POLSKO BUDUJE NOVÁ BATERIOVÁ ÚLOŽIŠTĚ. TRH SE SKLADOVANOU ENERGIÍ PRUDCE ROSTE
Polsko buduje nová bateriová úložiště a plánuje další investice, aby vyšlo vstříc poptávce po skladované energii. Kapacita zařízení pro ukládání energie v zemi by se do roku 2030 mohla zvýšit na více než 20 GWh, což je oproti současnosti nárůst v řádu tisíců procent.
Ilustrační foto: iStock
Průmyslová výroba, zemědělství, ale také výrobci elektřiny a distributoři: ti všichni mohou využít skladování energie, aby dosáhli lepší efektivity, stability a bezpečnosti dodávek. Na zvýšenou poptávku ukládání energie se Polsko připravuje a po celé zemi plánuje nová zařízení.
Největší polská státní energetická společnost PGE staví poblíž Žarnowiec v Pomořském vojvodství druhé největší bateriové uložiště energie v Evropě s kapacitou více než 200 MWh. Bateriové uložiště bude napojeno na přečerpávací elektrárnu o výkonu 716 MW, čímž vznikne hybridní zařízení o celkovém výkonu 921 MW s kapacitou přes 4,6 GWh. To odpovídá kapacitě největších konvenčních výrobních jednotek v Polsku, které jsou schopny zásobovat statisíce domácností. Strategickým cílem PGE je mít v Polsku do roku 2030 instalovanou kapacitu nových úložišť energie 800 MWh, aby zajistili bezpečnou integraci obnovitelných zdrojů a přispěla ke stabilizaci energetického systému, a tím zlepšili energetickou bezpečnost.
Také velké polské energetické společnosti Tauron a Enea oznámily významné investice do nových zařízení pro ukládání energie v příštích deseti letech. Bateriová uložiště energie mají být postavena například v uhelných elektrárnách Jaworzno, Lagisza a Laziska ve Slezském vojvodství či v uhelné elektrárně Siersza v Malopolském vojvodství.
Země poptává celé systémy i subdodávky
Rozvoj trhu skladování energie bude v Polsku pravděpodobně podpořen programy pomoci a dotacemi, které budou postupně vyhlašovány. České firmy z oboru by měly využít příležitosti v rozvoji úložišť energie v Polsku. Firmy jako PGE, Tauron, Enea jsou vlastněné polskou vládou, a proto budou muset vyhlašovat otevřená výběrová řízení, jichž se mohou zúčastnit také české subjekty. Otevírá se i cesta pro subdodávky. Ty se mohou týkat kromě zboží (například inteligentní měřící zařízení, software) i zajištění servisu po spuštění uložiště (bateriové moduly, klimatizační systémy nebo měniče) nebo sytému řízení. Polská vláda nicméně nezakrývá, že její prioritou v oblasti investic je lokální dopad, který zajistí, aby z těchto velkých investic profitovaly polské firmy.
Jaroslav Remeš, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR ve Varšavě