POLSKO PLÁNUJE VÝZNAMNÉ INVESTICE DO ŽELEZNIČNÍ INFRASTRUKTURY

Po radikální změně polských silnic a dálnic v posledních 20 letech dochází k významným změnám v železniční dopravě. Modernizuje se stávající infrastruktura a Polsko vstupuje také do fáze budování nových železničních spojení včetně výstavby vysokorychlostní železnice. Investice do železnice budou asi třikrát vyšší než dříve, což přinese obchodní příležitosti také pro české dodavatele.

Polsko masivně modernizuje železniční infrastrukturu a nejvýznamnějším strategickým investičním projektem v hodnotě 755 miliard korun je Port Polska (Přístav Polsko). Zahrnuje výstavbu nového centrálního letiště a železničního terminálu v Baranowě, 35 kilometrů jihozápadně od Varšavy, do roku 2032 a rovněž vysokorychlostní železniční tratě (takzvané Y železnice) spojující Varšavu s letištěm v Baranowě a dále s Lodží, Poznaní a Wrocławí.

Vlaky zde budou jezdit rychlostí až 350 km/hod. Letiště by mělo ročně odbavovat až 38 milionů cestujících. V rámci projektu Přístav Polsko budou v roce 2026 vyhlášena výběrová řízení v hodnotě 232 miliard korun. Projekt financuje státní společnost CPK (Centralny Port Komunikacyjny).

Do roku 2035 se postaví tisíc kilometrů tratí

Správce železniční infrastruktury, státní společnost PKP Polskie Linie Kolejowe (PKP PLK), realizuje největší investiční program za několik desetiletí. Letošní fond výběrových řízení PKP PLK má hodnotu minimálně 63 miliard korun. Významnou železniční investicí bude prodloužení stávající centrální železniční magistrály z Krakova a Katovic do Varšavy na nové letiště v Baranowě a odtud dále přes Płock a Grudziądz do Trójměstí (Gdaňsk, Sopot, Gdyně). Výstavba nové železniční tratě z letiště Baranów do Trójměstí v délce více než 300 kilometrů začne po roce 2030 a má být hotová do roku 2040. Vlaky zde budou jezdit rychlostí až 350 km/hod.

PKP PLK modernizuje železniční stanice, zastávky, přejezdy, mosty, tunely a nadjezdy. V Polsku se do roku 2035 postaví 1 000 kilometrů nových železničních tratí, z nichž 470 bude tvořit výše uvedená vysokorychlostní železniční trať. V roce 2030 má být dokončena výstavba železniční tratě Krakov–Zakopané a Krakov–Nowy Sącz a rovněž polská část železniční tratě Rail Baltica z Ełku na hranici s Litvou vedoucí převážně po nové trati. Po roce 2035 začne výstavba vysokorychlostní železniční tratě Katovice– Ostrava, která zajistí efektivní spojení do Česka. Zároveň PKP PLK investuje do elektrifikace železničních tratí a implementace zelených technologií. Významná část investic je financována z Národního plánu obnovy (KPO).

Polský trh ocení kvalitní a moderní řešení

Modernizace polské železnice bude probíhat nejen výměnou vozového parku nebo investicemi do infrastruktury, ale rovněž zavedením nových nástrojů a systémů pro řízení osobních a nákladních toků. Jde o řešení, která umožní přepravu více lidí a nákladu se stejnou infrastrukturou, a tím zvýší ekonomickou efektivitu. S rostoucím rozsahem a zaváděním nových, zejména digitálních řešení roste potřeba jejich řádné ochrany. Moderní technologie již umožňují pokročilé monitorování, predikci událostí či automatizaci procesů od autonomního řízení až po automatizované údržbové procesy. 

Polský trh je geograficky a kulturně blízký. Zároveň je náročný, ale schopný ocenit vysoce kvalitní a moderní řešení. Příští roky budou ve znamení významných investic do železniční infrastruktury. České firmy by se proto měly hlásit do výběrových řízení vypisovaných polskými státními společnostmi z odvětví železniční dopravy.

Jaroslav Remeš, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR ve Varšavě