PROMĚNA UHELNÝCH REGIONŮ V NĚMECKU JE ŠANCÍ I PRO MALÉ FIRMY

Nová spolková vláda se s vervou pustila do urychlení termínu konce těžby uhlí. Z původního cíle v roce 2038 by se měl stát rok 2030.  Vše musí zrychlit – strukturální plánování na úrovni spolkové i regionální, konkrétní úvahy o transformaci průmyslu, pobídky firmám, a také tok peněz. Proměna těžebních oblastí je velký krok plný výzev a příležitostí, který by neměl uniknout pozornosti českých firem.

Ilustrační foto Shutterstock

Spolkoví i místní politici stojí před velkou výzvou, jak uchopit velkolepou proměnu obrovských území, jak dát vzniknout zcela novému soběstačnému regionu. Spolek má k dispozici svých 40 miliard eur a dalších 16 miliard eur z Evropské komise.  Z této částky poputuje 9 miliard eur přímo do hnědouhelných regionů Lužice (Sasko) a středoněmeckému těžebnímu revíru (Sasko-Anhaltsko).

Nejnovější studie s názvem „Doporučení k podpoře inovací a podnikání ve východoněmeckých uhelných regionech“, kterou sestavili odborníci z řad byznysu, vědy a výzkumu (EIT InnoEnergy, EIT Climate-KIC a DWR eco GmbH), vyzdvihuje význam malých a začínajících firem při nastávající proměně regionu. Právě státem či místními samosprávami řízená a štědrá podpora startupů je klíčem k budoucímu průmyslovému rozvoji oblasti. „Podhoubí“, které startupy vytvoří, přitáhne pozornost velkých průmyslových firem spolu s dalším kapitálem. Stát či místní samosprávní celky, kterým byly přiděleny finance pro transformaci regionu, by měly tyto prostředky použít k výhodným pobídkám pro startupy. Studie otevřeně popisuje chybějící podnikatelskou dynamiku ve východoněmeckých uhelných regionech a konkrétní kroky k jejímu nastartování.

Inovační vouchery

Doporučeno je zřízení „inovačních voucherů“ – nevratné finanční podpory pro vývoj technologického hardwaru v samém počátku příprav projektu, která poskytne větší prostor pro uplatnění metody pokusu a omylu („Trial and Error“). Podpořit je podle studie třeba také  technické stadium výzkumu či vznik pobídek ve formě spoluinvestic státního fondu podle vzoru úspěšného izraelského programu rizikového kapitálu Yozma.

Dalším ze zádrhelů atraktivity regionu pro startupy je komplikovaná administrativa spojená s jejich zakládáním. To by měl změnit nový úřad s názvem „One-Stop-Shop“. Jednalo by se o centrální místo, na které by se obracely všechny podnikatelské subjekty zajímající se o rozjezd podnikání v těchto oblastech. „One-Stop-Shop“ by cílil na odbourání administrativních překážek v procesu zakládání firem, na „zeštíhlení“ a urychlení úředních postupů.

Modelové regiony pro zelené zdroje

Samostatnou kapitolou studie je průmyslový směr, kterým by se saská Lužice a sasko-anhaltské těžební revíry měly ubírat. Zásadním rozhodnutím by mělo být spojení sil obou regionů. Rozdělit si úkoly, které ve vzájemné symbióze přinesou výhody pro obě spolkové země. Zaměřit se na inovace v oblasti ochrany klimatu a energetiky. Obě území by se měla vyprofilovat jako modelové regiony pro zelené suroviny a materiály. Lužice by se měla zaměřit na výrobu obnovitelných zdrojů energie bez  oxidu uhličitého, jako je zelený vodík, region středního Německa by se měl v návaznosti na to stát jejich regionálním odběratelem a zpracovatelem konečného produktu, například v rámci výroby automobilů a baterií. Lužice navíc disponuje velkými nezastavěnými plochami vhodnými k využití pro vznik biomasy.

Doporučující studie je jedním z mnoha ukazatelů směru, jak smysluplně využít peníze. Analýz ideálního postupu již existuje velké množství, všechny se ale shodují na tom, že přeměna uhelných regionů bude mimořádně obtížný a komplikovaný úkol s obrovským potenciálem pro inovační, odvážné a nejlépe ekologicky smýšlející podnikatelské subjekty. Rozsah transformace skýtá prostor pro všechny, kdo projeví zájem – firmy z České republiky nevyjímaje.

Zájemcům o transformaci regionu doporučujeme sledovat webovou platformu Lausitz Invest. K nalezení jsou zde nejen popisy perspektivních odvětví průmyslu či již existujících společností s chutí do dalšího rozvoje, ale i například konkrétní nabídky průmyslových zón k výstavbě a dalšímu využití spolu s relevantními kontakty.

Lenka Konšelová, ekonomická diplomatka, Generální konzulát ČR v Drážďanech

 

Díky našim firmám o nás ví celý svět