rovněž na fakt, že v zemi velmi podporovaná elektromobilita je jednou z oblastí, kde by právě vodík mohl zaujmout stěžejní pozici. Pro společnosti jako Magna či AVL je téma vodíku aktuální již delší dobu. Automobilovému průmyslu by vodík mohl přinést řadu výhod, vodíkový pohon je elektrický a lokálně jsou tedy vodíková auta zcela bezemisní. Ve srovnání s elektromobily poháněnými bateriemi zabere tankování kratší dobu a vodíkový pohon umožňuje rovněž delší dojezdy.

K dalším výhodám patří i nižší zátěž elektrifikační soustavy, neboť vodík lze vyrábět průběžně a může být v potřebnou dobu natankován, díky čemuž dochází k eliminaci využívání rychlonabíjecích stanic. Neznámou ale zatím zůstává, zda je možné vyrábět takové množství vodíku, které by pokrylo danou poptávku. Největší rakouský koncern ve výrobě elektřiny Verbund pracuje na projektu, který má za cíl vybudovat evropský řetězec na výrobu a transport zeleného vodíku. Ten má být následně využíván nejen v dopravě, ale i průmyslu.

Podle představitelů Verbundu se předpokládá, že v první fázi by zelený vodík mělo využívat jak Rakousko, tak Bavorsko. Ve druhé fázi, pokud rakouská produkce zeleného vodíku nebude stačit, počítá Rakousko s tím, že by se zelený vodík mohl vyrábět v jihovýchodní Evropě. Takzvaný „made in Europe“ vodík pak bude do Rakouska a Německa transportován podél Dunaje koridorem TENT-T. Na projektu se podílí i Evropská komise, odběratelé zeleného vodíku a technologičtí partneři.

NEREÁLNÝ CÍL?

Podle některých expertů by však mohlo dosažení cíle stoprocentního přechodu na obnovitelné zdroje pro výrobu elektřiny trvat déle. Bude zapotřebí rozšířit úložiště energie, nelze vyloučit ani využití jiných technologií pro ukládání energie a budování plynových zásobníků. Je možné, že se zemní plyn bude nadále využívat jako surovina pro překlenovací technologie. Plynové elektrárny mohou v případě potřeby kompenzovat výkyvy ve výrobě energie z OZE. Stěžejní bude i výstavba rozvodových sítí tak, aby mohla být energie získaná z obnovitelných zdrojů směřována do jednotlivých spolkových zemí podle potřeby.

Pavlína Šrámková, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR ve Vídni

 

Díky našim firmám o nás ví celý svět