PRŮZKUM, MODERNIZACE I INVESTICE. KOSOVSKÝ TĚŽEBNÍ PRŮMYSL JE PLNÝ PŘÍLEŽITOSTÍ
Kosovo má bohatá ložiska rozmanitých druhů nerostného bohatství, jeho těžební průmysl se ale dlouhodobě potýká se zastaralými technologiemi, chybějící infrastrukturou a nedostatkem financí. Vláda chce proto přilákat zahraniční investory, přičemž podporuje udržitelné a ekologické postupy.
Ilustrační foto iStock
Podnikatelské prostředí v těžebním sektoru v Kosovu, které má páté největší zásoby lignitu na světě a disponuje řadou nerostných surovin, se stává stále atraktivnějším. Daňový systém, nerostné zdroje, poměrně jednoduché a rychlé postupy registrace podniků – to vše vytváří příznivé prostředí pro zahraniční investory. Kosovský právní systém prošel zásadních novelizací s cílem dosáhnout plného souladu s legislativou EU. Země přijala zákon o udržitelných investicích, který implementuje mezinárodní principy odpovědného a udržitelného investování a je částečně v souladu s pravidly EU. Zavádí prioritní odvětví pro investice, jako je výroba, zemědělství, informační a komunikační technologie, vzdělávání, zdravotnictví, cestovní ruch, doprava, energetika, a právě i těžba, a stanovuje národní cíle, mezi které patří zvýšení výroby a exportu, podpora oběhového hospodářství nebo například zvýšení konkurenceschopnosti.
Nové zóny pro prospekci
Kosovská vláda označila na svém území jedenáct oblastí jako „zóny zvláštního zájmu“ pro průzkum různých nerostů, které se řeší prostřednictvím výběrových řízení. Konkrétně se jedná o – Vllahi- Zjaqë (olovo, zinek), Gumnishtë (olovo, zinek), Karaqë (olovo, zinek), Baks (nikl, kobalt), Tërstenik (železo, nikl), Magurë Golesh (magnézium, nikl), Žegovcë (olovo, zinek), Bresalcë (olovo, zinek), Bushincë-Bolec (olovo, zinek); Debëllde (vzácné minerály, křemenec), Deva (chrom, platina).
Největším těžebním komplexem v zemi je Trepča (Trepça), kde bylo v dobách bývalé Jugoslávie bylo v Trepči zaměstnáno před 20 tisíc pracovníků. Leží v širokém pásu, který je bohatý především na olovo a zinek, ale také stříbro a řada minerálů. Majoritním vlastníkem dolů Trepča je stát (80 %), zbývající pětinu vlastní zaměstnanci. Ředitel dolu Trepča v Jižní Mitrovici Faton Ahmeti při rozhovoru se zástupkyní českého velvyslanectví zmínil, že těžební kapacity dolu jsou ještě veliké, hlavním problémem je ale absence moderních technologií, ať už dopravníkových pásů, odvětrávací technologie, čerpadel nebo například zařízení pro vícestupňovou flotaci.
Turci investovali do niklu a kobaltu
Dalším známým hráčem v těžebním sektoru v Kosovu je firma NewCo Ferronikeli se sdílem v Gllogocu – Drenasu, jejímž vlastníkem je turecká společnost Yilmaden Holding (součást YILDRIM Group). NewCo Ferronikeli je provozovatelem dvou povrchových dolů Čikatovo a Gllavica a specializuje se především na těžbu a zpracování niklu a kobaltu. Součástí závodu je huť se dvěma rotačními a dvěma elektrickými redukčními pecemi. NewCo Ferronikeli patří mezi největší kosovské exportéry.
Vedle kosovského ministerstva ekonomiky (pod které spadá i společnost Trepča) patří ke klíčovým institucím v těžebním sektoru v Kosovu Nezávislá komise pro doly a nerosty (Independent Commission for Mines and Minerals, ICMM), která má za úkol regulovat sektor a zajišťovat dodržování relevantních zákonů a předpisů. ICMM rovněž po splnění podmínek podle zákona o dolech a nerostech vydává veškeré zásadní licence a povolení.
Jana Kálmán, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR v Prištině