PRŮMYSLOVÉ ZÓNY V PALESTINĚ JSOU PŘÍLEŽITOSTÍ PRO ZAHRANIČNÍ EXPORTÉRY

Palestinské hospodářství prochází obdobím snah o strukturální proměnu s cílem modernizovat průmysl a snížit závislost na izraelském trhu. Správu investičních pobídek a areálů od dubna 2021 zaštiťuje sloučená Agentura pro podporu investic a průmyslových zón (IPIEA) fungující jako jednotné kontaktní místo (One-Stop-Shop). Pro zahraniční exportéry představují vybrané zóny stabilní platformu s právní ochranou, avšak vstup na tento specifický trh vyžaduje důkladné zvážení infrastrukturních i makroekonomických rizik.

Rozvoj výrobních kapacit v Palestině se koncentruje do několika lokalit s velmi rozdílnou úrovní infrastruktury, mezinárodního financování a politické stability. Zatímco moderní zóny nabízejí relativně spolehlivé zázemí, tradiční průmyslové klastry se potýkají s kritickými provozními limity.

Právní rámec, pobídky a realita fiskální krize

Zákon o obchodních společnostech (Companies Law) z dubna 2022 zrušil limity pro zahraniční podíly i nutnost místního partnera, čímž umožnil stoprocentní zahraniční vlastnictví, a zavedl online registraci firem. Standardní daň z příjmu právnických osob (CIT – Corporate Income Tax) činí 15 procent, DPH je 16 procent a platidly jsou ILS, USD a JOD. Kvalifikované projekty schválené IPIEA s investicí nad 100 000 USD do fixních aktiv mohou čerpat tyto výhody:

• Fiskální úlevy: snížení CIT na 10 procent po dobu tří let s možností prodloužení.
• Celní osvobození: bezcelní dovoz strojů, technologií a surovin pro přímou výrobu.
• Podpora exportu: mimořádné pobídky jsou určeny pro projekty, které vyvážejí alespoň 25 procent své celkové produkce a zároveň podíl lokální přidané hodnoty v jejich výrobcích činí nejméně 30 procent celkových nákladů.
• Repatriace: garance volného převodu kapitálu, dividend a mezd v konvertibilních měnách.
• Dotace: program EU (9 milionů eur od dubna 2026) na technologickou modernizaci a relokaci do zón.

Vymahatelnost pobídek ve stínu fiskální krize

České podniky musí vzít v úvahu, že Palestinská národní správa (PNS) se nachází na pokraji platební neschopnosti. Izraelské dlouhodobé zadržování celních příjmů, které tvoří až dvě třetiny příjmů PNS, způsobilo nárůst rozpočtového deficitu na 10,5 procenta HDP a vyčerpalo možnosti domácího financování. PNS dluží soukromým dodavatelům přes 1,6 miliardy USD a státním zaměstnancům vyplácí mzdy se zpožděním či jen částečně.

V této situaci je vymahatelnost finančních stimulů, jako jsou vratky DPH, kompenzace či stabilita „daňových prázdnin“, vysoce nestabilní. V minulosti již PNS musela pod tlakem okolností omezovat rozsah investičních pobídek, aby rozšířila svou daňovou základnu. Existuje také značné riziko administrativních průtahů kvůli poddimenzované a nedostatečně koordinované daňové správě.

Logistika a specifika hraničního tranzitu

Importy jsou směrovány přes izraelské přístavy Ašdod a Haifa, případně přes přechod King Hussein / Allenby Bridge z Jordánska. Tranzit podléhá přísným logistickým standardům:

• Kontejnerizace a paletizace: od srpna 2022 je povolen tranzit 40stopých kontejnerů (do 43 tun). Dovoz striktně vyžaduje paletizaci již v místě původu, což urychluje celní skenování a zamezuje poškození při fyzické kontrole.
• Tranzitní režim: přeprava probíhá standardně metodou překládky z vozu na vůz (tzv. Back-to-Back) za využití kontejnerové/jeřábové techniky financované EU; přímá doprava bez nutnosti překládky (režim Door-to-Door) je povolena pouze pro izraelské tahače.
• Lhůty: celní deklarace a platba cel musí proběhnout 24 hodin před příjezdem, u posouzení shody se standardy 72 hodin předem; nákladní list musí uvádět destinaci „Palestinian Territories“, tranzit přes „Jordan“ a kód „Allenby Bridge“.

Doporučení pro českou exportní praxi

Nejvhodnější vstupní branou jsou plně funkční a mezinárodně podporované zóny v Betlémě (BMIP) a Jerichu (JAIP), které díky energetické a vodní soběstačnosti minimalizují infrastrukturní rizika. Naopak tradičnějším zónám v Hebronu a Nábulusu je z důvodu kritických výpadků dodávek vody a extrémních logistických nákladů způsobených vojenskými zátarasy bezpečnější se vyhnout.

Vzhledem k probíhající fiskální krizi v Palestině by čeští exportéři neměli kalkulovat s daňovými úlevami jako s jistým zdrojem příjmů, ale měli by je vnímat pouze jako sekundární benefit k obchodnímu modelu, který se opírá o přímé platby od soukromých partnerů nebo mezinárodních donorů.

V případě zájmu o detailnější rozbor konkrétní situace může Styčný úřad ČR v Ramalláhu domluvit expertní konzultaci s Honorárním konzulem ČR v Betlémě, kterým je předseda Betlémské obchodní komory Samir Hazbun.

Tomáš Chlopčík, rozvojový a ekonomický diplomat, Styčný úřad ČR v Ramalláhu